Mejerchold si zaslouží hold. Studenti JAMU připomínají popraveného ruského režiséra

Nahrávám video

Studenti činohry JAMU nazkoušeli inscenaci věnovanou jedné z nejvýraznějších osobností ruské avantgardy. Pod režijním vedením J. A. Pitínského vyprávějí o uměleckém vývoji režiséra Vsevoloda Emiljeviče Mejercholda a zároveň o bouřlivých ruských dějinách první poloviny minulého století.

Mejercholdovi bylo třiačtyřicet let, když carské Rusko převrátila naruby bolševická revoluce.  Extravagantní umělec s novými pořádky nejprve sympatizoval, během třicátých let ale začal otevřeně kritizovat zásahy do kultury a umění, kterých se dopouštěla komunistická strana vedená Stalinem.

V roce 1939 byl zatčen a po surovém mučení bez veřejného soudu zastřelen, jeho manželku nalezli nedlouho poté zavražděnou. Rehabilitován byl až v polovině padesátých let. Do té doby se komunisté snažili umělcovo jméno vymazat z dějin divadla.

K emocím skrze tělo

Mejercholdovým zásadním přínosem byly nové metody práce s hercem, které se dodnes na divadelních školách vyučují. Vymyslel takzvanou biomechaniku, tedy soubor cvičení, pomocí nichž by měl herec dokonale ovládnout své tělo a využít pohyb k vyjádření emocí.

„Aby to, co je vevnitř, korespondovalo s tělem. Například když vás něco vystraší, mělo by to být vidět i na těle,“ vysvětluje jedna ze studentek JAMU Štěpánka Romová. Metoda založená na fyzičnosti byla protipólem psychologického přístupu, s nímž přišel Mejercholdův učitel Stanislavskij.

Různé styly

Text k brněnské inscenaci napsal rusista Jakub Kostelník. Vycházel z režisérovy korespondence i vzpomínek jeho současníků. Díky překladu stenografických záznamů mohou navíc studenti JAMU divákům představení přiblížit Mejercholdovu práci s hercem s dokumentární přesností.

Inscenace Mejerchold
Zdroj: JAMU

„Od začátku až do konce prolínáme různé styly. Pan Pitínský měl docela jasnou představu, co má být stylizace, co pantomima a co má být realistické,“ podotýkají k nastudování hry studenti. 

Inscenaci  Mejerchold uvádějí ve školním Studiu Marta, kde před pěti lety mělo premiéru i představení o slavném pedagogovi herectví Stanislavském. Také v režii J. A. Pitínského.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 2 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 6 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 21 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...