Kutná Hora – Když se řekne chrám sv. Barbory, kostnice či těžba stříbra, každému se asi vybaví středočeské město Kutná Hora. Málokdo už ale ví, že je pro město charakteristické i vinařství. Za posledních několik let se viniční tratě rozrostly na desetinásobek a o tradici vína v oblasti se zmiňuje už Kosmova kronika. Město Kutná Hora má však mnohem víc co nabídnout. Pojďte se přesvědčit.
Kutná Hora – město stříbra, vinic a památek
Kutná Hora, jejíž památková rezervace je zapsaná na seznam UNESCO, byla na vrcholu slávy kolem roku 1 400. Pro krále to tehdy bylo klíčové město, zejména kvůli těžbě a zpracování stříbra. Detaily nejen o jeho těžbě vám nabídne Muzeum stříbra. Doly se pod městem, ale i v okolí, rozkládají na ploše 32 kilometrů čtverečních. Kromě nich je město „protkané“ i gotickými dřevěnými sruby. Po městě jich je roztroušených více než 40. Díky tomu, že byly zvenku omítnuty, se dochovaly až dodnes.
Pokud si město chcete prohlédnou z výšky, jeden z nejlepších výhledů se vám naskytne z 30metrové rozhledny na Kaňku. S její stavbou pomohly evropské peníze, otevřená je od letošního dubna. Každý víkend se z ní po kraji rozhlédne na 800 lidí. Jako jedna z mála je bezbariérová, nahoru vás vyveze i výtah. A protože její majitel miluje kámen, nechal ji postavit z tzv. kyklopského zdiva. Má to být návrat do první republiky. Nahoře si navíc návštěvníci mohou posedět i v kavárně.
Chrám sv. Barbory
Nejnavštěvovanější památkou Kutné Hory je kostnice. Její interiér zdobí kosterní pozůstatky více než 40 tisíc lidí. Kromě měšťanů jsou mezi nimi i oběti morových epidemií a husitských válek. Současná podoba kostnice pochází z roku 1870. Příští rok ale stavbu čeká oprava – už od 18. století se totiž stále více naklání. Proč, to ale nikdo neví. Restaurátory tak čeká rozebrání čtyř rohových kosterních pyramid. V každé je 10 tisíc lebek, které působením vlhkosti praskají a pomalu se rozpadají.
5 minut
Touláme se Českem - tentokrát po Kutné Hoře
Mezi další významné památky patří samozřejmě i zrenovovaný gotický chrám sv. Barbory nebo barokní Jezuitská kolej. Díky festivalu Kutnohorské léto se na prohlídku některých památek můžete vydat i v noci. „Každý den je nějaká netradiční kostýmovaná prohlídka v netradiční čas, je to už pátým rokem,“ říká Karel Koubský, OS Kutnohorsko.cz.
Do Kutné Hory i za vínem
Možná trochu netradičním fenoménem Kutné Hory se v poslední době stává vinařství – ještě před 6 lety se ve městě víno pěstovalo jen na 5 hektarech, teď už na 54. Je to zásluha rodiny Rudolfských. Ta má teď na Kutnohorsku vinařský monopol. Přitom tradici víno v této oblasti má – zmiňuje se o něm už Kosmova kronika. „V té době tady bylo přes 250 ha vinohradů a bohužel časem tyto hektary zmizely a nám se daří postupně obnovovat staré historické viniční tratě. Díky těm vinicím si myslím, že ráz Kutné Hory se změnil a i občané toto vítají s povděkem,“ říká vinař Lukáš Rudolfský.
Pohled na Chrám sv. Barbory přes vinice
Tradici vína a stříbra spojuje i zajímavá pověst. Jednoho horkého dne údajně mnich Dominik okopával vinici, usnul, a když se vzbudil, uviděl ze země vyrůstat 3 stříbrné pruty. Na základě toho pak začala v Kutné Hoře těžba stříbra.
