Měsíc autorského čtení dovezl spisovatele ze země, kde jich žije nejvíc

3 minuty
Začal Měsíc autorského čtení
Zdroj: ČT24

V Brně začal Měsíc autorského čtení. Největší literární festival ve střední Evropě letos hostí přes třicet islandských spisovatelů. Každý červencový večer se k nim pak připojí i čeští tvůrci. Slavnostní zahájení ale patřilo ukrajinské hudbě a poezii.

Do noci ukrajinské poezie se v Brně mělo zapojit deset básnířek. Nakonec jich ze své tvorby recitovalo jen devět. „Jedné z autorek před pár dny zastřelili syna, takže z pochopitelných důvodů nepřijela,“ vysvětlil ředitel festivalu Petr Minařík.

Své verše přednesla například Kateryna Babkina, podle svých slov je na papír přenesla ze spálené země. „Jsou to verše, které utvrzují život. Mluví o strašných věcech, ale také říkají, že i přesto se musí žít. Je v nich naděje a víra v to, co bude dál,“ říká autorka.

Ona i další ukrajinské básnířky jsou zároveň protagonistkami připravovaného filmu Vojna jedna báseň. Natáčí jej dokumentarista Filip Remunda, snímek reflektuje život v zemi napadené ruskou armádou.

Island – země spisovatelů

Hlavní zemí, které letošní Měsíc autorského čtení patří, je ale Island. Třicítka literátů a literátek ze země ohně a ledu měla přijet už minulý rok. Minařík upozorňuje, že ostrovní stát je literární velmocí. „Přestože je to země počtem obyvatel srovnatelná s Brnem nebo Ostravou, každý desátý Islanďan vydal knížku a v přepočtu na obyvatele má Island nejvíce spisovatelů,“ upozornil.

Českému publiku se autorským čtením jako první představil bývalý starosta Reykjavíku Jón Gnarr. „Mívám silný pocit, že postavy nepocházejí ode mě, ale odněkud zvenčí. Tehdy si připadám jako médium,“ prozradil o své inspiraci.

Zajímavostí je účast publicistky Elizy Reidové, Kanaďanky, která se stala první dámou Islandu. Letos vydala anglicky psanou knihu o výjimečných Islanďankách, jejich postavení ve společnosti a způsobech, jakým pomáhají měnit svět.

Kontroverzní kniha

Hallgrímur Helgason se staví i v Praze, aby představil český překlad svého románu Ženská na 1000°, o němž se na Islandu hodně mluvilo. Hrdinkou je totiž osmdesátiletá Hera Björnssonová, která tráví své poslední dny v reykjavické garáži. Společnost jí dělá jen počítač a granát z druhé světové války.

Helgason se při psaní románu inspiroval životem vnučky prvního islandského prezidenta Brynhildur Georgíy Björnssonové. Kniha vyvolala vlnu protestů žijících příbuzných prominentního politika i širší debatu o etických hranicích v literatuře.

Čtou i Češi

Islanďany v druhé polovině večera vystřídají čeští literáti. Mezi nimi Kateřina Tučková, Arnošt Goldflam, Stanislav Biler, Pavel Tomeš, Irena Dousková či Zuzana Říhová.

Z Brna se autorská čtení současné literatury dostanou i do Ostravy, Košic, Prešova a Bratislavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...