Cvičení Noble Jump se účastní zástupci armád devíti členů NATO a více než 2100 vojáků, z toho 150 z Česka. Hlavním zadáním cvičení je rychlá reakce – v řádu hodin, maximálně dnů. Jako první mají do akce vyrazit výsadkáři z Chrudimi a připravit terén pro všechny ostatní.
Při cvičení nejde jen o bojové akce, ale také o logistiku. Měřený byl už i přesun z Česka a schopnost etablovat se rychle na místě. „Je to simulace reakce na nenadálé nebezpečí, různých jednotek a přijetí ohroženým státem,“ potvrzuje velitel 43. výsadkového praporu v Chrudimi Robert Dziak.
Čeští vojáci míří na cvičení Noble Jump
Právě na těžkopádnost aliance si nejvíc stěžují pobaltské státy a Polsko. V momentě napadení z východu by NATO podle nich trvalo týdny, než zareaguje. Cvičení Noble Jump se proto soustředí právě na síly rychlého nasazení. „Potřebujeme být rychlejší, když vypukne nějaký konflikt. Snažíme se proto zrychlit naši schopnost reagovat,“ říká náčelník štábu 1. nizozemsko-německého sboru Otto van Wiggen.
Zrychlit reakce chce Aliance i dalšími způsoby. Vedle pravidelných cvičení zvažuje Washington i trvalejší přítomnost, tedy vytvoření stálého zázemí pro několik tisíc amerických vojáků na východní hranici Aliance. Krok, po kterém Pobaltí a Polsko volají už dlouho. „Od roku 1999, kdy jsme vstoupili do NATO, usilujeme o to, aby v Polsku byly natrvalo základny Aliance, aby tady byly vojenské systémy NATO, protože je to pro nás velká bezpečnostní záruka,“ vysvětluje Janusz Walczak z polského ministerstva obrany.
Stálá americká přítomnost – ať už vojáků, nebo aspoň techniky – bude i jednou z priorit nového polského prezidenta Andrzeje Dudy. Pentagon ale opakuje, že definitivní rozhodnutí v této věci ještě nepadlo.
