Křivoklátsko si zaslouží být národním parkem, zabezpečí mu to nejlepší ochranu, říká biolog Storch

Nahrávám video
Události, komentáře: Ekolog Storch o možném zařazení Křivoklátska k národním parkům
Zdroj: ČT24

Ministerstvo životního prostředí zahájí proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko ve středních Čechách. Park by se měl rozkládat na šestnácti procentech nejcennějšího území nynější Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Nový status by měl účinněji chránit tamní rozmanité lesy, skály, údolí, kaňon Berounky či desítky ohrožených rostlin a zvířat. Vznik národního parku podporuje i biolog David Storch, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko vláda zanesla do svého programového prohlášení. Myšlenku už dříve podpořilo zastupitelstvo Středočeského kraje, které ministerstvo životního prostředí vyzvalo k přípravě jeho vyhlášení. Kraj už také začal na konci minulého roku jednat s obcemi, jichž se vyhlášení národního parku dotkne.

„Jde o nebývale pestrý, a k tomu největší lesní komplex ve vnitrozemí Čeeské republiky s velkou rozmanitostí přírody. Vznik národního parku znamená i významný krok k vytvoření podmínek pro lepší ochranu tohoto území, zejména lesních porostů, ale samozřejmě i rozkvět obcí v regionu,“ uvedlo ministerstvo.

Biolog David Storch byl prý nejdřív k myšlence vyhlášení Národního parku Křivoklátsko skeptický a domníval se, že stávající chráněná krajinná oblast by mohla oblast ochránit dostatečně.

„Postupně se moje názory posunuly v tom směru, že si to Křivoklátsko opravdu zaslouží, hlavně proto, že jde opravdu o cenné lesy. Lesy České republiky v nich teoreticky mohou hospodařit v podstatě stejně, jako když tam bude národní park, ale národní park zajistí to, hospodaření tam směřovalo k maximální ochraně tohoto extrémně cenného území,“ řekl.

mapa národních parků
Zdroj: ČT24

Nížinné lesy jsou ohrožené

Podle Storcha Křivoklátsko představuje unikátní území, protože velká část zdejších porostů se nachází v nížině. „Nížinné lesy jsou u nás poměrně ohrožené, často transformované ve smrkové monokultury. Zde se zachovaly pestré, často listnaté lesy, které v nížině jinak nemáme,“ vysvětlil biolog.

Podle Storcha vyhlášení národního parku neznamená zakáz vstupu. „ Vznikne rada parku, která bude rozhodovat o tom, jaký režim bude fungovat. Budou v ní zastoupeny i místní samosprávy, není důvod předpokládat, že by tam například nesměli chodit lidé,“ poznamenal.

Místní obce a lesníci mají obavy

Místním samosprávám i Lesům ČR se záměr vyhlásit národní park příliš nelíbí. Obávají se možných omezení a stěžují si, že s nimi záměr nikdo dostatečně nekonzultoval. „Chápu ty obavy, ale myslím si, že jsou docela liché. Stále ještě existuje velká možnost pořádat debaty a o věci diskutovat,“ míní biolog.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková říká, že pokud je kvalitně vyhlášený národní park, tak se dá skloubit ochrana přírody i sociální a ekonomické stimuly. „Je důležité, aby se dohodlo přesně, jaký bude režim hospodaření a vstupu do lesů. Dobré je si taky uvědomit, že park je vymyšlený tak, aby v něm ležela jenom jedna vesnice, to je ta Karlova Ves, jinak všechny jsou na okraji. Konflikt s obcemi by nemusel být nějak velký,“ řekl Storch. 

Podle biologa by se v oblasti měla zachovat bezzásahovost, ale ne úplně všude. „Speciálně v těch oblastech, které patří ke kulturní krajině. Tam předpokládáme, že bude na některých místech dokonce aktivní lidský management, který může simulovat i katastrofy. Příroda občas potřebuje nějaké narušování, ale režim narušování je věc našeho rozhodnutí,“ vysvětlil biolog.

  • Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla vyhlášena v roce 1978 na rozloze 628 km². Nachází se v západním okraji Středočeského kraje zhruba 30 kilometrů od Prahy. Účelem je ochrana původního krajinného vzhledu včetně mimořádně cenných přírodních lokalit.
  • Středem CHKO vede kaňonovité údolí řeky Berounky, odvodňující většinu území. Nejvyšším vrcholem je Těchovín (616 m) a nejnižším místem Berounka při výtoku v Hýskově (217 m). 
  • Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO, později i ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Babiš po incidentu v Pardubicích vyzval firmy k zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání Bezpečnostní rady státu vyzval v souvislosti s požárem v Pardubicích firmy vyrábějící vojenský materiál, aby si zabezpečily své areály na úrovni nejvyšších technologií. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) řekl, že nemá informace o tom, že by hrozilo další nebezpečí. Policejní prezident Martin Vondrášek upřesnil, že vyšetřovatelé mají čtyři verze vzniku požáru, všechny pracují s úmyslným zaviněním, které „mají v podstatě za prokázané“. Incident vyšetřuje jak policie, tak tajné služby.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lidé v obci u Prahy mohou opět pít vodu z řadu. Po více než týdnu

Lidé v Holubicích mohou po více než týdnu pít vodu z řadu, podle rozborů je zdravotně nezávadná. Vodu minulý týden ve čtvrtek kontaminovaly chemikálie, šlo o výpary z nátěrů při údržbě vodojemu. Hygienici doporučují, aby lidé ve všech domácnostech a na všech odběrových místech vodu odtočili, odtékat by měla přibližně pět minut, informovala v pátek mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová. Kontroly vody a odběr vzorků budou pokračovat i příští týden, upozornily Středočeské vodárny na webu obce.
před 12 hhodinami

Hasiči zlikvidovali požár haly v Pardubicích

Požárem haly v Pardubicích se začala zabývat centrála proti terorismu, prověřuje podezření na teroristický útok. K zapálení se přihlásila konkrétní skupina. Ta se podle prohlášení na internetu označuje za mezinárodní organizaci a svůj čin dává do souvislosti s válkou v Gaze. Skladovací hala vzplála časně ráno a oheň se rozšířil na vedlejší administrativní budovu. Hasiči v pátek odpoledne uvedli, že už požár zlikvidovali. Podle Miroslava Poláka z Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje nebylo v hale nic, co by souviselo s vlastní výrobou. Uvnitř byl uskladněn hlavně stavební materiál připravený na chystanou rekonstrukci.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Otevřela se zmodernizovaná stranice metra B Českomoravská

Cestující pražské MHD mohou od pátečního dopoledne znovu využívat stanici linky metra B Českomoravská. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po rekonstrukci, která trvala přes 14 měsíců. Město usilovalo o její zprovoznění před začátkem mistrovství světa v krasobruslení, které se koná v přilehlé O2 areně od 24. do 29. března.
před 19 hhodinami

Kriminalisté odhalili korupci u zkoušek pro revizní techniky

Ústečtí kriminalisté obvinili tři zaměstnance Technické inspekce České republiky (TIČR). Viní je z desítek nelegálně vydaných osvědčení pro revizní elektrotechniky a přijímání úplatků. Policisté zadrželi u jednoho z nich čtyři miliony korun v hotovosti.
před 23 hhodinami

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
19. 3. 2026

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
19. 3. 2026Aktualizováno19. 3. 2026

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
19. 3. 2026
Načítání...