Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) odhlasovala rezoluci o dvou významných historických místech v palestinských městech Hebron a Betlém. Rezoluce původně obsahovala také pasáž o novém statusu Zdi nářků v Jeruzalémě, ale po protestu Izraele a také kvůli nesouhlasu šéfky UNESCO Iriny Bokovové byla tato část z textu na poslední chvíli vyňata.
Status Zdi nářků zůstal nezměněn, UNESCO ho vyškrtlo z textu rezoluce
Zůstaly v něm pasáže týkající se hrobky patriarchů v Hebronu a hrobu biblické Ráchel v Betlémě. Konstatuje se v nich, že tato místa jsou nedílnou součástí Palestiny. Pro rezoluci hlasovalo 26 zemí, šest bylo proti a 25 států se zdrželo.
Hebron je pro Židy hned po Jeruzalémě druhým nejvýznamnějším místem, a ačkoli v něm žijí hlavně Arabové, dodnes je tam malá židovská komunita, kterou musí chránit početná posádka. Nachází se tam hrobka proroků, která je významným místem jak pro Židy, tak pro muslimy a křesťany. Podle tradice jsou tam pohřbeni starozákonní proroci Abrahám, Izák a Jákob a jejich ženy Sára, Rebeka a Lea.
V roce 1994 zde židovský fanatik Baruch Goldstein postřílel 29 modlících se Palestinců. Muslimové a židé teď na místo vstupují odděleně a za přísných bezpečnostních podmínek.
UNESCO v nové rezoluci vyjadřuje politování nad tím, že se Izrael odmítl podrobit předchozím rozhodnutím organizace a vyjmout obě místa ze seznamu svých národních památek.
Zeď nářků
Rezoluci navrhly arabské země Alžírsko, Kuvajt, Maroko, Tunisko, Egypt a Spojené arabské emiráty. Původně do ní zahrnuly také pasáž, podle níž se měla Zeď nářků, tedy nejposvátnější místo judaismu, stát součástí mešity Al-Aksá, která leží na Chrámové hoře v Jeruzalémě.
Židé zeď považují za jediný fyzický pozůstatek svého zbořeného chrámu. Na jeho místě na Chrámové hoře jsou nyní významné mešity, které jsou třetím nejposvátnějším místem islámu. Židé tam mohou jen chodit, ne se modlit.
Zeď nářků tvoří jednu stranu Chrámové hory
Hlasovat se mělo už v úterý, ale Bokovová hlasování odložila a poukázala na to, že by to mohlo vnést nové napětí do současného konfliktu mezi Izraelci a Palestinci. V minulých třech týdnech při jejich střetech zahynulo 50 lidí a důvodem je právě spor kolem statusu Chrámové hory.
Izrael rezoluci označil za „pokus překroutit dějiny a zpřetrhat spojení mezi židovským národem a jeho nejposvátnějším místem“.