Denník N podá ústavní stížnost – Fico rozkázal vládě list bojkotovat

Bratislava - Slovenský premiér Robert Fico (Směr-SD) nedávno nařídil vládě, aby neodpovídala na dotazy novinářů Denníku N - prý píše o práci kabinetu tendenčně. Ředitel vydavatelství listu Lukáš Fila nyní oznámil, že list podá ústavní stížnost. Fico bojkotoval redaktory Denníku N už dříve. V 90. letech vydal stejný pokyn expremiér Vladimír Mečiar, jemuž se nezamlouvala práce některých soukromých médií.

Fico je známý tím, že neodpovídá ani na dotazy redaktorů SME. List podle něj dříve uvedl nepravdivé informace. Denník N začali letos vydávat právě bývalí novináři SME, kteří redakci deníku opustili poté, co se v jeho vydavateli začala angažovat finanční skupina Penta. 

Pokyn zcela ignorovat Denník N vydal slovenský premiér před několika týdny. V oficiálním prohlášení tamního Úřadu vlády je jako důvod zmíněno „dlouhodobé tendenční informování o práci vlády ze strany listu“. Poslední kapkou se zřejmě staly samolepky karikující premiéra, jež Denník N nabídl čtenářům. Na samolepkách byl Fico ztvárněn jako lupič utíkající s pytlem peněz a volající: „Chyťte zloděje!“. 

Podle vlády se tak list přihlásil k opozici. Šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný ale Českému rozhlasu řekl, že toto rozhodnutí považuje za absurdní, špatné, a dokonce protizákonné. Podle něho mají veřejní činitelé informovat média a nedělat mezi nimi rozdíl - s kým budou a nebudou mluvit.  

Fila označil postup vlády za diskriminační. „Stále platí, že hlavním nástrojem novináře má být síla slova. Když ovšem stát překročí všechna pravidla a úředníci začnou na pokyn premiéra místo hledání odpovědí hledat kličky v zákonech, je třeba to zastavit. Proto v pondělí podáme ústavní stížnost,“ napsal v dnešním vydání listu. 

  • Bojkot Denníku N kritizuje i řada slovenských médií. Vlnu solidaritu s listem podpořili například i umělci Slovenského národního divadla, uvedl Český rozhlas. 

K bojkotu deníku se naopak přidala soukromá stavební společnost Váhostav-SK, za kterou stojí podnikatel Juraj Široký. Toho média označují za blízkého straně Směr-SD. Společnost uvedla, že list ve svých článcích o podniku napsal nepravdivé informace a že odmítl uveřejnit opravu.  

Robert Fico v interview pro Události, komentáře
Zdroj: ČT24

Váhostav-SK se dostal do pozornosti medií, když získal soudní ochranu před věřiteli. Případ této přední slovenské stavební firmy, která se podílí například na budování dálnic a která neplatila dodavatelům za vykonané práce, letos vyústil v ostrý spor mezi vládou a opozicí. Parlament pak změnil pravidla ozdravného procesu firem, které se dostanou do finančních potíží. 

Šéf poslaneckého klubu opozičních křesťanských demokratů Pavol Abrhan v reakci na postup vlády ohlásil, že do sněmovny předloží novelu zákona, která má zakázat státním úřadům a institucím omezovat právo na informace. „Hrubé a arogantní chování, které premiér Fico používá vůči vybraným deníkům a redaktorům, je jeho vizitka. Ale upírat informace jejich čitatelům, tedy občanům na Slovensku, si premiér nemůže dovolit,“ prohlásil Abrhan. 

  • Slovenský tiskový zákon už v současnosti určuje, že orgány veřejné moci a další instituce jsou povinné na základě rovnosti poskytovat tisku a tiskovým agenturám informace o své činnosti. Za porušení tohoto ustanovení norma ale nepředpokládá žádnou sankci. Zmiňovaný návrh opozice má šanci na úspěch pouze v případě, že ho podpoří i poslanci Ficovy strany Směr-SD, která má ve sněmovně pohodlnou většinu.

Rozhodnutí Ficovy vlády bojkotovat dotazy redakce Denníku N není na Slovensku úplnou novinkou. Již v 90. letech tehdejší autoritářský premiér Vladimír Mečiar vydal podobný zákaz vůči několika soukromým médiím. 

Ve své billboardové kampani před uvedením na trh Denník N využil hesla „bez bulváru, bez oligarchů, bez kompromisů“ a označil se za nezávislé noviny. „Chceme nabídnout čtení, které půjde víc do hloubky, pohled do zákulisí, které nebude říkat jen co, kde a kdy, ale řekne proč, jak a za jakých okolností,“ říká Kostolný. 

Denník N vstoupil na trh v době, kdy slovenská vydavatelství dlouhodobě čelí poklesu zájmu čtenářů o tištěná vydání novin. Nejčtenějším listem v zemi je bulvární Nový čas, který loni v listopadu prodal v průměru zhruba 104 000 výtisků denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezinárodní vesmírná stanice přivítala novou posádku

Vesmírná loď společnosti SpaceX dopravila novou čtyřčlennou posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Let z Kennedyho vesmírného střediska trval patnáct hodin, uvedla agentura AP. Start rakety se měl uskutečnit už ve čtvrtek, ale na poslední chvíli byl odložen kvůli nepřízni počasí.
před 55 mminutami

Ukrajina v noci udeřila drony na továrny a rafinerie v Rusku

Ukrajina v noci podnikla rozsáhlý útok na rafinerie, továrny a vojenské objekty v Voroněžské, Rostovské, Penzenské a Samarské oblasti v Rusku. Podle ruských úřadů noční údery dronů připravily o život tři lidi, nejméně dva z nich se nacházeli v zasažených podnicích. Po náletech bezpilotních letounů vypukly silné požáry v areálech dvou rafinerií. Během ruských úderů na Ukrajinu zemřeli nejméně tři lidé člověk, uvedly tamní úřady.
08:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské vyjednavače vede pseudohistorik, který se blýskl Koněvem a „chromozomem navíc“

Dějiny Ukrajiny má za „pseudohistorickou absurditu“, nelegální ruská anexe Krymu podle něj „zachránila mír“ a plnohodnotná invaze do sousední země je jen „shromažďováním ruských zemí“. Delegaci Moskvy v zatím neúspěšných rusko-ukrajinských jednáních o konci ruské války vede kremelský poradce Vladimir Medinskij, který popírá existenci Ukrajiny a který si vysloužil přirovnání k nacistickému ministrovi propagandy Josephu Goebbelsovi. Experti upozorňují, že Medinskij v čele delegace je dalším důkazem, že Moskva žádný mír nechce.
před 4 hhodinami

Epsteinova expřítelkyně zamířila do vězení s minimální ostrahou

Bývalou přítelkyni a dlouholetou spolupracovnici někdejšího amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellovou úřady přeřadily z federální věznice na Floridě do vězeňského tábora s minimální ostrahou v Texasu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP. Maxwellové si za napomáhání ke zneužívání nezletilých dívek odpykává dvacetiletý trest vězení.
před 5 hhodinami

Na Postupimské konferenci řešili politici budoucnost Německa či Polska

První konference po konci druhé světové války v Evropě se konala v Postupimi na dohled zničeného Berlína, metropole poraženého nacistického Německa. Lídři Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu na ní rozebírali desítky otázek, které se zabývaly různými částmi světa od Evropy až po Afriku či Asii. Mezi témata patřila třeba budoucnost Německa nebo poválečné hranice Polska. Když před osmdesáti lety Postupimská konference končila, opouštěli politici místo jednání s tím, že zbývající spory vyřeší příště. Takzvaná velká trojka už se ovšem v tomto formátu nikdy nesešla.
před 5 hhodinami

Trump nechal rozmístit jaderné ponorky. Reaguje na Medvěděvovy výroky

Americký prezident Donald Trump nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek v odpovědi na to, co označil za „pošetilá“ a „provokativní“ prohlášení bývalé ruské hlavy státu Dmitrije Medvěděva. Oznámil to na sociální síti Truth Social, aniž by specifikoval, kam přesně je vyslal. Současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Medvěděv v pondělí sdělil, že Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta a každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce s USA.
před 14 hhodinami

Ruský disident Jašin se v Berlíně vrátil ke své protirežimní roli

Ruský disident Ilja Jašin se před rokem dostal na svobodu při výměně vězňů mezi Ruskem, Běloruskem a Západem. Před lety odsoudil válku proti Ukrajině, za což dostal trest osm a půl roku v ruském vězení. Emigrovat sice nechtěl, nakonec ale po dvou letech za mřížemi skončil v rámci výměny v Berlíně. Zde se snaží mobilizovat odpor proti režimu Vladimira Putina, jeho protiválečné demonstrace před ruskou ambasádou se vloni v listopadu zúčastnily asi dva tisíce lidí. Znovu se tak dostal na seznam lidí hledaných Kremlem. Ruské úřady také vyslýchaly jeho rodiče, kteří žijí v Moskvě.
před 15 hhodinami

Evropské akcie kvůli Trumpovým clům zažily nejhorší den za více než tři měsíce

Evropské akcie utrpěly v pátek nejprudší jednodenní pokles za více než tři měsíce. Investory znepokojila nová celní opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zahrnují mimo jiné 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska, píše agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600 se propadl o 1,89 procenta a uzavřel na 535,79 bodu.
před 15 hhodinami
Načítání...