Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval dosavadního předsedu Státní dumy Sergeje Naryškina šéfem zahraniční rozvědky SVR. Stávající ředitel rozvědky Michail Fradkov, který této tajné službě šéfoval devět let, přešel do čela správní rady ruských železnic.
Jednašedesátiletý Naryškin patří do nejdůvěrnějšího okolí prezidenta Putina. Začal s ním spolupracovat počátkem 90. let v Petrohradě. Média uvádějí, že stejně jako Putin v Německu pracoval Naryškin pro sovětskou tajnou službu KGB v zahraničí, na velvyslanectví v Bruselu.
Evropská unie Naryškina zařadila mezi ruské činitele, na které uvalila sankce kvůli ukrajinské krizi. Předsedou Státní dumy byl od roku 2011.
Jeho místo v čele sněmovny podle deníku Kommersant převezme Putinův vicekancléř Vjačeslav Volodin, který byl nyní zvolen poslancem. Některé sdělovací prostředky ale spekulují, že by se předsedou Státní dumy mohl stát i dosavadní premiér Dmitrij Medvěděv.
Válka Ruska s Ukrajinou? Podle Naryškina by to byla otázka čtyř dní
Naryškin na sebe upozornil začátkem dubna, kdy se během semináře v Moskvě ohradil proti tvrzení německých účastníků, že ruská armáda bojuje na Ukrajině. „Kdyby z nějakých příčin bylo Rusko nuceno vést bojové operace či odvracet agresi země srovnatelné svým potenciálem s Ukrajinou, pak doufám, že každý chápe, kolik dní by takový konflikt trval. Dva, tři, nanejvýš čtyři dny. A všichni chápou, jaký by byl výsledek tohoto konfliktu,“ řekl.
Putin reformuje bezpečnostní složky
Naryškinovo jmenování zapadá do celkové reformy bezpečnostních složek, jejíž páteří by podle spekulací Kommersantu mělo být vytvoření nového ministerstva státní bezpečnosti. Reforma už fakticky začala, když Putin v dubnu místo vojsk ministerstva vnitra zřídil Národní gardu a pravomoci protidrogové agentury a migrační služby převedl pod ministerstvo vnitra.
Nové ministerstvo státní bezpečnosti má být vybudováno na základě dnešní kontrarozvědky FSB, která by dostala fakticky stejné pravomoci, jimiž byla v sovětské éře obdařena obávaná
tajná policie KGB.
Služba vnější rozvědky (SVR) je oficiální nástupkyní sovětské civilní výzvědné služby známé jako První hlavní správa KGB. Celá tajná služba KGB byla před pětadvaceti lety po rozpadu SSSR zrušena a na jejím místě kromě SVR orientované na zahraničí vznikla i kontrarozvědka Federální bezpečnostní služba (FSB). Největší ruskou výzvědnou službou je ovšem Hlavní správa rozvědky ruského generálního štábu (GRU), která je operačně i personálně podstatně větší než SVR.
Putin se v poslední době obklopuje novými lidmi, rozruch vyvolala hlavně výměna šéfa mimořádně vlivné prezidentské administrativy Sergeje Ivanova za jeho zástupce Antona Vajna.
Ivanov, považovaný kdysi za možného Putinova nástupce, se stal kremelským zmocněncem pro ekologii. Vajno má estonské kořeny, jeho dědeček Karl Vajno šéfoval v 80. letech minulého století estonským komunistům.
List Vedomosti už v létě napsal, že se v ruské vládě chystá po parlamentních volbách revoluce, která má zvýšit akceschopnost kabinetu a odpovědnost jednotlivých členů za svěřené projekty. Podle některých analytiků přikročí šéf Kremlu k obměně vlády až v roce 2018, kdy pravděpodobně získá další šestiletý prezidentský mandát.
