Satira sleduje ruské agenty, kteří jen chtěli „vidět Salisbury“. Zřejmě ale viděli i Skripala a Vrbětice

Divadlo pod Palmovkou natočilo svůj první film. Vybralo si hru ruského kritika Putinova režimu Viktora Šenderoviče, jenž přijel do Prahy snímek osobně podpořit. Původně činoherní scénář Vidět Salisbury napsal o dvou ruských agentech, kteří byli pravděpodobnými strůjci otravy agenta Skripala v Anglii i výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.

V roce 2018 byl v britském městě Salisbury spáchán útok bojovou nervově paralytickou látkou novičok. Obětí se měli stát bývalý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera. Britské úřady oznámily, že za útokem stojí dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU.

Hra i film má být „černou komedií o podivuhodné cestě agentů Čepigy a Miškina k Matce Rusi“. Tvůrci do snímku zakomponovali rozhovor, který muži známí jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov poskytli ruské televizní stanici RT. V interview tvrdili, že do Salisbury přijeli jen na prohlídku tamní katedrály. „Když se díváte na ten rozhovor, vidíte, že ti agenti měli být sehraní, ale vůbec sehraní nejsou. Na tom to je postavené. Na dezinformaci, že nikdo neví, kdo je,“ dodávají představitelé agentů Ondřej Veselý a Adam Vacula.

Sen šílených hrdinů se stal realitou

Ze souboru Divadla pod Palmovkou si ve filmu zahráli ještě Jan Teplý a Ivana Wojtylová. Režie se ujal umělecký šéf Michal Lang. „Natáčeli jsme velmi ironickou politickou satiru. Pan Šenderovič realitu popisuje podobně jako Orwell, ona se ale děje,“ poznamenává.

Nápad adaptovat hru do filmové podoby vznikl poté, co vyšlo najevo, že muži podezřelí z otravy agenta Skripala zřejmě stáli i za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích, při němž zahynuli dva lidé. Oznámení učinila česká vláda loni v dubnu.

Scenárista, satirik a ochránce lidských práv Šenderovič je známým kritikem prezidenta Vladimira Putina. V roce 2014 podepsal otevřený dopis s žádostí o ukončení ruské agrese na Ukrajině. Text hry Vidět Salisbury zamýšlel i jako varování před válkou. Po ruském napadení Ukrajiny přestalo být toto varování jen filmovou groteskou. „Válka, o které sní šílení hrdinové, se stala realitou,“ říká autor.

Dvě možnosti: Být němý, nebo odejít

On sám se mezitím stal emigrantem. V lednu na sociálních sítích ohlásil, že se rozhodl odcestovat z Ruska kvůli prohlášením právníků podnikatele Jevgenije Prigožina, že by mohl být ve své vlasti trestně stíhán za pomluvu a skončit na dva roky za mřížemi.

V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Echo Moskvy označil Prigožina za pána Wagnerovy skupiny, dodávající ruské žoldnéře do bojů na východě Ukrajiny, na Blízkém východě či v Africe. Petrohradský soud kvůli tomu nařídil rozhlasové stanici zaplatit za poškození Prigožinovy pověsti milion rublů (asi 287 tisíc korun). Desetinu této částky měl podle verdiktu zaplatit i Šenderovič.

Nahrávám video

V závěru loňského roku ho ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na soupisku takzvaných zahraničních agentů, spolu s dvěma členkami skupiny Pussy Riot či galeristou Maratem Gelmanem. „Měl jsem v podstatě na vybranou dvě varianty: zůstat doma a být němý, nebo žít normálně v zahraničí,“ shrnul Viktor Šenderovič. O Putinovi hovoří jako o šílenci, který ztratil kontakt s realitou. Doufá, že se okolnosti změní a v blízké budoucnosti se bude moci do Ruska vrátit.

Film Vidět Salisbury čeká 11. března premiéra v pražském Biu Oko, následně bude volně k přehrání na YouTube Divadla pod Palmovkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026-2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS).
před 5 mminutami

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
včera v 09:00

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
včera v 07:00

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.