Architekt Zdeněk Deyl vysoudil sto tisíc korun jako satisfakci za zásah do díla – skleníku Fata Morgana. Podle pražského vrchního soudu botanická zahrada, která skleník na přelomu století postavila, také neoprávněně použila projektovou dokumentaci. Deyl však chce od pražské botanické zahrady podstatně více peněz. O tom bude znovu rozhodovat nižší instance. Případ však dostane nový soudce.
Letitý spor o skleník Fata Morgana nekončí. Architekt dostane odškodné, soud ale pokračuje
Spor o skleník Fata Morgana řeší soudy od roku 2005, kořeny ale má ještě hlubší. Již v roce 1999, kdy začala stavba, vypověděla botanická zahrada Zdeňku Deylovi smlouvu. Jeho projekt nechala upravit a tehdejší ředitel zahrady Jiří Haager hovořil o nekvalitní práci architekta.
Posledních dvanáct let se soudy dohadovaly především o tom, zda je Deylův nárok na satisfakci za změny projektu promlčený, nebo ne.
Podle vrchního soudu promlčený není – a je to pravomocné rozhodnutí. Soud se přiklonil k architektovu tvrzení, že výsledek úprav jeho díla mohl vidět až s mnohaletým odstupem jako platící zákazník. Promlčecí lhůta tedy začala běžet až po zpřístupnění skleníku Fata Morgana veřejnosti, což se stalo v roce 2004. „Proto jsme se přiklonili k názoru, že nárok promlčený není,“ uvedl předseda odvolacího senátu Roman Horáček.
Architekt Zdeněk Deyl vysoudil 100 tisíc korun (zdroj: ČT24)
Zároveň upozornil, že již městský soud rozhodl, že k zásahu do Deylových autorských práv došlo. „Jestliže prvostupňový soud určil, že k zásahu došlo, je na místě nárok přiznat,“ zdůvodnil Roman Horáček stotisícové odškodné, které má botanická zahrada architektovi zaplatit.
Pokračování sporu s jiným soudcem
Spor tím však ani po dvanácti, resp. skoro devatenácti letech nekončí. Vrchní soud ještě určil, že zahrada s projektovou dokumentací nakládala neoprávněně, když ji bez Deylova souhlasu zpřístupnila dalším lidem kvůli provedení změn. Nicméně o požadavku architekta na 1,5 milionu korun má znovu rozhodnout městský soud.
Z verdiktu vrchního soudu ovšem vyplývá, že po letité „přehazované“ kvůli sporu o promlčení nároku má případ dostat nový soudce. Soudkyně Jaroslava Lobotková nerespektovala podle odvolacího senátu názor nadřízeného soudu a v řízení chybovala. „Postup soudu prvého stupně byl v části v přímém rozporu s rozhodnutím odvolacího soudu,“ řekl Horáček.
Nový soudce by měl především zjistit, čeho se Deylův požadavek na půldruhého milionu korun týká – zda jde o doplacení ceny za autorské dílo, náhradu škody nebo zásah do majetkových práv.
Smlouva uzavřená před 22 lety
Smlouvu se Zdeňkem Deylem uzavřela pražská botanická zahrada v roce 1996, což ostatně připomíná i zahrada sama na svém webu. Odstoupení od kontraktu v roce 1999 zdůvodnil tehdejší ředitel Haager ve výpovědi u soudu tím, že architekt dodal pouze část projektu, pozdě a navíc byly některé návrhy absurdní a nepoužitelné.
Kromě Deyla podala žalobu i botanická zahrada, která po odstoupení od smlouvy chtěla zpět zaplacené zálohy – celkem 2,5 milionu korun. Ty však nedostala.
Skleník Fata Morgana je v provozu od roku 2004. Jeho stavba přišla na 200 milionů korun – cena tak byla zhruba desetinásobná oproti původním předpokladům. Kvůli předražení musel odejít z funkce Jiří Haager.
Kromě zásadního zvýšení nákladů na stavbu dostala botanická zahrada také pokutu od stavebního úřadu. Ten kvůli odchýlení od projektu nařídil stavbu přerušit, ta však pokračovala.