Krymští Tataři žádají etnickou a územní autonomii

Bachčisaraj - Neformální shromáždění krymských Tatarů medžlis dnes schválilo návrh vytvořit na Krymu „etnickou a územní autonomii“ pro tuto muslimskou menšinu. Shromáždění v historické metropoli krymských Tatarů Bachčisaraji jedná o budoucnosti Tatarů v Ruské federaci, jejíž součástí se Krym přes odpor Západu stal. „Žádám vás o schválení zahájit politické a právní kroky s cílem vytvořit etnickou a teritoriální autonomii krymských Tatarů na jejich historickém území na Krymu,“ řekl před hlasováním vůdce krymských Tatarů Refat Čubarov.

Krymští Tataři, kterých je čtvrt milionu na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel, vždy Ukrajině zachovávali věrnost. Před přičleněním k Rusku opakovaně vyjadřovali obavy o svůj osud s odkazem na historické zkušenosti. Ještě během druhé světové války je sovětský vůdce Stalin nechal kvůli obviněním z kolaborace deportovat především do středoasijských sovětských republik, legálně se mohli vrátit na Krym až po několika desetiletích. Moskva opakovaně prohlásila, že práva krymských Tatarů zůstanou zachována.

Podle Moskvy žijí na Ukrajině ve strachu krom Rusů i Češi, Němci či Maďaři

Ve strachu na Ukrajině nežijí jen etničtí Rusové, ale také menšiny Čechů, Němců či Maďarů, tvrdí ruské ministerstvo zahraničí s tím, že situace se vyhrotila po únorovém pádu prezidenta Viktora Janukovyče, kdy se k moci dostali krajně pravicoví radikálové. „Menšiny jsou znepokojeny nestabilní politickou situací v zemi a vážně se obávají o své životy,“ uvedlo ministerstvo k situaci etnických skupin na Ukrajině.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Grits

Nová přechodná ukrajinská vláda, kterou Moskva označuje za nelegitimní, se nyní snaží zakročit proti růstu vlivu nacionalistů. Obavy z radikálů má i Evropská unie. Rozpaky z budoucího vývoje na Ukrajině vyjadřovali v uplynulých týdnech také volyňští Češi, část z nich by se proto ráda vrátila do původní vlasti předků.

Praha se zatím volyňské Čechy přijmout nechystá

Situaci na Ukrajině sleduje i Praha, na kterou se počátkem března z obav o svou budoucnost obrátili zástupci volyňských Čechů, kterých tu žije zhruba 20 000. Bezpečnostní rada státu ale rozhodla, že pro volyňské Čechy není třeba zajišťovat speciální program pomoci. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je situace v Žitomirské oblasti Ukrajiny z hlediska bezpečnosti v normálu. O návrat do vlasti žádalo asi čtyřicet rodin. (čtěte víc)

Volyňští Češi
Zdroj: ČT24

Strach krajanů prý pramení především z obavy, že začne válka s Ruskem, které nedávno připojilo Krym, a muži budou odvedeni, aby bojovali. Krajané vyjadřují obavu i ze souvisejícího nárůstu kriminality a extremismu na obou stranách, který zbytkům fungujících ukrajinských složek nedovolí dostatečně ochránit jejich životy a zdraví v případě náhlého vyhrocení situace.

Volyňští Češi opakují svou žádost: Zaorálek nepochopil naši situaci

Volyňští Češi na Ukrajině zaslali prezidentu Miloši Zemanovi, premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) i dalším politikům novou žádost o pomoc, v níž tvrdí, že ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) nepochopil úplně jejich současnou situaci. Nebojí se útoků místních obyvatel, ale možného válečného konfliktu. „Prosím, pomozte nám uniknout situaci, ve které se můžeme dostat (dle nejhorších očekávaných scenárií) do postavení válečných běženců, kteří v provizorních stanech mohou očekávat vaši milost přicházející na poslední chvíli nebo příliš pozdě?“ stojí také v žádosti. Česká diplomacie ale prý věří ve schopnost Ukrajiny zajistit jejich práva a bezpečnost.

Ashtonová vyzvala pravý sektor, aby složil zbraně

Vnitropolitická situace na Ukrajině je komplikovaná, neboť k moci se po Janukovyčově pádu dostala názorově rozdílná politická uskupení. Jedním z nich je i radikální hnutí Pravý sektor, se kterým je ve sporu ukrajinské ministerstvo vnitra. Důvodem je ministerské nařízení určené všem polovojenským organizacím, aby bezodkladně složily zbraně, a také smrt jednoho z předáků Pravého sektoru Oleksandra Muzyčka, který tento týden zahynul při zatýkání.

Kličko na prezidenta kandidovat nebude

Jeden z hlavních vůdců opozice proti svrženému režimu ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče Vitalij Kličko se v květnu nebude ucházet o křeslo hlavy státu. Boxerský šampion chce usilovat o post starosty Kyjeva a v nadcházejících prezidentských volbách podpoří vlivného podnikatele Petra Porošenka. Kličko své rozhodnutí oznámil jen několik hodin předtím, než opoziční strana Vlast oficiálně jmenovala jako prezidentskou kandidátku svou šéfku Juliji Tymošenkovou. Novou hlavu státu mají Ukrajinci volit 25. května.

Kvůli Muzyčkově smrti radikálové pravidelně protestují před parlamentem a dožadují se okamžité rezignace ministra vnitra Arsena Avakova. Ze zmíněných protestů má obavy EU. „Vyzývám Pravý sektor a další ukrajinské strany, aby nevyhrožovaly násilím a ani se k němu neuchylovaly,“ uvedla v noci na dnešek unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová.

Obama: Rusko musí stáhnout vojáky z Krymu

Ruský prezident Vladimir Putin včera telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou o americkém návrhu řešení rusko-ukrajinské krize. Obama mu řekl, že Rusko musí stáhnout svoje vojáky rozmístěné na Krymu a zároveň je nesmí přesouvat jinam na ukrajinském území. Obama chce poslat na Krym mezinárodní pozorovatele.

Podle odhadů amerických tajných služeb Rusko soustřeďuje v současnosti u hranic s Ukrajinou kolem 40 000 vojáků. Takové posílení jednotek v oblasti vzbuzuje v posledních dnech obavy Washingtonu, že Moskva možná chystá zábor dalších východních oblastí Ukrajiny s převažujícím ruskojazyčným obyvatelstvem.

Lavrov: Rusko vpád na Ukrajinu nechystá a Krym je uzavřená věc

Rusko nechystá invazi na Ukrajinu, je ale připraveno bránit práva tamní ruskojazyčné menšiny, řekl v rozhovoru pro ruskou televizi Rossija ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Nemáme vůbec žádný úmysl či zájem překročit ukrajinské hranice,“ řekl Lavrov. Stejné prohlášení učinil také ruský prezident Vladimir Putin při jednání s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem.

Lavrov v televizi také hovořil o Krymu, který se již oficiálně stal součástí Ruské federace. „Ne každý je srozuměn s ruským rozhodnutím Krym připojit, to je nám jasné,“ řekl. Dodal ale, že drtivá většina obyvatel autonomního ukrajinského poloostrova se v referendu vyslovila pro přičlenění k Rusku, což je podle Lavrova třeba respektovat. Lavrov se v neděli sejde v Paříži se svým americkým protějškem Johnem Kerrym.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po opakovaném útoku jemenských hútíů zůstává nezvěstných jedenáct námořníků

Útoky hútíů na obchodní lodě v Rudém moři od neděle nabraly tragický spád. Jemenští džihádisté potopili za týden druhou loď. Opakovaný útok na řecko-liberijské plavidlo Eternity C si vyžádal nejméně čtyři mrtvé. Šest námořníků se podařilo ve středu po 24 hodinách ve vodě zachránit. Další čtyři pak ve čtvrtek po 48 hodinách. Osud jedenácti filipínských námořníků však dál zůstává neznámý. Podle zdroje agentury Reuters jich hútíové drží šest v zajetí.
před 2 hhodinami

Evropská komise ustála hlasování o nedůvěře

Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné Komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hlasování o nedůvěře Evropské komise bylo divadlo, řekl Síkela v Interview ČT24

Bylo zřejmé, že hlasování o nedůvěře Evropské komise (EK) nemůže projít, od začátku šlo o „politické divadlo“, prohlásil eurokomisař Jozef Síkela (STAN). V pořadu Interview ČT24 s ním moderátorka Tereza Řezníčková dále probírala, jak americký prezident Donald Trump ovlivní ekonomickou situaci v Evropské unii či v jakých oblastech Evropa působí v Africe a kdo jsou její klíčoví partneři.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelský úder dle civilní obrany zabil nejméně 52 Palestinců včetně osmi dětí

Civilní obrana v Pásmu Gazy napojená na teroristické hnutí Hamás podle AFP informovala, že čtvrteční izraelské údery v Gaze zabily nejméně dvaapadesát Palestinců včetně osmi dětí. Izrael se k tomu zatím nevyjádřil. Mezitím pokračující nepřímé rozhovory v katarském Dauhá, jejichž cílem je uzavření dohody o šedesátidenním příměří mezi Jeruzalémem a Hamásem, podle agentury AP komplikuje izraelský požadavek na udržení jednotek v jižní části Pásma.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Prezident USA Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi třeba Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a na zboží z Filipín bude celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, EU mezi novými tarify nefiguruje. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.
9. 7. 2025Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdci Arménie a Ázerbájdžánu jednali v Emirátech o odstranění rozporů

Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve čtvrtek v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech jednali o existujících rozporech mezi oběma státy, uvedl ve čtvrtek server BBC News s odvoláním na ázerbájdžánskou agenturu APA. Sporné body sahají od překážek bránících podpisu mírové dohody mezi oběma státy až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA obnovily dodávky některých zbraní Ukrajině. Rusko udeřilo na Kyjev

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa obnovila dodávky některých zbraní na Ukrajinu, napsala agentura AP s odvoláním na dva nejmenované zdroje. Americký resort obrany minulý týden dodávky přerušil s odůvodněním, že musí vyhodnotit americké zásoby. Kyjev mezitím v noci na čtvrtek čelil další vlně ruských útoků, podle ukrajinských úřadů si vyžádaly nejméně dva lidské životy a několik zraněných.
9. 7. 2025Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj i Pavel volají po vytvoření koalice pro obnovu Ukrajiny

Putinovou strategií je stupňovat utrpení, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci o obnově Ukrajiny v Římě. S českým prezidentem Petrem Pavlem se shodují na nutnosti vytvoření politické koalice pro obnovu napadené země. Proběhlo také jednání „koalice ochotných“, která vznikla mimo jiné z důvodu nejasné podpory Ukrajiny ze strany Donalda Trumpa. Zúčastnil se ho poprvé i zástupce USA.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...