Ostrava vyvažuje literární Inverzi audiovizuálním Luftem

Nahrávám video

V Ostravě se aktuálně konají dvě přehlídky, které jsou příležitostí seznámit se se současnou uměleckou tvorbou. Inverze se zaměřuje na literaturu a poezii, Luft se prezentuje jako festival světla, videa a instalace.

Literární Inverzi zahájili ostravští patrioti, básníci Petr Hruška a Ivan Motýl. Hruška svou nejnovější poezií prý reaguje na lidskou ubohost. Ovlivnila ho zpráva, která vznikla před pěti sty lety, kdy se Fernao de Magalhaes plavil kolem světa. Záznamy o výpravě jsou svědectvím hrůz, které je člověk schopen páchat ve jménu objevů.

„Byly to masakry, byla to bezohlednost. Bylo to do té míry otřásající, když jsem to četl, že mě to ponouklo k napsání sbírky. Nebude to asi moc radostné čtení,“ připouští Hruška.

Festivalovou štafetu „zkušení slovotepci“ po zahájení předali nejmladší básnické generaci – Timovi Postovitovi a Kláře Goldstein, nominované za její loňskou sbírku Fralkenfrau na cenu Magnesia Litera.

„Letos jsme přivítali na deset básníků či básnířek, pozice poezie je v dramaturgii velmi silná,“ uvedl za organizátory Jan Dvořák. „Snažíme se dávat prostor všem žánrům literatury,“ dodal. Do 3. září budou na Inverzi číst ještě třeba také prozaici Jaroslav Rudiš či Petr Stančík, prostor dostanou také slovenští autoři.

Čerstvý luft současného umění

O den déle trvá v Ostravě multižánrový audiovizuální festival Luft, za nímž stojí Fakulta umění Ostravské univerzity a Galerie Povoz. Zaměřuje se na videoart, vizuální intervence a experimentální projekty na hraně žánrů.

Experiment prezentují například Karolína Matušková a Lenka Glisníková. Pro Luft připravily projekt, v němž se prolíná příroda a technologie. „Projekce zaznamenává zvířata, která jsou známá svým herectvím. Ve chvíli, kdy na ně namíří kamera, začnou hrát. Nedokážou se chovat přirozeně,“ prozradil dramaturg festivalu Jakub Černý.

Společnou multimediální instalaci vytvořili také Vladislav Hroš a Šimon Szabo. Program Luftu divákům předkládá ještě romantické „Večervíčky“, které o vyděděncích natočila Lívie Škutová, a také videoesej Konec dětství od ostravského básníka Martina Šenkypla. Ten připravil rovněž experimentální autorské čtení prostřednictvím takzvaných chůviček.

Večer Luft doplňují koncerty převážně alternativních kapel. Alternativní hudbě a literatuře se věnuje také festival Festles, který se bude konat od pátku přes první zářijový víkend v přírodním amfiteátru Valy u Slezskoostravského hradu. Vystoupí kapely Vltava, První hoře a Prago Union, písničkář Vlasta Redl i undergroundový básník a hudebník Vratislav Brabenec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 2 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 5 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 20 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...