Definitivně uzavřeno. Ústavní soud zamítl poslední stížnost k volbě prezidenta

Ústavní soud odmítnutím poslední stížnosti uzavřel soudní přezkoumávání letošní volby prezidenta republiky. Odmítnutou stížnost podal muž, který poukazoval na šíření údajných dezinformací namířených zejména proti Jiřímu Drahošovi, nedoložil ale jejich vliv na voličské rozhodování. Ústavní soud letos řešil více podobných stížností spjatých s prezidentskou volbou, nevyhověl žádné.

Muž v ústavní stížnosti neúspěšně uplatnil řadu námitek vůči postupu Nejvyššího správního soudu (NSS), který okolnosti voleb přezkoumával jako první instance a žádné ze 70 stížností nevyhověl. Jejich značná část kriticky poukazovala na Zemanovu kampaň, například na spojování protikandidáta Drahoše s hrozbou migrace nebo zastřené financování přes spolek Přátelé Miloše Zemana.

„Kampaň byla ostrá, zavádějící, ale to je přirozená součást kampaně. Volební hesla a vyjádření kandidátů jsou nutně zjednodušující, zkreslující. Je to souboj mezi kandidáty a jejich názory, takové ty kampaně jsou,“ řekl při rozhodnutí předseda NSS Tomáš Langášek.

Nejvyšší správní soud může volbu zneplatnit ve výjimečných případech, kdy jsou volební zákony porušeny ve velkém rozsahu, vysoké intenzitě a s prokázaným účinkem na výsledek. Právě dopad na výsledek se podle Langáška těžko dokazuje. Dřív stačilo zjištění, že nezákonnost výsledek ovlivnit mohla. Nyní je zákon přísnější, vyžaduje prokázaný účinek.

Ústavní soud nyní zdůraznil, že NSS posuzuje návrhy na neplatnost volby prezidenta republiky v podobě, jak byly podány. Nemůže je sám dotvářet či domýšlet. „Formulace návrhu je věcí navrhovatelů a soud je v tomto ohledu nemůže jakkoli nahrazovat, jinak by vybočil ze své role nestranného rozhodce sporu,“ uzavřel Ústavní soud.

Neuspěla ani stížnost na zákon o volbě prezidenta

Pisatel poslední odmítnuté stížnosti neuspěl ani se souvisejícím návrhem na zrušení části zákona o volbě prezidenta republiky. Zákon stanoví, že pro případný zásah soudu je nutné prokázat hrubé ovlivnění voleb. Dřív stačilo prokázat možnost, že konkrétní porušení zákona mohlo ovlivnit výsledek.

Z usnesení Ústavního soudu tak plyne, že bude-li někdo chtít v budoucnu poukázat na internetové dezinformace, musí v návrhu co nejpřesněji doložit jejich reálný vliv na voličské rozhodování. Nestačí jen zmapovat existenci řetězových e-mailů nebo falešných zpráv na sociálních sítích.

I při vědomí obtížnosti zjišťování a alespoň přibližného kvantifikování dopadu sdělení šířených prostřednictvím internetu je po navrhovatelích třeba žádat, aby co nejvíce konkrétním způsobem popsali, proč se domnívají, že zmíněná sdělení šířená po internetu způsobila změnu volebního chování u takové části voličů, že to hrubým způsobem ovlivnilo volbu.

Usnesení z pera soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka

Volební soudnictví v Česku vychází z takzvané vyvratitelné domněnky o volebním výsledku jako odrazu skutečné vůle voličů. „Pokud tato domněnka vyvrácena není, byť z důvodu, že ji v konkrétním případě přesvědčivě vyvrátit nelze, není dán ani důvod k vyslovení neplatnosti volby,“ rozhodl soud.