Bílí heterosexuálové, co jedí maso. Nová inscenace nahlíží na role muže v dnešní společnosti

Nahrávám video
Události v kultuře: Nová inscenace o krizi mužství
Zdroj: ČT24

Krizi mužské identity řeší dokumentární inscenace O bílých heterosexuálních mužích, co jedí maso. Provokativním názvem chce režisérka Barbara Herz nahlodat představu o homogenní skupině mužů a ukázat pestřejší obrázek. Hra o tom, v čem spočívá mužská dospělost a jak lze v dnešním světě uchopit službu, měla premiéru v pražském A Studiu Rubín.

Bílý heterosexuální muž, co jí maso, je trochu mýtická postava. Jejího typického představitele ještě nikdo neviděl, ale pořád obchází někde kolem. Je to muž, kterému nejsou odepřena žádná privilegia a bezohledně vládne světu na úkor slabšího pohlaví? Nebo je to zodpovědný strážce ohně a bezpečí, bez něhož by se zhroutil řád? Ani postava spílajícího patriarchy není univerzálním mužem.

O krizi mužství, co pro ně znamená úspěch, ale i prohra, hovořila s dvaceti skutečnými muži během dvou let režisérka Barbara Herz. Očekává, že postava, kterou inspiroval stárnoucí učitel, bude lidi dráždit nejvíc. „Je to kovaný filozof. Věci, které říká, jsou velmi nekorektní, pro spoustu lidi neakceptovatelné, ale zároveň ve vás hlodá červíček, jestli na tom náhodou není něco pravdy,“ říká Herz, která text napsala společně s Annou Hoprich.

Jak hra pokračuje, postav přibývá. Transsexuální řidič kamionu řeší, jak vysvětlit změnu pohlaví synovi, bývalý fotbalista po konci kariéry neví, co se životem. Slovo dostávají také feministé. Hra se zároveň snaží rozkrývat různé polohy otcovství a jeho často přehlíženou důležitost. Jedenáct mužů scénicky ztvárňují Michal Bednář, Hanuš Bor, Pavel Neškudla a Václav Rašilov.

Ostré vymezení i ztotožnění

„Všichni muži, jejichž příběhy v textu zazní, jsou označeni až archetypálně maskulinními profesemi či společenskými pozicemi jako kamioňák, bachař, horník, lovec, sběratel, dobrodruh či hráč, přesto se v každém z příběhů ukáže překvapivý přerod perspektivy a zcela nečekané pointy,“ dodává Herz, jejíž předchozí dokumentární inscenace Jenom matky vědí, o čem ten život je, byla nominována na cenu Thálie a Ceny divadelních novin. O situaci mužů v současné společnosti podle režisérky neprobíhá na rozdíl od otázek mateřství žádná podstatná diskuze.

„Jeden z odborníků, kteří na projektu spolupracují, Tomáš Pavlas z Otevřené společnosti, hovoří o tom, že situace toxického patriarchátu, který v naší společnosti stále přetrvává, škodí nejen ženám, ale i mužům samotným. Nejistota, jak nakládat s tlakem na udržení dominantní pozice, často vede k tomu, že muž pracující jako pojišťovák, co nakupuje na Rohlíku s donáškou do třetího patra, hovoří o přirozenosti lovce mamutů, odlišnostech mužského mozku a nezapomene zmínit, že ženám je vlastní sbírat kořínky,“ míní autorka.

V čím dál hustějším guláši názorů v inscenaci se odpověď po skutečné podstatě mužství ztrácí. Autorky očekávají, že se diváci budou ztotožňovat s různými typy podle svého naturelu a nikdo ze hry neodejde se stejným pocitem. Ironická reflexe autentických příběhů tak má divákům umožnit hluboké ztotožnění, stejně jako ostré vymezení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 10 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 13 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 15 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...