Nedostatek uhlí v Evropě spolu s dlouhodobou krizí v OKD – faktory, které nutí tuzemské hutě a další podniky vozit uhlí z Austrálie nebo třeba Kanady. Kvůli uskladnění velkých objemů suroviny má konkrétně v Moravskoslezském kraji vzniknout hned několik polních skládek uhlí.
Na Ostravsku mají vzniknout nové skládky uhlí, například v Hrušově. Lidé se bojí znečištění ovzduší
Jedna z takových skládek uhlí, kam by se podle informací České televize mohlo vejít až 300 000 tun materiálu, by mohla vzniknout v Ostravě-Hrušově. Firmě, která zde má skládku zřídit, již podle zjištění redaktorky České televize Markéty Radové úřady ve zkráceném řízení vydaly takzvanou studii EIA, která je potřebná ke stavbě.
O podobnou skládku usiluje také huť ArcelorMittal Ostrava (AMO). Huť potřebuje uhlí pro výrobu koksu. Na místě je skládka uhlí od roku 1998, ale dočasná. V posledních letech tam však firma musí skladovat víc uhlí než dřív, kdy téměř veškeré uhlí brala od společnosti OKD a stačila jí zásoba na několik dní. V roce 2015 začaly výpadky dodávek z OKD, které navíc oznámilo, že těžbu za pět let zřejmě úplně ukončí.
„Musíme uhlí nakupovat i ze zámoří, kde se některé regiony občas potýkají s přírodními katastrofami. Proto vznikl záměr vybudovat polní skládku uhlí na 200 000 tun ročně, což je zásoba na dva měsíce, která by byla využita v případě výpadku,“ vysvětlila již dříve mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková. Množství uhlí, které se do huti přiváží, by i s využitím skládky zůstalo stejné jako dosud.
Huť zvažuje dvě varianty skládky: otevřenou a zakrytou. Při otevřené skládce, kterou podnik preferuje, by uhlí pokryla speciálně vytvořená krusta, prášilo by se převážně jen na místě při nakládání a vykládání a skládka by vyprodukovala 7,6 tuny emisí prachu ročně. U zakryté varianty by bylo emisí 16 tun. V halách by totiž muselo být nepřetržité odvětrávání, a dvacetimetrovými komíny by tak šlo do ovzduší více prachu. Navíc by větráky byly hlučné, a to i v noci.
Jako kompenzace huť nabízí odprášení Vysoké pece 3, vysázení několika desítek stromů a častější čištění některých silnic. Opatření by podle zástupců firmy měla zachytit tolik prachu, že se to vyrovná nově vytvořeným emisím.
Obyvatelé Radvanic a Bartovic, které patří mezi místa s nejhorším ovzduším v Česku, ale stavbu skládky zcela odmítají.
„Nechceme ani gram znečištění navíc. Děti trpí, všichni máme zničené zdraví. Je jedno, jestli otevřená nebo zavřená, životní prostředí nám zhoršíte, bude se nám hůř dýchat. Žádáme stát, kraj, obec, aby zamítly projekt v celém rozsahu,“ zaznělo na prosincovém jednání obvodu. Navržené kompenzace považují za nedostatečné.
AMO uvádí, že plní všechny ekologické limity, přesto patří v regionu k největším znečišťovatelům. V posledních letech uvedl podnik do provozu ekologické systémy za víc než dvě miliardy korun. Loni vypustil do ovzduší 440 tun prachu, nejméně v historii. V 70. letech minulého století přitom huť vypouštěla do vzduchu téměř 40 000 tun prachu. Na znečištění ovzduší v oblasti mají podíl i doprava, lokální topeniště a škodliviny z Polska.