Lítačka stojí měsíčně 4,4 milionu, zjistil pražský magistrát

Provoz karty Lítačka stojí Prahu 4,4 milionu korun za měsíc. Samotný vývoj a vytvoření karty potom vyšlo na 8,2 milionu. S odvoláním na analýzu, kterou připravil pražský magistrát, to uvedl Český rozhlas. Předseda představenstva společnosti Operátor ICT Michal Fišer ovšem připustil, že město nyní čeká rozsáhlá výměna starých Opencard, kterým skončí platnost. Operátor ovšem předpokládá, že běžné provozní náklady v příštích měsících naopak poklesnou.

Lítačka za půl roku existence stála Prahu zhruba 35 milionů korun. Počáteční investice činila 8,2 milionu. „Náklady jsou především na pořízení softwaru a hardwaru, náklady na pracovníky, kteří se podíleli na vývoji a implementaci systému. Jsou tam i další režijní náklady,“ shrnul Michal Fišer z městské firmy Operátor ICT, která systém provozuje.

Dalšího 3,7 milionu měsíčně stojí provoz a 700 tisíc jde na výrobu a distribuci nových karet.„Ve srovnání s provozováním Opencard jsme dosáhli výrazné úspory,“ zdůraznil Michal Fišer, podle kterého stojí souběžné provozování Lítačky a dosluhujících Opencard méně, než v minulých letech stál provoz samotné Opencard.

Provoz má zlevnit, blíží se ale velká výměna karet

Čísla, která Operátor ICT spolu s pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO) odpoledne představil, již dříve zveřejnil Český rozhlas. Podle něj je provoz Lítačky ve srovnání s Opencard o dvanáct procent levnější. V příštích měsících ovšem čeká Lítačku krušné období. Mnoha starým kartám totiž vyprší platnost. „V září budeme vyměňovat velkou tranši karet,“ přiznala primátorka Krnáčová, podle které ale je město připraveno.

Operátor ICT navíc slibuje, že provoz Lítačky zlevní po ukončení zkušebního provozu. Ten měl původně skončit v červnu, rada jej ale prodloužila do srpna a pak do září. Potom by městská společnost také měla začít Lítačku rozvíjet. Slibuje především vytvoření nových kanálů pro odbavování. Systém by potom měl být k dispozici i v podobě mobilní aplikace, Praha by mohla zavést také odbavení bezkontaktními platebními kartami, které již funguje v Ostravě.

3 minuty
Události v regionech: Vedení Prahy poprvé vyčíslilo, kolik stojí Lítačka
Zdroj: ČT24

Opozice: Změna oproti Opencard je příliš malá

Výsledky, které primátorka představila, se však zdají nedostatečné opozici. Původně se opoziční politici obávali, že bude Lítačka stát až 80 milionů korun ročně. Pokud by náklady zůstaly na dosavadní úrovni, nakonec by provoz vyšel asi na 50 milionů ročně. Opoziční zastupitelé jsou ale přesvědčeni, že to jde ještě levněji.

Podle předsedy pražské ODS Filipa Humplíka není divu, že za vznik Lítačky zaplatila Praha méně než za vytvoření Opencard, když mezitím uplynulo deset let. „Vývoj v této oblasti je ten nejrychlejší a sráží ceny razantně dolů. Pro mě je zásadní to, že měsíční náklady jsou v podstatě totožné jako u opencard a žádnou úsporu nepřinesou,“ řekl.

Za nedostatečné považuje snížení nákladů na provoz i předseda zastupitelského klubu Pirátů Jakub Michálek. „Náklady se podařilo snížit jen o dvanáct procent, ale podle magistrátu je lze dále snižovat. Chceme, aby to radě uložilo zastupitelstvo,“ poznamenal.

Bývalý náměstek primátora Václav Novotný (TOP 09), kterého soud čerstvě nepravomocně zprostil obvinění v jedné z kauz kolem Opencard – zatímco tři bývalé členy Svobodovy rady podmínečně potrestal, potom kritizoval způsob, jakým byla Lítačka pořízena. Vedení města totiž bez otevřené soutěže vybralo jako dodavatele firmu XT-Card. „Nová karta Lítačka je projektem silné vlivové skupiny uvnitř hnutí ANO,“ uvedl Václav Novotný v dopise, který rozeslal zastupitelům.

Lítačka po půl roce

Přípravu karty, která nahradila Opencard, ohlásila primátorka Krnáčová koncem ledna. Později rada města navzdory široké kritice schválila název Lítačka a od března ji město začalo vydávat místo Opencard. Adriana Krnáčová zprvu hovořila o nákladech na novou kartu do deseti milionů, vedení města ale dlouho nechtělo zveřejnit konkrétní čísla. Lítačku Praze dodala firma XT-Card, správcem ale je městská firma Operátor ICT.

Současně pokračují nevyřešené spory města se společností eMoneyServices (EMS). Ta po magistrátu žádá téměř 700 milionů korun, o další desítky milionů se už soudí s městem i dopravním podnikem. Karta Lítačka navíc má v rámci pražského dopravního podniku fungovat se softwarem dopravní odbavovací systém (DOS), který patří firmě EMS. Dopravní podnik na něj sice má práva do roku 2055, avšak v případě poruchy jej může podle autorského zákona opravit pouze EMS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
před 1 hhodinou

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 11 hhodinami

Ujíždějící řidič na Nymbursku narazil do cisterny, zemřel i se spolujezdcem

V Choťánkách na Nymbursku zemřeli v neděli odpoledne po čelním střetu s cisternou převážející asfalt řidič a spolujezdec z osobního auta, které ujíždělo policistům. Silnice I/32 je nyní uzavřená, na místě jsou všechny složky integrovaného záchranného systému, policie vyšetřuje okolnosti nehody, řekla krajská policejní mluvčí Vlasta Suchánková. Lehčí zranění utrpěl řidič cisterny, řekl mluvčí záchranné služby Marek Hylebrant.
před 14 hhodinami

V Brně na hlavním nádraží vykolejila lokomotiva, provoz byl omezen

Provoz na brněnském hlavním nádraží je po částečném vykolejení lokomotivy znovu obnovený, omezení skončilo před 16:00. Lokomotiva ráno částečně vykolejila při posunu. Většina dálkových spojů jela odklonem podobně jako regionální vlaky, které v některých úsecích ale nahradily i autobusy. Novinářům to sdělil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka a na webu o tom informovaly České dráhy. Podle Kavky ve vykolejené soupravě necestovali lidé.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Od pondělí hrozí při mrznoucím dešti tvorba ledovky

V západní polovině České republiky se bude od pondělního večera tvořit při mrznoucím dešti ledovka, v úterý se rozšíří k východu. V pásu od severozápadních Čech přes střední Čechy směrem na jihozápad Moravy může její tloušťka dosáhnout dvou až pěti milimetrů, sdělil v neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě.
před 18 hhodinami

Hasiči vytáhli na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Po téměř 21 hodinách byl zraněný muž vytažen z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu, uvedli v neděli kolem 8:40 hasiči. Po ošetření byl převezen do nemocnice. Podle reportéra ČT Tomáše Foltána patřil do skupiny tří profesionálních speleologů, kteří měli v jeskyni v sobotu za úkol prohlédnout podzemní prostor pro možnost dalšího rozšíření.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
včera v 07:00
Načítání...