Stockholm - Letošní Nobelova cena za fyziku patří vědcům Andremu Geimovi a Konstantinu Novoselovovi za bádání spojená s grafenem, formou uhlíku podobnou grafitu (tuze). Oznámila to Švédská královská akademie věd, která oborové ocenění uděluje. Oba vědci původem z Ruska působí v Británii na Manchesterské univerzitě. Geim má nizozemské občanství, Novoselov přijal občanství britské. Grafen má podle odborníků perspektivní využití v elektronice, kupříkladu při výrobě počítačových prvků či v oblasti nanotechnologií.
Nobelovu cenu za fyziku získali vědci Geim a Novoselov
Rusům s britským a nizozemským pasem nechybí vynalézavost. Supertenkou látku extrahovali z obyčejného grafitu, z jakého se vyrábějí školní tužky. Lepící páskou z tuhy sňali jedinou vrstvu šestiúhelníkových atomů. „Grafen je struktura atomů uhlíku podobná medové plástvi. Je to velký krystal, pevný, tisíckrát pevnější než ocel. Můžete ho natáhnout o dvacet procent a má další zajímavé vlastnosti, které se dají využít v mnoha různých aplikacích,“ řekl člen Nobelova výboru Bjorn Jonsson.
Podle Nobelova výboru se čeká, že grafénové tranzistory budou mnohokrát rychlejší než dnešní křemíkové. Elektrony se v nich totiž budou moci pohybovat prakticky neomezenou rychlostí na hranici rychlosti světla.
Nobelovka udělena za výzkum grafenu (zdroj: ČT24)
Staffan Normark, tajemník Královské akademie věd:
„Letošní nobelova cena za fyziku se týká dvojrozměrného materiálu s úžasnými vlastnostmi. Královská švédská akademie věd ji udělila společně profesoru Andrému Geimovi a profesoru Konstantinu Novoselovi z manchesterské univerzity za přelomové experimenty s dvojzorměrným materiálem grafenem.“
Oba vědci si cenu dotovanou deseti miliony švédských korun (zhruba 26,5 milionu korun českých) převezmou na slavnostní ceremonii předávání Nobelových cen 10. prosince, v den 114. výročí úmrtí zakladatele ocenění, švédského chemika Alfreda Nobela.
Ocenění za fyziku je druhou z pěti Nobelových cen udělovaných během jednoho týdne. V pondělí byla Nobelova cena za lékařství přiřknuta „otci“ umělého mimotělního oplodnění, Britovi Robertu Edwardsovi.