Socialistický experiment: Hoyerswerda se stává městem duchů

Berlín - Po pádu Berlínské zdi odešly na bohatší Západ už téměř tři miliony východních Němců. Vylidňování potkalo i Hoyerswerdu, město s českými kořeny, které se mělo stát vzorem socialistické obce. Tento trend ale trápí v podstatě celou střední Evropu. Řadu zemí zachraňuje imigrace, která ovšem nebude „pomáhat“ věčně. Lidé totiž přicházejí ze zemí rovněž postižených populačním poklesem. A mladí lidé jdou za lepším na Západ.

Až do vzniku NDR byla Hoyerswerda – jedno z center lužicko-srbské menšiny - malé město uprostřed lužických jezer a lesů, pod nimiž se nacházelo hnědé uhlí. Několik set let patřilo město dokonce české koruně, když ho koupil Karel IV. „NDR se rozhodlo zásoby uhlí vytěžit. Dlouho se zvažovalo, kde ho zpracovávat a kde by také mělo vzniknout nové město,“ prohlásil šéf odboru výstavby Dietmar Wolf.

Hoyerswerda se měla stát vzorem

A los padl právě na Hoyerswerdu, kde počet obyvatel vyskočil ze sedmi tisíc na desetinásobek. Novodobé kolonizátory pohltila experimentální sídliště. Na adrese Konrad-Zuse Strasse 1 se v roce 1955 začal psát kus východoněmecké historie, když tam byl postaven první řadový panelový dům v NDR.

Vznikl jako výhonek toho, co mělo být vzorovým socialistickým městem. „Spousta lidí hledá právě toto – skutečného ducha moderny. Ne každý chce žít v historickém maloměstě,“ míní architektka Dorit Baumeisterová.

Názor architektky ale velká část obyvatel města nesdílí. Po pádu NDR totiž následoval úprk na Západ. Chlouba místních horníků – svého času největší těžební stroj na světě pojmenovaný F60 - se také zastavila. Stroj vážící 13,5 tisíce tun s délkou přes 500 metrů se definitivně změnil v muzeum, které připomíná dobu, kdy hnědé uhlí v okolí Hoyerswerdy dávalo práci 40 tisícům lidí.

Jak se Hoeyrswerda začala vylidňovat, do okolních lesů se vrátili vlci a do města přišli skinheadi. Na konci roku 1991 zahájily tisíce extremistů několikadenní pogrom na cizince. V současné době už sice v Hoyerswerdě ubytovny uprchlíků nehoří, exodus ale pokračuje.

Desítky vylidněných paneláků zlikvidovaly buldozery a uprostřed města vznikly planiny. „Podle nejnovější prognózy by měla Hoyerswerda do roku 2025 mít 23 až 27 tisíc obyvatel,“ konstatoval Wolf. To by znamenalo úbytek další třetiny obyvatel. 

Česku (zatím) pomáhá příliv imigrantů

Vylidňování střední Evropy začíná být strašákem více než reálným. „Obecně dochází k tomu, že stárne populace a v některých zemích už se zmenšuje počet obyvatel. Česká republika je na hraně. Díky imigraci byl ten trend trochu potlačen,“ prohlásil Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu AV ČR. Města nabízející určité služby mají stále méně zákazníků, a proto služby omezují. „Pro mladé jsou pak ale méně atraktivní, stěhují se proto pryč,“ poznamenal Kostelecký. 

/*json*/{"map":{"lat":51.43886,"lng":14.253642,"zoom":10,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":51.43886,"lng":14.253642,"type":"1","description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Podle něj imigrace v některých zemích nehraje prakticky žádnou roli, jelikož emigrace je mnohem větší. Jen Česko a Slovinsko jsou „migračně zajímavé“. „Není to přitom úplně dlouhodobě udržitelný trend. Většina imigrantů, kteří přicházejí do České republiky, přichází ze zemí, které jsou vlastně také postiženy populačním poklesem,“ podotkl Kostelecký. Lidé sem navíc míří spíš za prací, nechtějí si zakládat rodiny a mít řadu dětí. Střední Evropa tak zřejmě bude „vymírat“ dál.

Video Německo: vylidněný východ
video

Německo: vylidněný východ