V letošním roce zatím počet tropických dnů nepřekročil desítku. Přesněji řečeno: dnů, kdy se teplota v Česku dostala aspoň na jedné stanici na 30 stupňů Celsia a výš, bylo zatím jenom osm a výraznější změna se nečeká; až do půlky srpna má být léto spíše teplotně podprůměrné.
Nejteplejší den od začátku roku byl minulý týden v pátek, kdy do střední Evropy před studenou frontou vrcholil příliv velmi teplého vzduchu od jihozápadu. Ve středních Čechách a na jižní Moravě teplota stoupala i nad 33 stupňů. Padaly teplotní rekordy a nejvyšší a zároveň rekordní teplota byla zaznamenána v Brodě nad Dyjí. Odpoledne se zastavila až na 34,2 stupně.
Studená fronta přinesla přeháňky a bouřky a také vydatný déšť a citelné ochlazení. Během 24 hodin spadla teplota v Česku i o více než 15 stupňů Celsia. Chladnější západní až severozápadní teploty zatím drží odpolední maxima většinou pod hodnotou letního dne, to znamená pod 25 stupni, a ani dlouhodobý výhled, který ČHMÚ vydává každou sobotu, s návratem tropických teplot nepočítá.
Následující čtyři týdny budou dokonce podle dlouhodobého výhledu teplotně slabě podprůměrné; v období od 13. července do 9. srpna je průměrná teplota v Česku 18,7 °C. Výpočet vychází ze statistických informací za období 1981 až 2010.
Nejchladnější byla zatím druhá půlka července a první srpnový týden v roce 1987, kdy se průměrná teplota dostala jenom na 15,6 °C. Naopak nejtepleji bylo v minulosti v tomto období v roce 1994, kdy průměrná teplota dosahovala 22,5 °C.
Po nadprůměrně deštivém červnu, který byl nejdeštivějším červnem od roku 1961, budou následující týdny srážkově spíše průměrné. Obvykle v tomto období naprší přibližně 20 litrů vody na čtvereční metr za týden. Vzhledem k tomu, že srážky přinesou především přeháňky a bouřky, budou v plošném rozložení srážek obrovské rozdíly. Zatímco v bouřce může během krátké doby napršet kolem 30 litrů vody na metr čtvereční, o pár kilometrů dál nemusí spadnout z oblohy ani kapka.
Měsíční výhled počasí je založen na výstupech numerických předpovědních modelů a na statisticko-analogové metodě, která vychází z naměřených údajů v Česku od roku 1912.
Na rozdíl od krátkodobých a střednědobých předpovědí není měsíční výhled zaměřen na předpověď konkrétních hodnot teploty vzduchu a množství srážek pro jednotlivé dny, ale vyjadřuje předpokládaný celkový charakter předpovědních období z hlediska průměrných teplot a úhrnů srážek a jejich očekávaný trend. Nemůže tedy postihnout krátkodobé výkyvy od tohoto trendu.
Nemůže ani postihnout regionální odlišnosti počasí. Podrobnější předpověď s případnou regionalizací a členěním po jednotlivých dnech je možná přibližně na týden dopředu. Pro přesnější předpověď je tedy potřeba sledovat střednědobé a krátkodobé předpovědi vydávané ČHMÚ a prezentované na obrazovkách České televize.
