Koupě Aljašky byl pro Američany kauf

Washington – Spojeným státům se povedl jeden z nejlepších obchodů historie, když od Ruska koupily Aljašku. Rusům údajně v té době severozápadní výspa Ameriky nepřinášela žádné zisky, kupující ale dobře věděli o nerostném bohatství skrytém v zemi. Američané navíc tehdy dali za Aljašku 7,2 milionu dolarů, v dnešních cenách by to mohlo být až 90 milionů dolarů. Aljaška tak Američany přišla na polovinu toho, co zaplatili Francii začátkem 19. století za Louisianu.

Přesto ale koupi území, o kterém se vtipkovalo jako o „ledničce“ či „hoře ledu“, mnozí lidé ve Spojených státech kritizovali. Země se v té době totiž teprve vzpamatovávala z občanské války. Pomlouvání ale utichlo, když se poukázalo na to, že hektar území bohatého na lesy přišel na pouhé čtyři centy. Definitivní potvrzení výhodnosti obchodu pak přinesl až objev zlata v roce 1896. Dnes je zlatá horečka dávnou minulostí, Aljaška ale stále skrývá ohromné nerostné bohatství, zejména ropu.

Aljašku objevila v roce 1741 ruská expedice, kterou vedl dánský mořeplavec v ruských službách Vitus Beringg. Nová teritoria tak využívala nejdříve ruská lovecká společnost, později se zde založila Rusko-americká společnost. Ta získala monopol na veškerý zdejší „průmysl“, zabývala se především lovem kožešinové zvěře a těžbou nerostů. Ruští podnikatelé tu také dobývali led, který vyváželi do Kalifornie.

Rusové si nemohli Aljašku udržet kvůli dopravě a konkurenci

V první polovině 19. století se ale situace začala zhoršovat. Rusové stále častěji řešili problémy s dopravou na poloostrov, ta trvala velmi dlouho. Nastaly také neshody s konkurenty. Situace v zemi se zkomplikovala po krymské válce (1853-1856). Rusko v ní bylo poraženo a zbaveno možnosti udržoval potřebné síly pro ochranu ruských osad v oblasti Tichého oceánu. Tehdy se začalo poprvé mluvit o tom, že by se Aljaška mohla prodat. Rusko mělo dvě volby – Angličany a Američany. Petrohrad nemohl zapomenout na působení Angličanů na Krymu, a proto zvolil Američany.

Aljaška
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Pro Rusy bylo skoro nemožné si Aljašku udržet. Na celém poloostrově, uprostřed mnoha tisíců Eskymáků, Indiánů a Aleutů, bylo jen osm set Rusů. Amerika měla v té době už 30 milionů obyvatel, byla v pohybu a energicky dobývala nová území. Po skončení občanské války bylo ovládnutí Aljašky otázkou času. Dohoda o prodání Aljašky Americe byla uzavřena v americkém hlavním městě v noci z 29. na 30. března roku 1867. Ruskou stranu zastupoval baron Eduard de Steckel, zvláštní vyslanec cara Alexandra II., americkou stranu pak tehdejší ministr zahraničí William Seward. Na počátku listopadu byla Aljaška Spojeným státům formálně předána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jaro barví přírodu v USA i Japonsku

Na severní polokouli se začala probouzet příroda a květy začaly bujet i ve městech. Ukazují to fotografie z USA, Mexika či Japonska. Ulice se začaly zbarvovat například do růžové, bílé nebo fialové. Jaro nalákalo lidi do ulic, ale také na zahrady a do parků, kde život také po zimní spánku procitl.
před 5 mminutami

Výbuchy v muničním skladu v Burundi zabily desítky lidí a až tisíce zranily

Desítky lidí zahynuly v burundském městě Bujumbura při sérii explozí v muničním skladu, které v úterý večer způsobil elektrický zkrat. S odvoláním na zdroje z armády to píše agentura AFP. Zraněných jsou stovky až tisíce. Exploze způsobila velké materiální škody v několika městských čtvrtích. Ve vojenském areálu stále hoří a občas se ozývají další výbuchy.
před 17 mminutami

Trump silně zvažuje stažení z NATO

Donald Trump řekl deníku The Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k útoku USA s Izraelem na Írán. Šéf Bílého domu Alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin.
před 22 mminutami

Trump odebral dotace veřejnoprávním médiím v rozporu s ústavou, rozhodl soudce

Výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa o odebrání federálních dotací veřejnoprávní rozhlasové stanici NPR a veřejnoprávní televizi PBS je protiústavní, rozhodl federální soudce. Trump loni v květnu nařídil federálním agenturám zastavit financování veřejnoprávních médií s odůvodněním, že jsou zaujatá, a neměla by proto dostávat finance z daní Američanů. Píše o tom deník The New York Times (NYT).
před 1 hhodinou

Srbští studenti se střetli s policií

Stovky studentů se v úterý večer v Bělehradě střetly s policií během protestu proti tomu, že její příslušníci prohledali rektorát Bělehradské univerzity. Píše o tom agentura Reuters, podle které jednání policie znovu zvýšilo napětí mezi srbskými úřady a aktivisty.
před 1 hhodinou

Izraelské údery zasáhly Teherán, Írán odpověděl raketami na Izrael

Teheránem otřásly silné exploze poté, co na něj opět zaútočil Izrael. Obyvatelé íránského hlavního města podle deníku The New York Times hlásili velká oblaka kouře na několika místech. V Izraeli se mezitím rozezněly sirény varující před íránskými raketami. Izraelská protivzdušná obrana podle serveru Times of Israel zachytila střelu odpálenou z Jemenu. Střepina po sestřelu dronu zabila v SAE podle tamní agentury bangladéšského občana.
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoBartošek mluví o maďarském trojském koni. Vondráček varuje před nálepkováním

Hosté Událostí, komentářů probrali česko-slovenské memorandum o vládní spolupráci, omezení vlivu Ruska a informační úniky okolo maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. „Je to skandál. Dva týdny před maďarskými volbami se zveřejní přes jakési investigativní novináře záznam konverzace maďarského ministra s jeho ruským protějškem, který musel být určitě pořízen za asistence tajných služeb. Je to evidentní zásah do voleb. Jde o princip,“ kritizuje šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „Maďarský ministr zahraničí je trojským koněm v EU a Maďarsko hájí zájmy agresora. Česká vláda není schopna toto odsoudit. (…) Pokud se bratříčkujeme s problematickými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko, tak se stáváme potížisty v EU,“ míní člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vondráček varoval před nálepkováním.
před 3 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 4 hhodinami
Načítání...