Očkujme hlavně starší skupiny, říká Hostomský. Prokop apeluje na pozitivní motivaci

UK: Zdeněk Hostomský a Daniel Prokop o viru, který rozdělil společnost (zdroj: ČT24)

Očkování dětí nechme na později, nyní se zaměřme na vakcinaci lidí v kategorii 65 plus, uvedl v pořadu Události, komentáře ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský. Sociolog Daniel Prokop z PAQ Research k tomu řekl, že podle průzkumů deset procent dospělých váhá. Podle něj by bylo vhodné jim přístup k vakcíně co nejvíce usnadnit, například zasláním termínu.

Hostomský se domnívá, že je nefér nyní nahánět procento očkovaných tím, že se budou očkovat děti. To se podle něj neprojeví na tom, kolik lidí je či bude v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče. Celosvětově se totiž ukazuje, že školy nejsou semeništěm nákazy, přestože to tak vypadá, tvrdí.

„Děti jsou většinou bezpříznakové. Pokud jste bezpříznakový, tak i schopnost přenášet nebo infikovat ostatní je menší, než když skutečně kýcháte a šíříte to kolem sebe,“ domnívá se biochemik.

Naopak u kategorie 65+ jde o život a zatěžování nemocnic, zdůrazňuje Hostomský. Proto za největší problém považuje 200 až 300 tisíc lidí v této rizikové kategorii, kteří se nechtějí nechat očkovat. „Ti jsou hlavním zdrojem těžkých případů,“ podotýká.

Prokop ale upozornil, že opatření ve školách, jako je například testování, jsou důležitá proto, aby zařízení zůstala otevřená. Jejich uzavření je totiž pro společnost velmi nákladné.

Sociolog také řekl, že 12 až 15 procent lidí je nepřesvědčitelných pro očkování. Mezi staršími jsou pak navíc tací, kteří váhají a bojí se, a to jak covidu, tak očkování. U nich by měla být snaha přivést je k očkování, například tím, že se jim zašle konkrétní termín, aby se jim vakcinace usnadnila.

Motivujme pozitivně, vyzývá Prokop

„Vyřazení testů z hospod bude mít vliv ve velkých městech u nejmladší generace. Ale neočkovaná generace padesát plus na tyto akce nechodí. Tam je nutnost to maximálně zpřístupnit,“ řekl Prokop. „Tlačíme hodně, ale nemotivujeme pozitivně,“ upozorňuje s tím, že v některých státech si lidé po očkování mohou vzít dva dny placeného volna. Další možností, jak proočkovanost zvýšit, je podle sociologa i zavedení povinné vakcinace pro jisté profesní skupiny, popřípadě nejvyšší věkovou kategorii.

Zmínil rovněž, že problém postkomunistických zemí je v tom, že se u nich kumuluje více rizikových faktorů. „Máme hodně vícegeneračních domácností. Máme málo home office, máme velmi nízkou nemocenskou a ošetřovné,“ vyjmenovává Prokop, podle nějž také proti některým západním zemím máme i menší proočkovatnost.

Hostomský bere současnou těžkou situaci jako svým způsobem regionální záležitost, kdy se virus s variantou delta „rozhodl, že bude mít epicentrum ve střední Evropě“. Vakcíny pak považuje za triumf vědy. „To, že přišly tak brzo, je úplný zázrak,“ míní a dodává, že za pár měsíců rozdíl mezi očkovanými a neočkovanými odezní. Bude to dáno nástupem nových léků, je přesvědčen.