České firmy výsledek voleb v Británii vítají, klíčová bude teď podoba cel

Pro český byznys znamená podle oslovených expertů výsledek britských parlamentních voleb konec nejistoty a dobrou zprávu. Na druhou stranu pro průmysl bude teď klíčové, jakou konkrétní podobu dostane vzájemný obchod, cla a kvóty na dovoz zboží. Zástupci firem a jejich svazů tak doufají, že v souvislosti s brexitem dojde nakonec k rozumnému kompromisu.

„Británie je naším čtvrtým největším vývozním trhem. Podle výsledků voleb se zdá, že brexit jako takový je o něco reálnější. Pro nás je ale klíčové, jakou formou proběhne, což stále není jasné,“ říká ředitel národního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák. 

„Drtivé vítězství konzervativní strany potvrdilo to, co slyšíme ze strany byznysu již minimálně dva roky: ukončete nejistotu spojenou s brexitem co nejdříve,“ řekl šéf zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně Martin Macourek. Nyní nastane podle něj zápas o podobu brexitu. Pokud bude docíleno takzvaného byznys brexitu, tedy racionálního kompromisu, který je v zájmu obou stran, nemají se kvalitní čeští exportéři čeho bát, myslí si Macourek.

Roční vývoz z Česka do Velké Británie se už několik let podle Asociace exportérů pohybuje mezi 200 až 210 miliardami korun, zhruba 70 procent tvoří stroje a dopravní prostředky.

„Počítáme s tím, že tvrdý brexit a možný nástup cel dle pravidel Světové obchodní organizace může znamenat zdražení našich výrobků na UK trhu. Clo za cukrovinky se pohybuje přibližně na hranici 30 procent. To by znamenalo zhoršení konkurenceschopnosti našich výrobků na trhu UK a nižší poptávku. Také to přinese administrativu související s exportem do třetí země a možný chaos a nejistotu v prvních měsících,“ řekl mluvčí Nestlé ČR Robert Kičina.
Brexit podle něj však neznamená konec světa. Loni firma vyvezla devět procent své produkce právě do Británie.

Výrobce zdravotnických lůžek Linet do Velké Británie vyváží zboží v objemu 10 milionů eur z celkových zhruba 300 milionů eur ročně. „Výsledky voleb brexit přiblížily, my jsme se samozřejmě museli už připravit, především předzásobením a zároveň se zákazníky komunikujeme případné zpoždění dodávek. Nicméně věříme, že zájmem Británie bude udržet obchodní vazby ze zeměmi Evropské unie a že si nebude chtít nadměrně chránit svůj trh před importy,“ zamýšlí se výkonný ředitel LINET Group Tomáš Kolář.

Na všechny možné scénáře se také už delší dobu připravuje Škoda Auto. „Stejně tak jako celý průmysl potřebujeme velmi rychle vyjasnit, jak budou vypadat budoucí vztahy mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Nejistota představuje ohrožení investic a pracovních míst v automobilovém průmyslu, který je se svými až pětiletými vývojovými cykly závislý na dlouhodobé jistotě plánování,“ konstatuje mluvčí firmy Simona Havlíková.

Dodává, že pro automobilový průmysl je prioritou otevřený přístup na trh a jasně stanovené celní procesy, aby nedošlo k nepříznivým dopadům na výrobu just-in-time a na evropské dodavatelské řetězce. Škoda auto dodala na britský trh v prvních 11 měsících roku 2019 celkem 69 400 vozů.

Hlavní analytička hospodářské komory Karina Kubelková míní, že vývoj ohledně brexitu v roce 2020 již nabírá jasnějších obrysů. Nejistota, která podnikatele navázané na obchodní partnery z Velké Británie dlouhou dobu sužovala, se podle ní snížila. „Věříme, že bude odhlasována výstupová dohoda a nastane přechodné období. Jakmile budou podmínky brexitu politicky schváleny britským parlamentem, začne skutečná výzva, a to vyjednávání o budoucích vztazích,“ dodala.

Zásadní jsou cla mezi Unií a Spojeným královstvím

Podle analytika poradenské společnosti Moore Stephens Martina Housky bude pro firmy klíčové, jakou podobu dostane vzájemný obchod. Zásadní jsou například cla a kvóty na dovoz zboží mezi Unií a Spojeným královstvím, které je pro české firmy čtvrtou až pátou nejdůležitější exportní destinací. Podniky si podle Housky proto musí připravit různé scénáře obchodní politiky.

„V souvislosti s brexitem mnoho zahraničních firem plánuje opustit Britské ostrovy a Česko má jedinečnou možnost tyto firmy přilákat,“ tvrdí Houska. Británie je silná ve strojírenství, automobilovém průmyslu, leteckém průmyslu a farmacii. Houska tak připomíná, že minimálně v prvních třech oblastech může Česko nabídnout kvalifikovanou pracovní sílu, zázemí a zkušenosti.

Vítězství konzervativců se podle mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Evy Veličkové očekávalo, ale ne tak drtivé. „Pro byznys bude klíčové, aby nová vláda protlačila výstupovou dohodu s EU britským parlamentem. Dalším krokem bude vyjednat dohodu o volném obchodu mezi EU a Británií,“ reagovala.

Boris Johnson zaznamenal výrazné vítězství a bude mít v novém Parlamentu většinu s převahou 74 křesel. „To mu umožní pravděpodobně ještě před Vánoci schválit jeho dohodu o vystoupení z EU v Parlamentu a poslat ji následně do Bruselu, kde by ji měli schválit europoslanci. Nic by tedy nemělo stát v cestě tomu, aby Británie 31.ledna 2020 opustila EU,“ poznamenal hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. 

Připomíná ale, že tím to není zdaleka hotovo. Odchodem z EU pouze startuje další přechodné období. „V tom v zásadě bude většina věcí fungovat tak, jako by Británie byla členskou zemí EU, a mělo by se současně dohoudnout prakticky vše důležité ohledně budoucích vztahů – od obchodních vztahů přes bezpečnost, obranu, ochranu dat, vědeckou spolupráci až po rybolov,“ konstatuje Bureš.

A času na to moc nebude. Podle ‚rozvodové smlouvy‘, kterou v nejbližších týdnech pravděpodobně schválí britští poslanci, má být vše dohodnuto do konce roku 2020. „Už nyní proto hovoří diplomaté na obou stranách o tom, že se jedná o šibeniční termín,“ dodává Bureš.

Je to také podle analytiků Patrie důvod, proč je další prostor pro zisk libry  v tuto chvíli spíše omezený. „Za librou také nestojí nijak silné domácí fundamenty. Británie se stále pere s poměrně vysokou vnější nerovnováhou, kdy deficit běžného účtu přesahuje 3,5% HDP a je tradiční brzdou libry, a trvající nejistota spojená s vyjednáváním v příštím roce pravděpodobně také bude britskou ekonomiku držet na uzdě a neumožní Bank of England pomoci libře zvyšováním úrokových sazeb,“ míní Bureš.

Posílení Skotské národní strany by podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka mohlo vyvolat odstředivé tendence Skotska a tudíž další problémy pro Brity. Rok 2020 může být na politické scéně Británie rokem nových překvapení, dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 12 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 19 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 19 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...