Satira sleduje ruské agenty, kteří jen chtěli „vidět Salisbury“. Zřejmě ale viděli i Skripala a Vrbětice

Divadlo pod Palmovkou natočilo svůj první film. Vybralo si hru ruského kritika Putinova režimu Viktora Šenderoviče, jenž přijel do Prahy snímek osobně podpořit. Původně činoherní scénář Vidět Salisbury napsal o dvou ruských agentech, kteří byli pravděpodobnými strůjci otravy agenta Skripala v Anglii i výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.

V roce 2018 byl v britském městě Salisbury spáchán útok bojovou nervově paralytickou látkou novičok. Obětí se měli stát bývalý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera. Britské úřady oznámily, že za útokem stojí dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU.

Hra i film má být „černou komedií o podivuhodné cestě agentů Čepigy a Miškina k Matce Rusi“. Tvůrci do snímku zakomponovali rozhovor, který muži známí jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov poskytli ruské televizní stanici RT. V interview tvrdili, že do Salisbury přijeli jen na prohlídku tamní katedrály. „Když se díváte na ten rozhovor, vidíte, že ti agenti měli být sehraní, ale vůbec sehraní nejsou. Na tom to je postavené. Na dezinformaci, že nikdo neví, kdo je,“ dodávají představitelé agentů Ondřej Veselý a Adam Vacula.

Sen šílených hrdinů se stal realitou

Ze souboru Divadla pod Palmovkou si ve filmu zahráli ještě Jan Teplý a Ivana Wojtylová. Režie se ujal umělecký šéf Michal Lang. „Natáčeli jsme velmi ironickou politickou satiru. Pan Šenderovič realitu popisuje podobně jako Orwell, ona se ale děje,“ poznamenává.

Nápad adaptovat hru do filmové podoby vznikl poté, co vyšlo najevo, že muži podezřelí z otravy agenta Skripala zřejmě stáli i za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích, při němž zahynuli dva lidé. Oznámení učinila česká vláda loni v dubnu.

Scenárista, satirik a ochránce lidských práv Šenderovič je známým kritikem prezidenta Vladimira Putina. V roce 2014 podepsal otevřený dopis s žádostí o ukončení ruské agrese na Ukrajině. Text hry Vidět Salisbury zamýšlel i jako varování před válkou. Po ruském napadení Ukrajiny přestalo být toto varování jen filmovou groteskou. „Válka, o které sní šílení hrdinové, se stala realitou,“ říká autor.

Dvě možnosti: Být němý, nebo odejít

On sám se mezitím stal emigrantem. V lednu na sociálních sítích ohlásil, že se rozhodl odcestovat z Ruska kvůli prohlášením právníků podnikatele Jevgenije Prigožina, že by mohl být ve své vlasti trestně stíhán za pomluvu a skončit na dva roky za mřížemi.

V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Echo Moskvy označil Prigožina za pána Wagnerovy skupiny, dodávající ruské žoldnéře do bojů na východě Ukrajiny, na Blízkém východě či v Africe. Petrohradský soud kvůli tomu nařídil rozhlasové stanici zaplatit za poškození Prigožinovy pověsti milion rublů (asi 287 tisíc korun). Desetinu této částky měl podle verdiktu zaplatit i Šenderovič.

Nahrávám video

V závěru loňského roku ho ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na soupisku takzvaných zahraničních agentů, spolu s dvěma členkami skupiny Pussy Riot či galeristou Maratem Gelmanem. „Měl jsem v podstatě na vybranou dvě varianty: zůstat doma a být němý, nebo žít normálně v zahraničí,“ shrnul Viktor Šenderovič. O Putinovi hovoří jako o šílenci, který ztratil kontakt s realitou. Doufá, že se okolnosti změní a v blízké budoucnosti se bude moci do Ruska vrátit.

Film Vidět Salisbury čeká 11. března premiéra v pražském Biu Oko, následně bude volně k přehrání na YouTube Divadla pod Palmovkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 6 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 22 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 23 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...