Peking - Čína vyslala svou historicky první sondu na Měsíc. Robotické vozítko, které má zkoumat měsíční povrch, dostalo po internetovém hlasování veřejnosti jméno Nefritový králík. Zařízení zvládne až třicetistupňové stoupání a může se pohybovat rychlostí dvou set metrů za hodinu. Čína už v minulosti vyslala k Měsíci dvě sondy, ty ale jen obíhaly kolem. Čínský modul má zejména zkoumat suroviny, které by lidstvo mohlo účinně využít.
První čínský modul míří na Měsíc
Sonda vzlétla na palubě nosné rakety Dlouhý pochod, která odstartovala ze základny u města Si-čchan na jihozápadě Číny v pondělí v 01:30 místního času (neděle 18:30 SEČ).
Čína vyslala k Měsíci již dvě sondy, které ale kolem něj jen obíhaly. Jednu z nich již čínští experti dálkovým ovládáním zničili nárazem do měsíčního povrchu. Peking představil model zlatě zbarveného měsíčního vozítka se šesti koly a solárními panely připomínajícími křídla tento měsíc.
Kolem roku 2017 se Čína chystá vypustit k Měsíci sondu, která by měla dopravit na Zemi vzorky měsíčních hornin. Celý projekt je přípravou na vyslání prvního čínského kosmonauta na Měsíc, které Peking plánuje okolo roku 2020.
GALERIE
Vědci testují sondu před vysláním na měsíc autor: An Xin, zdroj: ČTK/AP
V říjnu 2007 byla vypuštěna na oběžnou dráhu Měsíce družice Čchang E-1 a v říjnu 2010 satelit Čchang E-2, jejichž úkolem bylo detailní pozorování a fotografování souputníka Země.
Dobývání Měsíce je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Po někdejším Sovětském svazu a USA se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. Při zkoumání Měsíce nejde Číně pravděpodobně jen o prestiž. Její mise se budou snažit na Měsíci najít také využitelné suroviny. Vzdálenější plány počítají se zřízením stálé základny na povrchu Měsíce.
Čína vyslala svou první sondu na Měsíc (zdroj: ČT24)
Proč nefritový králík?
Je to prý prý odvozeno od obrysů, které jsou patrné na povrchu Měsíce a podle některých pozorovatelů připomínají toto zvíře. Pověst o nefritovém (nebo také měsíčním) králíkovi je součástí mnoha mytologií – zejména východoasijské a také aztécké. Nefritový králík podle ní žije na měsíčním povrchu, kde doprovází bohyni Šang. Většinu času podle legendy stlouká v hmoždíři bylinky a vyrábí lék na nesmrtelnost. Na povrch měsíce se dostal díky třem kouzelníkům, kteří testovali charakter různých zvířat.
V přestrojení za žebráky se obrátili právě na králíka, lišku a opici s prosbou o jídlo. Zatímco liška a opice se o potravu odmítli dělit, králík, ačkoliv neměl co nabídnout, sám skočil do hořícího ohně a nechal se upéct, aby poutníky zasytil. Trojice převlečených mudrců ho za sebeobětování učinila nesmrtelným a poslala na Měsíc. Nefrit je zelenobílý drahokam, kterému čínská mytologie přisuzuje léčivé schopnosti a za vlády císařů byl symbolem absolutní moci.
Vydáno pod