Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos podepsal dekret o amnestii pro více než tři tisíce bojovníků levicové guerily FARC, kteří splnili slib a odevzdali letos zbraně. Informoval o tom španělský deník El País, podle něhož tak dostala amnestii už většina členů organizace, s níž loni vláda uzavřela po více než padesáti letech mír.
Další tisíce bojovníků FARC dostaly od kolumbijského prezidenta amnestii
Dekret, který Santos podepsal v pondělí, uděluje amnestii 3252 bývalým bojovníkům z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC).
Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že dekretem byla dosud udělena amnestie 6 tisícům členů FARC, kteří minulý měsíc dokončili odevzdávání zbraní. Dalším 1400 členům, kteří byli ve vězení, udělil amnestii soud. Za mřížemi je stále na 1400 bývalých bojovníků této guerily.
Bojovník FARC v Kolumbii
Amnestie je součástí mírové dohody, kterou kolumbijská vláda uzavřela s povstalci z FARC loni v listopadu. Ta kromě složení zbraní předpokládá začlenění bývalých bojovníků do společnosti a politického života. Z FARC by se měla stát politická strana, která má mít po volbách v příštím roce zajištěno pět křesel v Senátu a pět ve Sněmovně.
Vznik politické strany FARC má připravit občanské hnutí Hlasy míru, které bylo zaregistrováno loni v prosinci a které v parlamentu pomáhá s naplňováním mírových dohod. Toto hnutí, v němž nejsou členové FARC a které má tři senátory a tři poslance bez hlasovacího práva, zanikne se vznikem politické strany.
V pondělí také Rada bezpečnosti OSN schválila novou misi do Kolumbie, která by měla na začleňování asi 10 tisíc bývalých bojovníků FARC do běžného života dohlížet. Roční mise začne v září a naváže na tu dosavadní, která kontrolovala odevzdávání zbraní povstalců.
Občanská válka si vyžádala přes čtvrt milionu obětí
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie – Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC) – založil v roce 1964 jako Bloque Sur (Jižní blok) Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. V roce 1966 se přejmenovaly na FARC.
FARC bojovaly za ideje radikálního komunismu, tvrdily, že zastupují chudé zemědělce v boji proti vládě a proti vlivu USA v Kolumbii. Tento boj, ve kterém byly vládní síly podporovány i pravicovými paravojenskými skupinami, si vyžádal na 260 tisíc obětí (většinu tvořili civilisté) a sedm milionů uprchlíků.
Rebelové z FARC v roce 1999
Na začátku 21. století, kdy rebelové ovládali asi třetinu území Kolumbie, zejména na jihu a jihovýchodě, měly jejich jednotky asi sedmnáct tisíc bojovníků. Asi dvacet procent z nich bylo mladších osmnácti let a mnozí z nich byli údajně naverbováni násilím.
FARC, které v roce 2002 zařadila po USA na seznam teroristických organizací také EU, získávaly finance z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Vybíraly například podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímaly svá letiště a poskytovaly drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu. K zločinům se uchylovala ale i největší pravicová polovojenská organizace Spojená sebeobrana Kolumbie (AUC).