Gorbačov v poutech? Ruští poslanci chtějí prověřit rozpad SSSR

Moskva - Prověřte okolnosti rozpadu Sovětského svazu, žádá skupina ruských poslanců generálního prokurátora. Podle poslanců z různých politických stran jednali sovětští politici při zániku SSSR nelegálně. Prokurátor by měl podle nich začít stíhat odpovědné osoby. Patří mezi ně i poslední sovětský vůdce a komunistický reformátor Michail Gorbačov.

Žádost podali poslanci napříč uskupeními, vedle zástupců kremelské strany Jednotné Rusko se pod list prokurátorovi podepsali i ruští komunisté a představitelé LDSR, kterou řídí
nacionalista Vladimir Žirinovskij. Adresovaná je generálnímu prokurátorovi Juriji Čajkovi.

V žádosti se uvádí, že přes 76 procent sovětských voličů se v březnu 1991 v referendu vyslovilo pro zachování společného svazového státu. Představitelé SSSR přesto provedli řadu nelegálních kroků, které následně vedly k rozpadu země.

Zmíněného sovětského referenda se nezúčastnily Estonsko, Lotyšsko, Litva, Moldavsko, Gruzie a Arménie. Poslanci také Gorbačovovi vytýkají, že po srpnovém puči v roce 1991 vytvořil nový vládní vrcholný orgán, který neměl oporu v ústavě. Tento orgán pak podle nich nelegálně uznal nezávislost pobaltských republik.

Poslanci připomněli, že sovětská prokuratura chtěla počátkem listopadu 1991 Gorbačova stíhat, pod nátlakem Kremlu ale od tohoto záměru ustoupila.

Gorbačov chtěl SSSR zachovat, ale prohrál

Začátkem 90. let se Sovětský svaz potýkal s ekonomickými problémy, narůstaly nacionální vášně v sovětských republikách a lidé čím dál víc volali po svobodě. Sovětský svaz se začal definitivně rozpadat 19. srpna 1991 pokusem o státní převrat. Skupina konzervativních komunistů se tehdy chtěla zbavit reformátorů v čele SSSR. Puč nevyšel, ale pro Gorbačova, který chtěl Sovětský svaz udržet, to byl začátek konce.

Emancipaci uvnitř sovětského impéria zahájilo Pobaltí už v roce 1990. Po potlačení pokusu o puč začaly vyhlašovat nezávislost i ostatní republiky. Nakonec 21. prosince 1991 podepsali v Alma-Atě nejvyšší představitelé jedenácti bývalých svazových republik dokument, který potvrdil zánik SSSR. Gorbačov o čtyři dny později odstoupil z funkce sovětského prezidenta.

Gorbačov Putina často kritizuje, anexi Krymu ale podpořil

Gorbačov už mnohokrát kritizoval postupy současného šéfa Kremlu Vladimira Putina. Před třemi lety v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel přirovnal ruskou vládní stranu Jednotné Rusko k bývalé sovětské komunistické straně. Podle Gorbačova Jednotné Rusko stahuje společnost do minulosti. Všechny ostatní politické strany jsou podle něj loutkami vládnoucího režimu. Putin brání demokratické modernizaci Ruské federace, míní Gorbačov.

Poslední Sovětský prezident na druhou stranu dal letos na srozuměnou, že schvaluje ruskou anexi Krymu. Postavil se tak proti západním sankcím. Krymský lid podle držitele Nobelovy ceny za mír v referendu napravil chybu sovětského vedení. To v roce 1954 předalo poloostrov Ukrajině.

„Pro vyhlášení sankcí by měly být velice vážné důvody, opravdu velmi vážné. A měly by být podpořeny OSN. Projevená vůle lidu Krymu, jakož i možné přijetí do Ruské federace, se takovým důvodem nejeví,“ řekl Gorbačov agentuře Interfax. „Jestli dříve byl Krym připojen k Ukrajině podle sovětských zákonů, tedy po stranické linii a bez ohledu na názor lidí, tak nyní se lid rozhodl napravit tuto chybu. To by se mělo uvítat, a ne za to vyhlašovat sankce,“ konstatoval 83letý Gorbačov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump podepsal návrh klíčového zákona o daních a výdajích

Americký prezident Donald Trump podepsal v pátek pozdě večer středoevropského času návrh rozsáhlého zákona o daních a výdajích, který obsahuje klíčové priority jeho administrativy. Ve čtvrtek návrh po druhém schválení Sněmovnou reprezentantů ukončil svou legislativní pouť Kongresem. Trump si přijetí svého „velkého, krásného zákona“, jak jej sám označuje, přál právě do 4. července, kdy Spojené státy slaví Den nezávislosti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina se v noci bránila zatím největšímu ruskému dronovému útoku

Rusko v noci na pátek nasadilo k útoku na Ukrajinu 539 dronů, což je nejvíce od začátku jeho vojenské invaze, uvedlo ukrajinské letectvo. Proti sousední zemi ruské síly odpálily také jedenáct balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Úřady v Kyjevě po útoku hlásí jednoho mrtvého a více než dvacet zraněných. Terčem útoků byly i další oblasti. O obětech informovala také ruská strana.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Exploze benzinky v Římě zranila asi 45 lidí

Výbuch na jedné z čerpacích stanic v hustě obydlené čtvrti Prenestino na východě Říma si v pátek vyžádal 45 zraněných, informovala agentura ANSA, podle které jsou mezi zraněnými i hasiči, zdravotníci a policisté. Zdravotní stav šesti lidí je vážný, ale jejich životy ohroženy nejsou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj řekl, že se dohodl s Trumpem na spolupráci při ochraně nebe Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odpoledne telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem zejména o ruských vzdušných útocích a ukrajinské protivzdušné obraně. Uvedl to na sociálních sítích. Oba státníci se podle něj dohodli na spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe, hovořili též o možnostech společné výroby v obranném průmyslu a o společných nákupech a investicích.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Požáry v Řecku jsou pod kontrolou, v Turecku zápas s plameny pokračuje

Lesní požáry na Krétě a v okolí Atén dostali hasiči pod kontrolu. Řecko ale očekává od soboty další vlnu veder. Riziko vzniku nových ohnisek tak trvá. Více než pět tisíc evakuovaných na jihovýchodě Kréty – včetně desítek českých turistů – se začalo vracet do svých hotelů. Situace nadále zůstává dramatická v Turecku. Šest lesních požárů u tureckého Izmiru hasiči už pod kontrolu dostali, o desítky kilometrů dál ve vnitrozemí ale oheň dál zuří, a to nejméně na třech místech.
před 8 hhodinami

Kritici zpochybňují oficiální důvody pozastavení americké pomoci Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v pátek telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Mluvili spolu poté, co vyšlo najevo, že USA pozastavily některé důležité zbrojní dodávky pro Kyjev. Washington tento krok zdůvodnil obavami z nedostatku příslušných zbraní pro americké potřeby a probíhající revizí skladů. Podle bývalé administrativy i analýzy, o které píše web NBC News, ale dodávky Ukrajině americké zásoby neohrozí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Tělo našli pod okny. Zemřel viceprezident ruské Transněfti

Viceprezident ruské společnosti Transněfť Andrej Badalov zemřel v Moskvě, napsala agentura TASS s odvoláním na zdroj z justičních orgánů, podle kterého Badalov nejspíše spáchal sebevraždu. Podle sociálních sítí vyskočil z okna svého bytu v sedmnáctém podlaží na prestižní adrese. Zprávy o smrti svého viceprezidenta později potvrdila sama společnost. Jde o přinejmenším jedenáctou záhadnou smrt v ropném odvětví od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině, napsal server The Moscow Times.
před 14 hhodinami

Pro imigrační úřad připravil Trump rozpočet vyšší, než má většina armád

Kongres schválil návrh daňového a finančního zákona prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého se Imigrační a celní úřad (ICE) stane největší bezpečnostní agenturou v USA. Jeho rozpočet bude vyšší než u většiny světových armád, včetně například té izraelské. Na fungování ICE se však snáší kritika mimo jiné kvůli tomu, že jeho pracovníci při zásazích proti přistěhovalcům zakrývají své tváře.
před 14 hhodinami
Načítání...