Ústavní soud dal bývalému starostovi Prahy 2 Jiřímu Paluskovi šanci na vyšší odškodnění za nezákonné stíhání. Paluska čelil obvinění ze zneužití pravomoci, odsouzen nebyl. Sám hned ze začátku rezignoval na funkci starosty, což ústavní soudci ocenili jako gesto důležité pro důvěru lidí v systém zastupitelské demokracie.
Obvinění Jiřího Palusky se týkalo pronájmu půdních prostor v městských domech, kde vznikly byty. Někdejší komunální politik za ODS, který byl starostou v letech 2010 až 2012, vinu od počátku popíral. Podle pravomocného verdiktu skutek nebyl trestným činem. Trestní řízení trvalo třicet osm měsíců. Paluska hned na začátku rezignoval na funkci starosty.
„Pokud stěžovatel naznal, že je v souladu s politickou kulturou, aby v případě zahájení jeho trestního stíhání rezignoval na výkon veřejné funkce, lze mu to jen stěží přičítat k tíži,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Tomáše Lichovníka. Jinak by měli politici silný argument, proč mají ve své funkci setrvat i přesto, že je proti nim zahájeno trestní stíhání. Z pohledu zachování důvěry v základní demokratické hodnoty by to bylo nežádoucí, míní ústavní soudci.
S nárokem na náhradu újmy uspěl Paluska u ministerstva spravedlnosti jen z menší části. Proto se odškodnění domáhal ještě u soudu. Žádal náhradu nákladů obhajoby, náhradu nemajetkové újmy 3,8 milionu a náhradu majetkové újmy 2,3 milionu korun.
Majetkovou újmu vyčíslil jako ztrátu výdělku v době stíhání, kdy už nevykonával funkci starosty. Pražské soudy přiznaly Paluskovi náklady na obhajobu a menší část požadované náhrady nemajetkové újmy, konkrétně 10 tisíc korun za každý měsíc stíhání. Nárok na náhradu majetkové újmy mu však nepřiznaly, protože na funkci starosty rezignoval dobrovolně, nikoli v příčinné souvislosti se zahájením stíhání. Právě s tímto závěrem ústavní soudci nesouhlasili.
