Prezidenti a předsedové vlád států NATO se sjíždějí do Bruselu, kde mají rozhodnout o zapojení organizace do mezinárodní koalice bojující proti Islámskému státu (IS). Spolu s potvrzením slibu mnohých členských zemí zvýšit své výdaje na obranu je to součástí snahy především evropských spojenců přesvědčit nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, že NATO není zastaralé ani v současném světě a Američané by na jeho práci měli mít nadále zájem. Aliance také převezme své nové sídlo.
NATO rozhodne o zapojení do boje s Islámským státem. Řešit bude i zvýšení výdajů na obranu
Šéfové států NATO se sejdou v novém sídle. Řešit budou IS i peníze (zdroj: ČT24)
„Spojené státy chtějí vidět, že Evropa přebírá větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a Evropa chce, aby Washington potvrdil svůj závazek a přihlásil se k bezpečnosti Západu prostřednictvím článku pět Washingtonské smlouvy. Pokud obě strany udělají ta správná gesta, může summit Alianci výrazně posílit,“ uvedl ve středu její někdejší generální tajemník Anders Fogh Rasmussen.
Trump byl v době prezidentské kandidatury kritikem Severoatlantické aliance. V posledních měsících ale od negativ upustil. „Řekl jsem, že je zastaralá. Zastaralá už ale není. A věřím, že NATO bude hrát větší roli v podpoře našich iráckých spojenců bojujících proti IS,“ řekl například v dubnu.
Šéf americké diplomacie Rex Tillerson také ve středu prohlásil, že prezident Trump podporuje článek pět Washingtonské smlouvy o vzájemné obraně států NATO a že by se Aliance podle šéfa Bílého domu měla do boje proti IS zapojit.
Zapojení NATO jako organizace do široké mezinárodní koalice bojující v Iráku a Sýrii proti teroristům hlásícím se k IS je především politickým signálem. Významný je také po posledním teroristickém útoku v Manchesteru, ke kterému se už IS přihlásil.
S čím přiletěl do Bruselu Trump (zdroj: ČT24)
Nynější generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg zdůraznil, že právě po Manchesteru bude signál alianční jednoty v boji proti terorismu velmi důležitý. Argumenty pro vstup do široké koalice jsou tak podle něj nyní politické, ale také praktické.
Do práce koalice, která má nyní skoro sedm desítek členů, jsou zapojeny prakticky všechny členské země Aliance, včetně České republiky. NATO ji už nyní podporuje svými radarovými letouny AWACS, jejichž zapojení hodlá podle Stoltenberga brzy ještě rozšířit.
Oficiální vstup do koalice by mohl prakticky pomoci také s koordinací a plánováním. „Nikdo nežádal NATO o zapojení do bojových operací a ani já k tomu nevidím příležitost,“ řekl Stoltenberg. Aliance se podle něj hodlá nadále soustředit na výcvik místních sil tak, aby Irák mohl stabilizovat území, které vybojuje.
Česko bude na schůzce zastupovat prezident Miloš Zeman. Dá se předpokládat, že v diskusi o boji s terorismem zmíní český příspěvek, například pomoc s výcvikem iráckých vojáků, podporu rozvoje afghánského vrtulníkového letectva či fakt, že bitevníky L-159 vyrobené v Česku plní s českou podporou v Iráku bojové mise na podporu místní armády.
NATO chce víc kontrolovat navyšování peněz na obranu
Už v roce 2014 se NATO dohodlo na summitu ve Walesu kvůli komplikující se situaci ve světě na zvýšení výdajů na obranu. Do deseti let, tedy do roku 2024 by měly členské země skutečně vydávat v této oblasti dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Alianční země následně propad peněz na obranu zastavily, na dvě procenta se ale kromě USA zatím dostalo jen několik málo spojeneckých zemí.
GALERIE
NATO
Také proto chtějí Američané do konce roku od svých partnerů vidět návrhy konkrétních plánů a dat, jak toho chtějí dosáhnout. Podle Stoltenberga by se měly tyto plány týkat tří oblastí - financí, vojenských schopností zemí a jejich příspěvků do alianční činnosti - a státy by o jejich plnění měly každoročně podávat v NATO zprávu.
Už v únoru americký ministr obrany James Mattis varoval, že v opačném případě by USA mohly začít své vlastní závazky vůči spojencům omezovat.
Zatím se to neděje, američtí vojáci do Evropy naopak přijíždějí a úplných operačních schopností by měly brzy dosáhnout nově vzniklé mezinárodní jednotky v Pobaltí. NATO je tam rozmístilo pro uklidnění tamních spojeneckých zemí v reakci na chování Ruska v posledních letech. Vztahy s Moskvou čtvrteční schůzka lídrů aliančních zemí oficiálně na programu nemá, je ale možné, že téma u večeře některý z účastníků otevře.
Stoltenberg ve středu před novináři uvítal, že Američané ve svém rozpočtu na obranu počítají s dalším posilováním své vojenské přítomnosti v Evropě.
Aliance převezme novou centrálu
Formálně není čtvrteční setkání premiérů a prezidentů NATO plnohodnotným aliančním summitem. Večeře byla svolána při příležitosti převzetí nové moderní alianční centrály od belgické vlády.
Tomu je uzpůsoben i program schůzky, jehož součástí je odhalení památníků připomínajících rozdělení Evropy, který odhalí německá kancléřka Angela Merkelová, a teroristické útoky v USA z 11. září 2001, jehož odhalení čeká na prezidenta USA Donalda Trumpa. Půjde o části někdejší Berlínské zdi a zříceného Světového obchodního střediska v New Yorku.
Následovat má samotný ceremoniál předání komplexu za více než miliardu eur (přes 27 miliard korun), vyvěšení vlajek aliančních zemí za účasti belgického krále Phillipa a s průletem stíhaček. Teprve poté se lídři zemí Aliance sejdou k několikahodinové večeři.
Obvykle summity NATO trvají dva dny. Naposledy se nejvyšší představitelé členských zemí sešli loni ve Varšavě, nyní by mohli oficiálně potvrdit konání dalšího řádného summitu příští rok v Bruselu.
A předpokladem je, že v roce 2019 se uskuteční jubilejní slavnostní vrcholná schůzka ve Washingtonu. Právě tam totiž byla 4. dubna 1949 Aliance založena.