Útokům navzdory. Papež přijel do Egypta utěšit kopty, vyzval k odsouzení náboženského násilí

Papež přijel do Egypta obnovit dialog mezi muslimy a křesťany (zdroj: ČT24)

Za přísných bezpečnostních opatření přiletěl do Káhiry papež František, kde ho již přijal egyptský prezident Sísí. Hlava katolické církve chce posílit pouto mezi muslimy a křesťany a vyjádřit solidaritu koptům, na něž cílily nedávné útoky. Na úvod návštěvy vyzval František všechny duchovní vůdce k odsouzení násilí páchaného ve jménu víry.

František přijel do Egypta jako druhý papež v moderní historii. Před ním zemi navštívil Jan Pavel II. v roce 2000. Na letišti v Káhiře přivítal Františka Šaríf Ismáíl, pak zamířil do káhirského paláce za Sísím.

„Je naší povinností odhalit obchodníky s iluzí o posmrtném životě, ty, kteří kážou nenávist, aby okradli obyčejného člověka o jeho současný život,“ řekl papež po setkání s prezidentem, který připomněl, že Egypt je na frontové linii s terorismem. „Jsme odhodlání (ho) porazit, zlikvidovat a udržet si jednotu,“ zdůraznil Sísí.

V Egyptě stráví František zhruba 27 hodin, na Twitteru už ve čtvrtek oznámil, že do země přijede s poselstvím míru. „Věřím, že má návštěva přispěje k dialogu s islámským světem i s milovanou koptskou církví. Náš svět, rozervaný slepým násilím, které postihlo i srdce vaší země, potřebuje mír, lásku a milosrdenství,“ konstatoval papež.

Návštěvu se rozhodl nezrušit ani poté, co o předvelikonoční neděli islámští radikálové spáchali atentáty ve dvou koptských kostelech a zabili desítky lidí. Kontakt papeže s věřícími ale bude kvůli útokům omezený. Silnice, jimiž papež projíždí, střeží vojáci a armádní vozy.

Papež je hlavním představitelem církve pouze pro 272 tisíc katolíků, kteří žijí v Egyptě. Drtivá většina – až 18 milionů egyptských křesťanů jsou koptové, kteří mají svého vlastního papeže.
Jakub Szántó

Vzdělání jako zbraň proti barbarství

Kromě Sísího se František setkal i s imámem káhirské mešity Al-Azhar. Hovořili spolu ke konci mezinárodní mírové konference. „Řekněme ještě jednou silné a jasné ne každé formě násilí, odplaty a nenávisti páchané ve jménu náboženství nebo ve jménu božím,“ zdůraznil papež.

Vyzvedl také důležitost dobrého vzdělání. „Abychom účinně čelili barbarství těch, kteří podněcují nenávist a násilí, musíme vést mladé lidi,“ řekl. Imám v projevu podotkl, že radikálové špatně vykládají náboženské texty. „Islám není náboženstvím terorismu,“ konstatoval duchovní. 

Očekává se, že s patriarchou koptské církve Tavadrosem II. se papež pomodlí v koptské katedrále, která se stala terčem bombového útoku v prosinci.

František bude hovořit také s představiteli vlády. Už dříve se nechal slyšet, že si přeje, aby jeho návštěva byla „útěchou a… povzbuzením pro všechny křesťany na Blízkém východě“. Dialog mezi Vatikánem a egyptskými křesťany narušily některé kontroverzní výroky Františkova předchůdce.

(Papežova návštěva Egypta) je signál, že církev se stará také o ty, kteří svou víru vyznávají v nesmírně složitých podmínkách. A že církev není jenom Evropa nebo Amerika, ale že jsou také skupiny, které patří k církvi za velmi složitých okolností, jak v Africe, tak na Blízkém východě.
Tomáš Holub
biskup Plzeňské diecéze
Papež František s egyptským prezidentem Sísím
Zdroj: Reuters/The Egyptian Presidency

Křesťané opouštějí region

Počty křesťanů se na Blízkém východě snižují už desítky let. Války v Iráku a v Sýrii a vznik Islámského státu podle některých ohrožují samotnou budoucnost této náboženské menšiny v regionu. „Islamisté jsou nebezpečím pro všechny menšiny na Blízkém východě. Být odlišný pro ně znamená být nepřítelem,“ podotkl hlavní administrátor Jeruzalémského patriarchátu William Shomali.

„Papež si je více než vědom, že Blízký východ může přijít o křesťany,“ řekla v rozhovoru s agenturou Reuters ředitelka Centra pro náboženské svobody ve Washingtonu Nina Sheaová. „Jsou to společenství, jejichž historie sahá až do antiky. Nejsou výsledkem šíření náboženství ze Západu. Jsou unikátní a mizí,“ dodala.

Život na okraji společnosti

Koptové v Egyptě žijí od doby, kdy mu vládl Řím a patří tak k nejstarším křesťanským komunitám na Blízkém východě. Tvoří asi desetinu z více než 90 milionů obyvatel Egypta. Stěžují si však na pronásledování ze strany většinových muslimů a na nedostatečnou ochranu od státu.

Statisíce koptů žije na samém dně společnosti - třeba v káhirské čtvrti přezdívané Město odpadků. „Jedním z největších problémů pro naše věřící je nízká kvalita života. Hlavně úroveň bydlení je špatná,“ uvedl koptský křesťanský kněz Butrus Rušdí.

Středobodem společenského a náboženského života je kostel svatého Šimona vybudovaný na konci 70. let 20. století v takzvané Rozbité hoře. Každou neděli se tu sejde na sedm tisíc věřících.

Islámští radikálové kopty viní z podpory sesazení někdejšího islamistického prezidenta z nyní zakázaného Muslimského bratrstva Muhammada Mursího v roce 2013 a v posledních měsících zesílili útoky proti nim. Loni v prosinci přišlo při útoku islamistů na koptský klášter v Káhiře o život 28 osob.

Začátkem letošního roku islámští radikálové na Sinajském poloostrově zavraždili řadu koptů a přinutili desítky rodin k útěku. Po posledních útocích v Tantě a Alexandrii byl v zemi vyhlášen tříměsíční výjimečný stav.

Uložit

Uložit