Tomáš Garrigue Masaryk je neodmyslitelně spjatý nejen s celou jižní Moravou, ale i s Brnem, kde čtyři roky studoval. Na jeho myšlenky a ideje u příležitosti 83. výročí úmrtí poukazuje výstava v atomovém krytu 10-Z s podtitulem Masaryk to nikdy nebude mít lehké.
Měl konflikty s učiteli a odmítal chodit ke zpovědi. Výstava v Brně připomíná život T. G. Masaryka
Přestože Masaryk vždy vzpomínal na léta strávená v Brně s láskou, ani tady to neměl jednoduché. Do Brna ho v roce 1865 coby patnáctiletého mladíka přivedlo studium na německém gymnáziu. Dnes na jeho místě stojí Janáčkova akademie múzických umění.
„Dostal se tam trochu zvláštním způsobem, protože předtím byl dva roky v reálce v Hustopečích, pak se krátkou dobu měl učit uměleckým zámečníkem ve Vídni, odkud odešel po pár týdnech, protože ho to vůbec neuspokojovalo,“ řekl historik Pavel Košťál.
Nadaný rebel
Na německém gymnáziu byl Masaryk premiantem. Jeho oblíbenými předměty byla matematika nebo deskriptiva. Naopak odmítal chodit k pravidelným zpovědím. To bylo předmětem nejednoho sporu s učiteli. „Byl velmi nadaný, měl velmi dobré studijní výsledky. Ale měl konflikty s několika pedagogy, které vyústily až v jeho odchod z gymnázia v roce 1869,“ vysvětlil Košťál.
V Brně žil Masaryk během studentských let hned ve třech podnájmech. Poslední z nich byl v ulici Milady Horákové, kde se zamiloval do švagrové své tehdejší bytné, do Antonie Solnické. „Její rodiče tomu vztahu nepřáli. Masaryk se s ní různě scházel, to se doneslo i do školy a byl v podstatě zavolán na kobereček,“ popsal historik.
První láska i vášeň pro politiku
Masaryk se rozčílil natolik, že na ředitele vytáhl pohrabáč. Přesto se mu povedlo o několik let později odmaturovat na gymnáziu ve Vídni. V Brně ale kromě své první lásky objevil i vášeň pro politiku.
„Často šel proti proudu, a to nejen jako politik. Vystupoval proti malosti, nesnášenlivosti, lžím. Problémy, které pro něho byly palčivými – demokracie, politika, náboženství, víra, otázka malého národa – nejsou myšlenky ohraničené v čase, ale otázky věčné,“ řekl autor výstavy Zdeněk Hazdra.
Do svého studentského města se vrátil ještě několikrát už coby prezident – aby položil základní kámen právnické fakulty Masarykovy univerzity nebo si prohlédl výstavu na brněnském výstavišti.
