Rubrika Domácí strana 2 z 5

V České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy, uvádí ve výroční zprávě za loňský rok Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Jde podle ní o součást informační války, jejímž cílem je zastavit přísun materiální pomoci Ukrajině. K nárůstu takzvaných hybridních hrozeb dochází i v dalších evropských státech, trendem je stále častější zapojování místních obyvatel nebo lokálních kriminálních skupin do různých činností, dodává. Vyjádřila se také k migraci nebo počtu obviněných v loňském roce.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.

Česká republika poskytla Ukrajině od vypuknutí otevřené ruské agrese v únoru 2022 do konce letošního května vojenskou pomoc v hodnotě 6,75 miliardy korun. Veškerý materiál darovaný ze skladů Armády České republiky byl vždy vládou schválen v utajeném režimu, a to z bezpečnostních důvodů. Kabinet ale na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) odtajnil seznam darované pomoci.

Ministerstvo vnitra dál trvá na spojení hnutí SPD s xenofobií a předsudečnou nenávistí. Proti dubnovému rozsudku, který mu nařídil se omluvit, podalo odvolání, potvrdil ČT mluvčí resortu Ondřej Krátoška s tím, že soud chybně zhodnotil důkazy. Spor se týká zprávy o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020, ve které ministerstvo označilo SPD za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu. Podle soudu resort svoje tvrzení nepodložil, stejně argumentovalo i samotné hnutí.

Ostravská firma Imex Group neuspěla s ústavní stížností poté, co se u soudů neúspěšně domáhala odškodnění za negativní výroky bývalého ministra financí a pozdějšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Pronesl je v pořadu České televize Otázky Václava Moravce po explozi muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Sklady měla firma v pronájmu. Ústavní soud stížnost zamítl. Podle soudce zpravodaje Jana Wintra měl Babišův projev patřičný pravdivostní základ a osoba působící ve veřejném prostoru a ve věcech veřejného zájmu musí snést vyšší míru kritiky. Advokát firmy Radek Ondruš po vyhlášení řekl, že se ještě obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Novelu zákona o zaměstnanosti, která mimo jiné upravuje podmínky a parametry pro chráněný trh práce, schválila vláda. Kabinet přistoupil ke kompromisní variantě. „Zachováváme podporu nejen pro zdravotně postižené, ale i pro znevýhodněné,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zároveň ministři podpořili, že organizační složky státu nebudou mít povinnost nechat se v právních sporech zastupovat ÚZSVM. Budou moci využít vlastní experty.

Moderní pohanství je podle religionisty Pavla Horáka z Etnologického ústavu Akademie věd ČR nejrychleji rostoucí náboženství současnosti. V Česku ho praktikuje více než tři tisíce lidí. Například v Polsku jich je ale asi deset tisíc a v USA je moderních pohanů přes milion. Lidé hledají alternativu k zavedeným náboženstvím, zejména ke křesťanství, vysvětloval trend Horák v Událostech, komentářích.

V Česku se přemnožili komáři, například na Třeboňsku jich je v letní sezoně nejvíc za poslední čtyři roky. Jejich líhnutí nahrálo vlhké a teplé jaro. Bodavý hmyz obtěžuje lidi v kempech, lesích a hlavně u vody, i repelenty pomáhají jen částečně. Situace se bude přitom zřejmě ještě zhoršovat.

Zvolení členové Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb se v úterý ujali funkce. Dohlížet budou na Bezpečnostní informační službu, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace. Kontrolní orgán zřídil zákon už v roce 2018, obsadit se ho ale povedlo až nyní, po šesti letech.

Český premiér Petr Fiala (ODS) se saským kolegou Michaelem Kretschmerem při návštěvě příhraničního krušnohorského hornického regionu debatoval o možné spolupráci ve výrobě polovodičů. Fiala na tiskové konferenci novinářům řekl, že továrny na čipy v Drážďanech a rozšíření výroby v podobném závodě amerického výrobce onsemi v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku nevnímá jako konkurenční projekty, ale jako důvod k prohloubení spolupráce. Společně také varovali před narůstajícím vlivem populistických stran.