Francouzský prezident Francois Hollande stojí o vytvoření široké koalice proti hnutí Islámský stát. Řekl to při jednání s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ten zdůraznil, že jeho země je připravena proti teroristům bojovat po boku Francie. IS ovládá značná území v Sýrii i v Iráku a přihlásila se k několika posledním teroristickým útokům po světě – včetně masakru v Paříži se 130 oběťmi a stovkami raněných.
Rusko a Francie jsou připraveny bojovat bok po boku proti IS
Podle Putina by bylo nejjednodušší vytvořit jednu širokou koalici proti IS pod vlajkou OSN. To je ovšem krok, který podle ruského prezidenta nejsou ochotni učinit členové stávající koalice vedené USA. Za „naprosto nepřijatelné“ označil Putin úterní sestřelení ruského bitevníku zapojeného do náletů v Sýrii tureckým letectvem.
Šéf Kremlu zdůraznil, že Američané předem dostali informace o ruských náletech a že Turecko je členem koalice vedené Američany. „Vůbec nás nenapadlo, že můžeme dostat úder od státu, který jsme považovali za spojence,“ řekl Putin. Hollande označil úterní událost za velmi vážnou a vyslovil nad ní politování.
Současně zdůraznil, že je nutné se vyvarovat eskalace a opakování podobných incidentů. „Hlavní je soustředit se na boj proti IS a na zničení teroristů,“ zdůraznil Hollande. Zároveň vybídl ke stanovení společných cílů pro nálety v Sýrii a apeloval na Rusy, aby bombardovali pouze IS, a ne jiná uskupení.
Ruský i francouzský prezident se vyslovili pro politické urovnání v Sýrii, avšak neshodli se v pohledu na ruského spojence v Damašku. Hollande prohlásil, že Bašár Asad nemůže v syrském urovnání hrát žádnou roli, jakkoli se zmínil o „velké úloze“ Ruska.
Hollande se od začátku týdne sešel s nejvyššími představiteli Británie, Spojených států, Německa a Itálie. Německá kancléřka souhlasí s rychlou pomocí. Už teď posílá Berlín až 650 vojáků do Mali a školí Kurdy v Iráku. Poslanci vládní koalice nově potvrzují vyslání německých stíhaček do Sýrie na pozorovací mise. Německo nabízí i letadla pro doplňování paliva a spekuluje se o zapojení námořnictva.
Od Itálie žádá Elysejský palác především pomoc v Libyi. Londýn už dal Francii k dispozici základnu na Kypru a slibuje, že sám co nejdřív udeří kromě Iráku i na cíle v Sýrii.