Na teploty letošního roku si lidé často stěžují, že jsou příliš nízké. Jejich úroveň ovšem zůstává pořád zhruba o stupeň vyšší než dlouhodobý průměr v letech 1981 až 2010. A nezmění na tom nic zásadního ani to, jestli zůstane prosinec v teplotách slabě nadprůměrný, jak naznačují klimatické modely, nebo zůstane v šedém průměru.
Na sociálních sítích letos často čteme, jak je nám v tomto roce zima. Jenže poslední velmi teplá léta a vlastně celé roky mnoho lidí „namlsaly“. Najednou tak některým přijde chladno, i když je teplota docela normální.
Přitom z celého roku byl opravdu citelně chladný jen květen. Červenec s jednou desetinou pod průměrem byl v podstatě normální a 1 stupeň Celsia nad normálem skončil nakonec i letošní listopad.
Velmi teplý podzim v Praze
V pražském Klementinu byl celý letošní meteorologický podzim desátý nejteplejší za posledních 246 let. Průměrná teplota v období od začátku září do konce listopadu byla 11,9 stupně Celsia, tedy o 2,1 stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr z let 1775 až 2014.
Letošní podzim v centru Prahy se s průměrem téměř 12 stupňů řadí mezi pět procent nejteplejších od roku 1775, kam sahá klementinská teplotní řada. Oproti normálu z let 1981 až 2010 bylo letos období od září do listopadu o 1,3 stupně teplejší. Nejteplejší podzim od roku 1775 byl v Klementinu zaznamenán před 14 lety, kdy se průměr dostal na 13,2 stupně.
Ještě zajímavější je ale vývoj letošních srážek. Na jaře mluvili někteří klimatologové o 500letém suchu, v létě už se informace začaly týden od týdne proměňovat a po říjnových lijácích, které vyvolaly v některých regionech citelné povodně, se skoro všude stabilizovaly i zásoby podzemní vody.
Na základě srovnání srážkových úhrnů vzhledem k dlouhodobým průměrům je zřejmé, že „normální“ měsíce jsme letos zažili zatím jen tři. Ve všech ostatních to bylo s deštěm a sněžením „ode zdi ke zdi“: buď hodně málo, anebo až moc. A ještě ke všemu to hodnocení za celé Česko komplikuje fakt, že mezi regiony panují každý měsíc obrovské rozdíly.
Ukázka z října a listopadu představuje pro dosud nejvysušenější Ústecký kraj dva nejvýjimečnější měsíce z hlediska srážek: nejdeštivější a poté nejsušší. V říjnu tam napršelo 181 procent dlouhodobého průměru kraje, na východě Čech, Moravy a Slezska měli i se započtením obvyklých regionálních rozdílů téměř dvojnásobek nebo trojnásobek, přesto tam byly srážky podprůměrné.
A tak není divu, že podle toho, kde žijeme, budeme mít na letošní rok docela rozporuplné vzpomínky. Je už ale téměř jisté, že v teplotách rok 2020 v Česku docela dobře zapadne mezi posledních pět relativně teplých let. Pokud jde o déšť a sníh, bude dokonce srážkově nejbohatší od roku 2010. Ať už si o tom Ústečtí myslí cokoli.
