Dokument mapuje útěk bratří Mašínů do Berlína. Podívejte se a pak si udělejte názor, říkají tvůrci

Krátce po hraném filmu Bratři vstupují bratři Mašíni na plátna kin v dalším snímku. K činům dodnes rozporuplně vnímané odbojové skupiny se vrací i dokument Útěk do Berlína. Sleduje třicetidenní dramatické události z podzimu 1953 i dopady na ty, kteří v Československu ovládaném komunistickou stranou zůstali. Za dokumentem režisérsky stojí Jan Novák, autor oceňovaného mašínovského románu Zatím dobrý, a Martin Froyda.

Josef a Ctirad Mašínovi měli vzor ve svém otci, který byl za protektorátu popraven za odbojovou činnost. Skupina, v jejímž čele Mašínové stáli, vedla na počátku padesátých let ozbrojený boj proti komunistické moci v Československu.

Spisovatel a scenárista Jan Novák se k tématu skupiny bratří Mašínů opakovaně vrací. Původně jejich příběh rozepsal do filmového scénáře, který měl v devadesátých letech na plátno převést někdejší představitel československé nové vlny Ivan Passer s kameramanem Miroslavem Ondříčkem.

Když k natočení nedošlo, napsal Novák knihu. Román Zatím dobrý se stal knihou roku 2005 v cenách Magnesia Litera. Z prózy pak vznikl ještě komiks, tentokrát ve spolupráci s výtvarníkem Jaromírem Švejdíkem alias Jaromírem 99.

Největší příběh studené války

 Nyní přišel na řadu dokument. „Jako to má Shakespeare: jsou příběhy nahoře a dole. Nahoře, v politice, jsou velké příběhy a pak jsou příběhy normálních lidí, kteří vidí svět zespoda, odkud vypadá daleko více groteskně než svrchu – a v této dimenzi je to pro mě největší příběh studené války,“ říká Novák.

Mašínové nejsou jedinými osobnostmi, jejichž životy a činy rozebral v knize, zastánce i odpůrce si získala i jeho neautorizovaná monografie o spisovateli Milanu Kunderovi.

Nahrávám video
Martin Froyda a Jan Novák o Útěku do Berlína
Zdroj: ČT24

Výpovědi Paumera i Mašínové

Pro útěk na Západ se na podzim 1953 rozhodlo pět mladých mužů, s výjimkou třicátníka Václava Švédy bylo všem kolem dvaceti. Dramatická cesta přes východní Německo, kdy se skupinu pokoušely dopadnout tisíce policistů a vojáků, skončila dobře jen pro část z nich. Mašíni a Milan Paumer se do Západního Berlína dostali, Švéda a Zbyněk Janata ne. Oba byli následně popraveni.

V dokumentu se objeví vedle rozhovoru s Josefem Mašínem i výpověď Milana Paumera či pamětníků z východoněmeckých vesnic, kde se muži na útěku skrývali. Na tehdejší události vzpomíná také sestra odbojářů Zdena Mašínová.

„Pro mě je stejným bojovníkem jako její bratři. Měla to o to těžší, že bojovala celý život tady,“ připomíná Novák. Zdena zůstala v Československu a čelila neustálému tlaku Státní bezpečnosti. „Mě na paní Mašínové fascinuje, jak je vyrovnaná, není v ní žádná zášť. Stojí za tím, co její bratři udělali,“ dodává Martin Froyda.

Hrdinové, nebo vrazi?

Ve vnímání veřejnosti činy skupiny bratří Mašínů už tak jednoznačné nejsou. Zatímco někteří je mají za hrdiny, kteří se postavili totalitě, pro jiné zůstávají vrahy kvůli tomu, že při jejich akcích zemřeli lidé. V Československu dva příslušníci Sboru národní bezpečnosti a pokladník.

Podle Jana Nováka vnímání bratrů Mašínů a jejich skupiny souvisí s pohledem konkrétního člověka na třetí odboj. „Jestli si myslí, že tady vládla diktatura, proti které bylo nutné bojovat. A Mašíni proti ní bojovali. Nebyli žádní teroristi, kteří by dali bombu někam před ústřední výbor KSČ. Když bojovali, tak všichni, s nimiž se utkali, proti nim vládli zbraní. A to je princip boje, že když někdo přísahá, jako v případě těch policistů, že položí život za režim, který tady vraždí lidi, oplotil celou zem, tak si za to nese zodpovědnost,“ míní.

Druhý z režisérů dokumentu Martin Froyda se domnívá, že celospolečenskou debatu zkresluje nedostatek informací, jak se příběh skutečně stal. „Lidé by se měli podívat třeba na náš film, pak si zjistit ještě z jiných zdrojů informace a pak si udělat vlastní názor. Tím bych začal,“ radí.

Vedle dokumentárního Útěku do Berlína, k jehož vzniku přispěla Česká televize, kina aktuálně promítají také hraný snímek Bratři. Drama v režii Tomáše Mašína se rovněž zaměřuje na pokus bratří Mašínů probojovat se na Západ. Hlavní hrdiny ztvárnili Oskar Hes a Jan Nedbal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSmetanova Má vlast zazněla díky Matyáši Novákovi v newyorské Carnegie Hall

Přepis cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast pro klavír, dílo Jindřicha Káana, uvedl v noci na středu v newyorské Carnegie Hall klavírista z Hradce Králové Matyáš Novák. Absolvent pražské Akademie múzických umění, žák profesora Ivana Klánského, nastudoval dílo v roce stého výročí narození autora. Sám i notový zápis místy dotvořil. Jindřich Káan z Albestů byl český klavírní virtuóz, skladatel a pedagog. Před vznikem republiky vedl konzervatoř v Praze. Na přepisy děl jiných autorů pro klavír se zaměřoval. V červnu uslyší Mou vlast v podání Matyáše Nováka na klavír diváci na festivalu Smetanova Litomyšl.
před 1 hhodinou

Drama o střelbě ve škole zasáhlo citlivá místa

Jaká je nejhorší věc, kterou jste kdy udělali? Odpověď na tuto otázku zásadně zasáhne do svatby, kterou ve filmu nazvaném Drama chystají snoubenci v podání Zendayi a Roberta Pattinsona. Snímek, promítaný od začátku dubna i v českých kinech, provází v USA kritika za to, jakým způsobem se zhostil vážného tématu.
před 15 hhodinami

Jednou měsíčně zdarma otevře dalších pět muzeí, oznámilo ministerstvo

V neděli zdarma otevřou stálé expozice Národního muzea, brněnského a opavského Moravského a Slezského zemského muzea, pražského a brněnského technického muzea. Oznámilo to ministerstvo kultury. Muzea, která patří mezi organizace zřizované tímto resortem, by tak měla být otevřena pravidelně každou druhou neděli v měsíci.
před 15 hhodinami

Nebojíme se shodit své neúspěchy, říká možný objev roku Gufrau

Vytváří něco mezi rapem, RnB a elektronickou hudbou a občas je to prý experiment. Tříčlenné uskupení Gufrau patří k nejviditelnějším objevům posledního roku. Společně s Victorem Kalem mají šanci získat hned tři ceny Anděl.
před 23 hhodinami

Kulturní instituce a odbory požadují stejnou částku z rozpočtu, jaká byla loni

Zástupci živého i neživého umění a kulturních odborů požadují stejnou částku z rozpočtu jako v roce 2025. Vyzvou ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) a ministra kultury Otu Klempíře (za Motoristy) k jednání. Po úterním jednání tripartity v kultuře to řekl prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký. V letošním státním rozpočtu se pro kulturu počítá s 17,6 miliardy korun. Oproti loňsku jde o osmnáctiprocentní pokles. Loni ministerstvo hospodařilo s částkou 21,52 miliardy korun. Klempíř uvedl, že má přislíbeno zhruba 180 milionů navíc.
7. 4. 2026

Herec Travolta poprvé režíroval. Adaptaci vlastní knihy uvede v Cannes

Herec John Travolta režíroval svůj první film a debut uvede ve světové premiéře na letošním festivalu v Cannes. Tamní publikum jako jedno z prvních uvidí snímek s názvem Propeller One-Way Night Coach odehrávající se během zlatého věku komerčního letectví.
7. 4. 2026

Nová alba: Nabroušená Suzi Quatro, přímočará Robyn a kritická Martinezová

Freedom, Sexistential a Hades jsou názvy tří nových alb, za nimiž stojí Suzi Quatro, Robyn a Melanie Martinezová. Dělí je nejen generace a žánr, ale také zcela odlišný hudební přístup.
7. 4. 2026

Kadrnka točí film o Komenském před exilem, „nehraje“ ho Slovák Mitaš

Režisér Václav Kadrnka dokončuje celovečerní film Panna Sofia o Janu Amosovi Komenském. Sleduje jednu kapitolu ze života tohoto evropského myslitele. V hlavní roli se představí slovenský herec Marián Mitaš.
7. 4. 2026
Načítání...