Při unikátní výměně mostu nad přehradou Hracholusky otočí konstrukci o 180 stupňů

Mezi Pňovany a Malovicemi vrcholí výměna téměř 120 let starého ocelového železničního mostu přes hracholuskou přehradu, který je součástí lokální trati z Pňovan na severu Plzeňska do Bezdružic na Tachovsku. Stavbaři už ve čtvrtek nasunuli na první třetinu starého mostu první ze tří polí nové ocelové konstrukce, díly sešroubovali a začali je dohromady otáčet pomocí hydraulických lisů.

Podobná metoda se v České republice zatím nepoužila, upozornil Petr Žákovec, specialista ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která je investorem stavby za 109 milionů korun.

„Na pilíři a na opěře je postavená konstrukce s otáčedlem, pomocí něhož se soumostí otáčí, vždy po kroku, který je zhruba 15 centimetrů podle zdvihu lisu, a na kruhu to dělá asi dva stupně,“ popisuje výměnu první části mostu.

Na každém konci se nachází dvojice lisů, z nichž jeden tlačí a druhý brzdí, aby byl proces bezpečný. Po každém kroku otáčení se musí konstrukce zkontrolovat a změřit se průhyby. Přetočení soumostí o celých 180 stupňů by mělo být hotové během pátku.

Stará konstrukce zůstane po otočení nahoře, odpojí se a vysune po nové konstrukci ven. „Na konci vysouvacího rámu to budeme postupně odřezávat a odvážet do šrotu,“ uvedl Žákovec. Prostřední pole mostu bude SŽDC vyměňovat za 1,5 měsíce a za stejnou dobu pak i poslední třetí. „Nové konstrukce už jsou připravené,“ doplnil.

400 tun v pohybu

„V Česku se na montáži nedělalo nic takového. Tyto principy otáčení se používají ve výrobnách. Třeba MCE Slaný, který je zhotovitel konstrukce i montáže (spolu SMP CZ), to dělá ve své mostárně a teď ji použili v reálu venku,“ říká Žákovec. 

Staré mostní pole váží asi 170 tun, nové kolem 200 tun, dalších zhruba 30 tun má montážní rám. Jeden díl, který se v první fázi otáčí, tak dohromady váží kolem 400 tun a na stavbě je do padesáti lidí.

„Pilíře už jsou zasanované, proinjektované a přespárované, takže teď se dodělá spodní část, která je běžně pod vodou, protože teď je kvůli suchu málo vody,“ uvedl dále Žákovec.

„Práce začaly v dubnu,“ připomněla mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová. Výluka na trati trvá od 23. července a skončí do konce února 2019. Teprve po zastavení provozu se totiž mohla začít podrobně zkoumat konstrukce a některé parametry vyšly jinak, než se přepokládalo. „A musel se přepočítal samotný princip otáčení,“ uvedla mluvčí.

Termín dokončení opravy podle odborníků závisí také na počasí. Na mostě bude ještě zavěšená lávka pro kola a pěší, kterou zaplatí Plzeňský kraj. Dosud přes most chodili lidé po manipulační lávce pro železničáře.

Most „Rámusák“ s výškou 52 metrů a délkou 210 metrů prošel poslední větší opravou počátkem 70. let 20. století. Provoz na trati z Pňovan do Bezdružic byl zahájen 6. června 1901. Od roku 2014 existuje přímé spěšné spojení Plzně s oblastí Konstantinových Lázní.

„Trať je bezesporu jedna z nejpůvabnějších v Česku a určitě významná pro podporu cestovního ruchu v oblasti Bezdružicka a Konstantinových Lázní,“ řekl Miroslav Klas ze sdružení, které se snaží o oživení a propagaci tratě. Přes zimu slouží k dopravě zaměstnanců a školáků hlavně do Plzně.

2 minuty
Události: Rekonstrukce mostu mezi Pňovany a Malovicemi
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na severu Čech se může večer tvořit ledovka

Na severu Čech se může v sobotu večer při mrznoucím mrholení nebo dešti tvořit slabá ledovka. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě. Během noci riziko mrznoucích srážek pomine.
před 1 mminutou

Hasiči měli o Vánocích přes tisíc zásahů. V meziročním srovnání jde o mírný nadprůměr

Hasiči v Česku měli o Vánocích 1163 výjezdů, z toho 178 bylo k požárům. Podle počtu událostí tak byly letošní svátky mírně nadprůměrné, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová. Nejvíce práce měli hasiči na Štědrý den, kdy bylo zásahů 515. Některé požáry během svátků způsobily mnohamilionové škody.
před 1 hhodinou

Na náměstí v Postoloprtech se potkávají Oldřich s Boženou

Postoloprty na Lounsku dokončují největší investici v historii města, kterou je rekonstrukce náměstí za 115 milionů korun. Její součástí je i obří vydlážděná mozaika. V celku si ji půjde nejlépe prohlédnout z výšky. Zobrazuje pověst o setkání Oldřicha a Boženy. Podle kroniky se tak stalo právě u Postoloprt, když byl kníže na lovu.
před 3 hhodinami

Modernizace železničního uzlu Česká Třebová má za sebou první rok

Nové koleje i nádražní objekty vyrostly během prvního roku modernizace železničního uzlu Česká Třebová. Investice za téměř dvacet miliard je plánována na šest let. Má přinést bezpečnější a rychlejší průjezd vlaků i pohodlnější cestování. Lidé pocítí dopad stavebních prací hlavně v druhé polovině oprav.
před 4 hhodinami

Z Bedřichova po konci vleků odcházejí i hoteloví hosté

Dlouholetý provozovatel, který měl v Bedřichově v Jizerských horách celkem pět vleků, už ve středisku podnikat nechce. Místní proto hledají cestu, jak v budoucnu provoz obnovit. Uzavření sjezdovek už dopadá na některé podnikatele.
před 4 hhodinami

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 14 hhodinami

Lipno zamrzá, bruslit na něm je ale zatím hazard

Lipenské jezero postupně zamrzá. Místy má sice led tloušťku kolem čtyř až pěti centimetrů, zatím ale netvoří dostatečně souvislou plochu. Přesto na něj už někteří nedočkavci navzdory nebezpečí vstupují. Možnosti bruslení závisí na intenzitě mrazů. Ke zprovoznění bruslařské magistrály propojující Frymburk, Přední Výtoň a Lipno nad Vltavou musí mrznout deset až patnáct dnů.
před 14 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 15 hhodinami
Načítání...