„Bez Osvětimi není německé identity. Vzpomínka na holocaust zůstává věcí všech občanů, kteří v Německu žijí. Patří k dějinám této země,“ řekl Gauck. „Hrůza minulosti je zde blíž a odpovědnost za současnost a budoucnost je tu větší než kdekoli jinde,“ dodal. Gauck v této souvislosti citoval i ze vzpomínek německých Židů, kteří se stali obětí holocaustu, ale jejichž zápisky se dochovaly do poválečné doby. Mnozí poslanci poslouchali tyto pasáže se sklopenými hlavami, smutné okolnosti dnešního výročí zdůrazňovaly i vlajky na budově Spolkového sněmu, které byly spuštěné na půl žerdi.
Prezident ve svém projevu vyzval Němce, aby se zasazovali o to, aby se podobné události nemohly opakovat. Připustil ale, že ne vždy se to daří, jak dokázaly například války ve Rwandě, v Kambodži nebo v Bosně. „Jako morální povinnost, jako vnitřní kompas je ale toto přesvědčení nevyhnutelné. Protože snaha o mírové a spravedlivé soužití lidí a národů je důležité, možná nejdůležitější vodítko našeho konání,“ prohlásil.
Gauck se ohradil proti Pegidě
Německo má podle svého prezidenta rovněž s ohledem na svou minulost morální povinnost přijímat uprchlíky, kteří opustili své domovy kvůli obavám z válek nebo z pronásledování. Gauck jasně odmítl, aby byli tito uprchlíci odsouváni na okraj společnosti a zcela nepřijatelné je podle něj, aby proti nim Němci násilně vystupovali. Svými slovy se tak jednoznačně postavil proti hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), na jehož demonstracích se již několik měsíců scházejí pravidelně tisíce lidí. Pegida pořádá shromáždění proti údajné islamizaci země v Drážďanech od loňského října. Postupně se vytvořily odnože i v dalších německých městech. Zájem o demonstrace stoupl po nedávných teroristických útocích ve Francii, kde radikálové povraždili 17 lidí.
„Musíme chránit lidskost. Chránit práva každého jednotlivce,“ řekl Gauck. „Říkáme to v době, kdy jsme si v Německu znovu zvykli na soužití různých náboženství a kultur. Společnost, v níž všichni chceme žít, bude prosperovat jen tehdy, když bude dbát na důstojnost každého jednotlivce a když bude solidární,“ dodal.
Zatímco po většinu prezidentova projevu zůstávali poslanci v hlubokém mlčení, jeho slova o úsilí o mír a o povinnosti přijímat uprchlíky často přerušoval silný potlesk. Mimořádnému zasedání Spolkového sněmu přihlíželo i několik německých přeživších z Osvětimi.
Merkelová: Je naše povinnost stavět se proti antisemitismu
O německé odpovědnosti za holocaust mluvila už v pondělí kancléřka Angela Merkelová, podle níž jsou dosud události druhé světové války pro Němce velkou hanbou. Také Merkelová zdůraznila, že vzhledem ke své historické odpovědnosti musí Německo podporovat toleranci a nesmí na svém území dopustit antisemitské útoky.
Gauck se po dopoledním projevu ve Spolkovém sněmu přesunul do Polska, aby se v Osvětimi mohl zúčastnit mezinárodní vzpomínkové akce připomínající osvobození nacistického koncentračního tábora, který se stal jedním z hlavních symbolů holocaustu. Němci nejprve v Osvětimi věznili polské a pak i sovětské zajatce, později ho ale přeměnili v továrnu na smrt, kde podle historiků zavraždili nejméně 1,1 milionu lidí. Většinu obětí tvořili Židé.
