Václav Lhotecký letos oslaví stovku. Narodil se tři roky po vzniku Československa, prožil druhou světovou válku i období totality. Za jeden z největších zážitků považuje svoji cestu do Říma na svatořečení Anežky České. Komunisté už tenkrát v listopadu 1989 věřící přes hranice pustili. To, že se Lhotecký dožil tak vysokého věku, považuje za dar od Ducha svatého.
Václav Lhotecký pochází ze šesti dětí, narodil se v roce 1921 v Radosticích na Brněnsku. Tam chodil i do obecné školy. „Chodili jsme bosí, peníze nebyly. A žádný papír, sešit, to nebylo. Ale byla tabulka orámovaná dřevem, kousek provázku a houbička. Tím se to mazalo,“ vzpomíná na školní docházku.
- Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.
Jedním z velkých zážitků pro něj byla výstava v Brně. „Byl jsem jako devítiletý chlapec s bratrem Františkem na výstavě soudobé kultury. Pamatuju si ty velké oblouky a hlavně mamuta,“ říká.
Když v Německu nabíral na síle nacismus, začal Václav Lhotecký studovat gymnázium v Ivančicích. „Tam jsem maturoval v roce 1941 z češtiny, z dějepisu a latiny. Bylo nás ve třídě devětadvacet, já jsem byl nejmenší,“ přiblížil senior.
Každý dostal mléko a chléb
Rodina měla malé hospodářství. Otec choval několik krav a prodával mléko. Na konci války se stalo útočištěm lidí ze Střelic i Brna. „Ve Střelicích bylo mnoho domů vypálených, tak přišli lidé k nám. Bylo jich u nás asi dvacet. Byli jsme schovaní ve sklepě. Byly tam brambory, na ně se daly deky, peřiny a tam jsme prožili to nejhorší. Maminka napekla chleba pro všechny. Každý dostal mléko a chléb,“ popsal.
Po válce v roce 1945 získal díky bratru Františkovi práci na okresním národním výboru v Brně. „Byl jsem tam tři roky. Všichni tam museli vstoupit do komunistické strany. Když ne, tak ven. Tak já jsem to podepsal. Když jsme se stěhovali, tak se legitimace spálila. To bylo veliké vyšetřování. A potom jsem vstoupil do lidové strany,“ vzpomíná Lhotecký.
O hospodářství rodina přišla
Po komunistickém převratu v Československu v roce 1948 začala násilná kolektivizace zemědělství. Vykonstruované politické procesy s odpůrci režimu v padesátých letech ničily životy velkému množství lidí. Silně věřící rodina Václava Lhoteckého se překvapivě vyhnula větším potížím. O hospodářství ale přišla. „Zabrali pozemky, sebrali dobytek. Měli jsme čtyři tažné krávy, dvě jalovice a telata. Zůstala jedna kráva, se kterou se jezdilo na maličké políčko,“ přiblížil.
V roce 1952 se oženil s Marií Drábkovou. Vychovali dvě děti. „Seznámili jsme se u muziky. Chodili jsme na tancovačky do Střelic, do Radostic,“ vzpomíná. Nejdéle pracoval Lhotecký v brněnském Stavoprojektu, v oddělení, kde se projektovala zdravotnická zařízení. „Dělal jsem rozpočtáře. A tam se stavěly nemocnice, polikliniky, zdravotní střediska. Kolega byl horolezec, tak nás vozíval do Tater. Tak tam jsem byl mnohokrát a Slováky jsem si zamiloval,“ říká pamětník.
Svatořečení Anežky České
Ještě než se zcela zhroutil režim v Československu, podařilo se do té doby nepředstavitelné, komunisté pustili v listopadu 1989 některé věřící přes hranice, na svatořečení Anežky České do Říma. Mezi těmi, kdo takto prožili vůbec první okamžiky duchovní i občanské svobody, byl právě i Václav Lhotecký. „To bylo veliké nadšení. Bylo ale těžké sehnat valuty, známí mi pomohli. Ze Střelic nás jelo asi osm,“ vzpomíná.
Nejsilnějším zážitkem pro něj bylo setkání s papežem Janem Pavlem II. „Podával jsem mu ruku. Byla tam ulička, seděl jsem třetí, tak jsem se ho dotkl,“ popisuje pamětník.
Letos oslaví Václav Lhotecký stovku. Má osm pravnoučat, stále rád čte, hlavně cestopisy, a chodí na svižné procházky. A také se stará o svou nevidomou švagrovou. „Má devadesát sedm roků, je slepá. Tak všechno musím nachystat napřed jí a potom sobě. To jsou dobré skutky,“ směje se. Seniorovi zase pomáhají skauti ze Střelic. V koronavirové krizi hlavně s nákupy. A jaké je tajemství jeho dlouhověkosti? Prý je to dar od Ducha svatého, vzkázal.
