Fico je známý tím, že neodpovídá ani na dotazy redaktorů SME. List podle něj dříve uvedl nepravdivé informace. Denník N začali letos vydávat právě bývalí novináři SME, kteří redakci deníku opustili poté, co se v jeho vydavateli začala angažovat finanční skupina Penta.
Pokyn zcela ignorovat Denník N vydal slovenský premiér před několika týdny. V oficiálním prohlášení tamního Úřadu vlády je jako důvod zmíněno „dlouhodobé tendenční informování o práci vlády ze strany listu“. Poslední kapkou se zřejmě staly samolepky karikující premiéra, jež Denník N nabídl čtenářům. Na samolepkách byl Fico ztvárněn jako lupič utíkající s pytlem peněz a volající: „Chyťte zloděje!“.
Podle vlády se tak list přihlásil k opozici. Šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný ale Českému rozhlasu řekl, že toto rozhodnutí považuje za absurdní, špatné, a dokonce protizákonné. Podle něho mají veřejní činitelé informovat média a nedělat mezi nimi rozdíl - s kým budou a nebudou mluvit.
Fila označil postup vlády za diskriminační. „Stále platí, že hlavním nástrojem novináře má být síla slova. Když ovšem stát překročí všechna pravidla a úředníci začnou na pokyn premiéra místo hledání odpovědí hledat kličky v zákonech, je třeba to zastavit. Proto v pondělí podáme ústavní stížnost,“ napsal v dnešním vydání listu.
- Bojkot Denníku N kritizuje i řada slovenských médií. Vlnu solidaritu s listem podpořili například i umělci Slovenského národního divadla, uvedl Český rozhlas.
K bojkotu deníku se naopak přidala soukromá stavební společnost Váhostav-SK, za kterou stojí podnikatel Juraj Široký. Toho média označují za blízkého straně Směr-SD. Společnost uvedla, že list ve svých článcích o podniku napsal nepravdivé informace a že odmítl uveřejnit opravu.
Váhostav-SK se dostal do pozornosti medií, když získal soudní ochranu před věřiteli. Případ této přední slovenské stavební firmy, která se podílí například na budování dálnic a která neplatila dodavatelům za vykonané práce, letos vyústil v ostrý spor mezi vládou a opozicí. Parlament pak změnil pravidla ozdravného procesu firem, které se dostanou do finančních potíží.
Šéf poslaneckého klubu opozičních křesťanských demokratů Pavol Abrhan v reakci na postup vlády ohlásil, že do sněmovny předloží novelu zákona, která má zakázat státním úřadům a institucím omezovat právo na informace. „Hrubé a arogantní chování, které premiér Fico používá vůči vybraným deníkům a redaktorům, je jeho vizitka. Ale upírat informace jejich čitatelům, tedy občanům na Slovensku, si premiér nemůže dovolit,“ prohlásil Abrhan.
- Slovenský tiskový zákon už v současnosti určuje, že orgány veřejné moci a další instituce jsou povinné na základě rovnosti poskytovat tisku a tiskovým agenturám informace o své činnosti. Za porušení tohoto ustanovení norma ale nepředpokládá žádnou sankci. Zmiňovaný návrh opozice má šanci na úspěch pouze v případě, že ho podpoří i poslanci Ficovy strany Směr-SD, která má ve sněmovně pohodlnou většinu.
Rozhodnutí Ficovy vlády bojkotovat dotazy redakce Denníku N není na Slovensku úplnou novinkou. Již v 90. letech tehdejší autoritářský premiér Vladimír Mečiar vydal podobný zákaz vůči několika soukromým médiím.
Ve své billboardové kampani před uvedením na trh Denník N využil hesla „bez bulváru, bez oligarchů, bez kompromisů“ a označil se za nezávislé noviny. „Chceme nabídnout čtení, které půjde víc do hloubky, pohled do zákulisí, které nebude říkat jen co, kde a kdy, ale řekne proč, jak a za jakých okolností,“ říká Kostolný.
Denník N vstoupil na trh v době, kdy slovenská vydavatelství dlouhodobě čelí poklesu zájmu čtenářů o tištěná vydání novin. Nejčtenějším listem v zemi je bulvární Nový čas, který loni v listopadu prodal v průměru zhruba 104 000 výtisků denně.