Ostrava vyvažuje literární Inverzi audiovizuálním Luftem

Nahrávám video
Festivaly literatury a audiovizuální umění v Ostravě
Zdroj: ČT24

V Ostravě se aktuálně konají dvě přehlídky, které jsou příležitostí seznámit se se současnou uměleckou tvorbou. Inverze se zaměřuje na literaturu a poezii, Luft se prezentuje jako festival světla, videa a instalace.

Literární Inverzi zahájili ostravští patrioti, básníci Petr Hruška a Ivan Motýl. Hruška svou nejnovější poezií prý reaguje na lidskou ubohost. Ovlivnila ho zpráva, která vznikla před pěti sty lety, kdy se Fernao de Magalhaes plavil kolem světa. Záznamy o výpravě jsou svědectvím hrůz, které je člověk schopen páchat ve jménu objevů.

„Byly to masakry, byla to bezohlednost. Bylo to do té míry otřásající, když jsem to četl, že mě to ponouklo k napsání sbírky. Nebude to asi moc radostné čtení,“ připouští Hruška.

Festivalovou štafetu „zkušení slovotepci“ po zahájení předali nejmladší básnické generaci – Timovi Postovitovi a Kláře Goldstein, nominované za její loňskou sbírku Fralkenfrau na cenu Magnesia Litera.

„Letos jsme přivítali na deset básníků či básnířek, pozice poezie je v dramaturgii velmi silná,“ uvedl za organizátory Jan Dvořák. „Snažíme se dávat prostor všem žánrům literatury,“ dodal. Do 3. září budou na Inverzi číst ještě třeba také prozaici Jaroslav Rudiš či Petr Stančík, prostor dostanou také slovenští autoři.

Čerstvý luft současného umění

O den déle trvá v Ostravě multižánrový audiovizuální festival Luft, za nímž stojí Fakulta umění Ostravské univerzity a Galerie Povoz. Zaměřuje se na videoart, vizuální intervence a experimentální projekty na hraně žánrů.

Experiment prezentují například Karolína Matušková a Lenka Glisníková. Pro Luft připravily projekt, v němž se prolíná příroda a technologie. „Projekce zaznamenává zvířata, která jsou známá svým herectvím. Ve chvíli, kdy na ně namíří kamera, začnou hrát. Nedokážou se chovat přirozeně,“ prozradil dramaturg festivalu Jakub Černý.

Společnou multimediální instalaci vytvořili také Vladislav Hroš a Šimon Szabo. Program Luftu divákům předkládá ještě romantické „Večervíčky“, které o vyděděncích natočila Lívie Škutová, a také videoesej Konec dětství od ostravského básníka Martina Šenkypla. Ten připravil rovněž experimentální autorské čtení prostřednictvím takzvaných chůviček.

Večer Luft doplňují koncerty převážně alternativních kapel. Alternativní hudbě a literatuře se věnuje také festival Festles, který se bude konat od pátku přes první zářijový víkend v přírodním amfiteátru Valy u Slezskoostravského hradu. Vystoupí kapely Vltava, První hoře a Prago Union, písničkář Vlasta Redl i undergroundový básník a hudebník Vratislav Brabenec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 5 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 6 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...