Měsíc autorského čtení dovezl spisovatele ze země, kde jich žije nejvíc

Nahrávám video

V Brně začal Měsíc autorského čtení. Největší literární festival ve střední Evropě letos hostí přes třicet islandských spisovatelů. Každý červencový večer se k nim pak připojí i čeští tvůrci. Slavnostní zahájení ale patřilo ukrajinské hudbě a poezii.

Do noci ukrajinské poezie se v Brně mělo zapojit deset básnířek. Nakonec jich ze své tvorby recitovalo jen devět. „Jedné z autorek před pár dny zastřelili syna, takže z pochopitelných důvodů nepřijela,“ vysvětlil ředitel festivalu Petr Minařík.

Své verše přednesla například Kateryna Babkina, podle svých slov je na papír přenesla ze spálené země. „Jsou to verše, které utvrzují život. Mluví o strašných věcech, ale také říkají, že i přesto se musí žít. Je v nich naděje a víra v to, co bude dál,“ říká autorka.

Ona i další ukrajinské básnířky jsou zároveň protagonistkami připravovaného filmu Vojna jedna báseň. Natáčí jej dokumentarista Filip Remunda, snímek reflektuje život v zemi napadené ruskou armádou.

Island – země spisovatelů

Hlavní zemí, které letošní Měsíc autorského čtení patří, je ale Island. Třicítka literátů a literátek ze země ohně a ledu měla přijet už minulý rok. Minařík upozorňuje, že ostrovní stát je literární velmocí. „Přestože je to země počtem obyvatel srovnatelná s Brnem nebo Ostravou, každý desátý Islanďan vydal knížku a v přepočtu na obyvatele má Island nejvíce spisovatelů,“ upozornil.

Českému publiku se autorským čtením jako první představil bývalý starosta Reykjavíku Jón Gnarr. „Mívám silný pocit, že postavy nepocházejí ode mě, ale odněkud zvenčí. Tehdy si připadám jako médium,“ prozradil o své inspiraci.

Zajímavostí je účast publicistky Elizy Reidové, Kanaďanky, která se stala první dámou Islandu. Letos vydala anglicky psanou knihu o výjimečných Islanďankách, jejich postavení ve společnosti a způsobech, jakým pomáhají měnit svět.

Kontroverzní kniha

Hallgrímur Helgason se staví i v Praze, aby představil český překlad svého románu Ženská na 1000°, o němž se na Islandu hodně mluvilo. Hrdinkou je totiž osmdesátiletá Hera Björnssonová, která tráví své poslední dny v reykjavické garáži. Společnost jí dělá jen počítač a granát z druhé světové války.

Helgason se při psaní románu inspiroval životem vnučky prvního islandského prezidenta Brynhildur Georgíy Björnssonové. Kniha vyvolala vlnu protestů žijících příbuzných prominentního politika i širší debatu o etických hranicích v literatuře.

Čtou i Češi

Islanďany v druhé polovině večera vystřídají čeští literáti. Mezi nimi Kateřina Tučková, Arnošt Goldflam, Stanislav Biler, Pavel Tomeš, Irena Dousková či Zuzana Říhová.

Z Brna se autorská čtení současné literatury dostanou i do Ostravy, Košic, Prešova a Bratislavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 2 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 5 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 20 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...