Povstalecký útok na nemocnici v Aleppu: Mezi desítkami obětí jsou hlavně ženy a děti

Dvě desítky mrtvých a na 80 zraněných si vyžádal raketový útok rebelů na nemocnici ve vládou kontrolované části Aleppa. Zprávu syrské televize potvrdila exilová lidskoprávní organizace SOHR. Minulý týden spadly bomby na jinou nemocnici v Aleppu, kterou provozoval Červený kříž a Lékaři bez hranic. Opozice a Spojené státy z útoků obvinily Asadovu armádu, ta to ale odmítla.

Rada bezpečnosti OSN mezitím jednomyslně schválila rezoluci vyzývající účastníky konfliktů k ochraně zdravotnického personálu, nemocnic a zdravotnických zařízení před útoky a násilnostmi. Text rezoluce navrhly Nový Zéland, Španělsko, Egypt, Japonsko a Uruguay.

Civilisté umírali i v Rakká

V Sýrii začalo na konci února platit příměří mezi syrskou opozicí a vládou, které se ale netýká Islámského státu (IS) a fronty An-Nusra napojené na teroristickou síť Al-Káida. Na islamisty dál útočí ze vzduchu jak mezinárodní koalice vedená USA, tak i Rusko. Podle aktivistů bylo v noci při ostřelování bašty IS v Rakká zabito 13 civilistů a pět radikálů.

Klid zbraní se začal koncem dubna hroutit, zejména kvůli obnovení bojů v Aleppu, kde od 22. dubna zahynulo přes 250 civilistů. Asi dvě třetiny obětí pocházejí z části města ovládané rebely.

Útoky na zdravotnická zařízení jsou časté. Desítky lidí nedávno zahynuly při náletu na nemocnici v povstalecké čtvrti, v úterý zase zemřelo 19 osob ve vládní čtvrti a další desítky utrpěly zranění. Jde hlavně o děti a ženy.

„V Aleppu to vypadá, že klid zbraní je skutečně mrtvý. Severně od Aleppa probíhá protiofenziva povstaleckých sil. Zejména islamisté tu bojují s šíitskými milicemi o oblast kolem města Zahrá, aby si opozice udržela zásobovací linie vedoucí směrem do Turecka,“ konstatoval zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Lidé v Aleppu žijí na pokraji humanitární katastrofy

Mezinárodní výbor Červeného kříže varoval, že obyvatelé Aleppa žijí v podmínkách hraničících s humanitární katastrofou. Docházejí zásoby léků i potravin a kvůli bojům zřejmě nebudou moct být doplněny. Aleppo platí za jedno z nejvíc zdevastovaných měst celého pětiletého konfliktu.

USA obviňují Rusko, že netlačí na Asadův režim, aby zastavil bombardování v oblasti Aleppa. Syrská armáda spolu s Moskvou ale tvrdí, že útočí na teroristy – skupiny spojené s An-Nusrou. Americký ministr zahraničí John Kerry proto povstalce v Aleppu vyzval, aby se od této radikální skupiny distancovali.

Lavrov: Příměří i pro Aleppo bude brzy oznámeno

Příměří se pokouší zachránit zvláštní zmocněnec pro Sýrii Staffan de Mistura. V úterý jednal o jeho obnovení s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Moskvě. Lavrov posléze uvedl, že věří, že příměří, které by zahrnovalo i Aleppo, bude oznámeno „v nejbližší době, možná i v následujících hodinách“.

Moskva a Washington mají podle něj v plánu vytvořit takzvané centrum rychlé reakce, které bude monitorovat situaci v Sýrii a reagovat na porušování příměří. Bude se nacházet v Ženevě a mělo by začít pracovat během několika dní.

Minulý týden byla vyjednána lokální dočasná příměří pro Latákíju a Damašek s okolím. Lavrov po jednání v Ženevě uvedl, že Spojené státy musí přimět syrskou opozici, aby přestala s ultimáty. Opoziční vyjednávací komise nedávno opustila švýcarskou metropoli. Žádala propuštění vězňů, ukončení bombardování a diskusi o Asadově odchodu, o čemž Damašek nechce slyšet. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...