Kábul - Představitelé Afghánistánu a Spojených států podepsali klíčovou bezpečnostní dohodu, která umožní části amerických vojáků zůstat v zemi i po konci letošního roku. Úkolem kontingentu bude hlavně výcvik afghánských bezpečnostních sil. Kromě Američanů budou v jednotce třeba Němci, Turci a Italové. Česká republika by se podle prezidenta Miloše Zemana mohla na misi podílet 300 vojáky. Dalším důležitým bodem dohody je pak imunita zahraničních vojáků před trestním stíháním v Afghánistánu.
Afghánistán podepsal klíčovou bezpečnostní dohodu s USA
Bilaterální afghánsko-americkou dohodu podepsal prezidentův bezpečnostní poradce Mohammad Haníf Atmar spolu s americkým velvyslancem Jamesem Cunninghamem. Podobný dokument následně Atmar podepsal i s civilním zástupcem NATO v zemi Mauritsem Jochemsem.
„Dohoda zabraňuje tomu, aby se stalo to, co v Iráku – to znamená, že zabraňuje mocenskému vakuu, které by mohli v Afghánistánu velmi hbitě využít jak tálibánci, tak všichni ostatní radikálové. Sektářská válka by se ze Sýrie a Iráku snadno mohla přenést i sem. Tálibánci jsou sunnité. Představa, že by začali fungovat výbojným způsobem, je děsivá, a proto je důležité, aby spojenci zůstali v Afghánistánu,“ podotkl Teodor Marjanovič, komentátor Mladé Fronty Dnes.
Martin Řezníček, zpravodaj ČT
„Podpisem dohody končí rok nejistoty, kdy Spojené státy nevěděly, zda budou moci i po konci tohoto roku v zemi zůstat. Pentagon sice měl připravené scénáře, co teoreticky dělat, kdyby Afghánistán nesouhlasil s pobytem amerických vojsk. USA se ale vždy klonily k tomu, aby v Afghánistánu mohla zůstat alespoň v omezené podobě. První reakce politiků jsou tak pozitivní. Američané na to tlačili dlouhou dobu.“
Vojáci nebudou souzeni podle afghánského práva
Hlavním bodem obou dohod, tedy jak bilaterální smlouvy se Spojenými státy, tak dohody se Severoatlantickou aliancí, je imunita zahraničních vojáků před trestním stíháním v Afghánistánu. To by jim mělo podle agentury DPA zajistit, aby nemohli být souzeni podle afghánského práva. Z případných trestných činů spáchaných na území Afghánistánu se pak budou zodpovídat před soudy ve své zemi. „Tahle věc byla velmi citlivá a byl to také jeden z důvodů, proč bývalý prezident odmítal dohodu podepsat,“ konstatoval zpravodaj ČT Martin Řezníček s tím, že výjimku mají tvořit kontraktoři a civilní zaměstnanci.
Bilaterální dohoda také povoluje USA vést protiteroristické operace. Konkrétní akce ale musí vždy odsouhlasit afghánská strana.
Americký voják v Afghánistánu
Na přelomu roku po více než desetiletí skončí mise Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (ISAF). V zemi by ji měla vystřídat výrazně menší a nebojová operace Resolute Support (Rozhodná podpora), jejíchž asi 12 000 příslušníků by se mělo podílet na výcviku a pomoci afghánským silám. Ty nyní čítají 350 000 lidí.
Nově zvolený afghánský prezident Ašraf Ghaní během včerejší inaugurace, která uzavřela problematické volby provázené obviněními z podvodů, prohlásil, že hlavní výzvou nové vlády je boj s hnutím Taliban, které v posledních měsících značně posílilo svou pozici.
GALERIE
videogallery_474400
Ghaního cílem je zřejmě i zlepšení vztahů s USA, ty se značně zhoršily v posledních letech vlády jeho předchůdce Hámida Karzaje. Krize ve vzájemných vztazích vyvrcholila letos, právě když Karzaj odmítl podepsat bezpečnostní smlouvu se Spojenými státy.
Abdulláh a Ghaní (ne)chtějí spolupracovat
Pětašedesátiletý Ghaní přebral úřad po Karzajovi, který vedl zemi od pádu režimu Talibanu v roce 2001. Volby byly navzdory všem problémům prvním demokratickým předáním moci v zemi.
Vyhlášení výsledků se tříměsíčním zpožděním umožnila dohoda mezi oběma soupeři z druhého kola voleb. Ghaní a Abdulláh Adulláh se nakonec domluvili na společné vládě národní jednoty. Na základě této dohody Abdulláh souhlasil, že Ghaní se stane prezidentem, zatímco Abdulláh získá nově vytvořený post „výkonného premiéra“ s rozšířenými pravomocemi. Ustavení této funkce bylo přitom prvním krokem prezidenta Ghaního.
I včerejší ceremoniál byl ohrožen sporem mezi oběma politiky. Jeho předmětem prý bylo, zda úvodní řeč pronese také nově jmenovaný premiér Abdulláh.
Ašraf Ghaní - muž, co ovlivnil běh současného světa
(*12. února 1949 v afghánské provincii Lógar; je původem Paštun)
- Vystudoval Americkou univerzitu v libanonském Bejrútu a antropologii na Kábulské univerzitě. Po vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu v roce 1979 odjel do USA, kde získal doktorát z antropologie na Columbijské univerzitě. V letech 1983 až 1991 přednášel na Univerzitě Johnse Hopkinse.
- V roce 1991 se stal zaměstnancem Světové banky a pracoval na projektech v Číně, Indii a Rusku.
- Do Afghánistánu se vrátil v roce 2001 a od ledna 2002 pracoval jako poradce prezidenta Karzaje. V této funkci spolupracoval s mezinárodními organizacemi, byl hlavním spojovacím článkem mezi humanitárními organizacemi a afghánskou prozatímní vládou.
- V letech 2004 až 2008 působil jako ministr financí v Karzajeho vládě. V roce 2006 se o něm uvažovalo jako o možném nástupci generálního tajemníka OSN Kofiho Annana.
- Ghaní je více znám v zahraničí než ve své vlasti. Platí za mezinárodně uznávaného ekonoma s pověstí temperamentního technokrata. Je předsedou komise, která má na starost přebírání odpovědnosti za bezpečnost v zemi z rukou mezinárodní koalice.
- Prestižní americký časopis Foreign Policy ho v roce 2010 zařadil na seznam stovky nejvýznamnějších intelektuálů, kteří svým myšlením nejvíce ovlivnili běh současného světa.
- Je ženatý, má dceru Miriam a syna Taríka. Jeho manželka Rula pochází z Libanonu a podle některých médií není muslimka. Mluvčí Ghaního prezidentské kampaně to však odmítl jako čirou spekulaci.
Ghaní se ujal prezidentského úřadu (zdroj: ČT24)