Recenze: Pražský koncert Hoziera neměl chybu. Až na to, že v něm nějaká chyba chyběla

Poprvé v Česku, poprvé v Praze a hned vyprodáno. S takovým skóre se na pódium pražského Fora Karlín postavil irský zpěvák Hozier. Přijel v rámci turné k druhé desce Wasteland, Baby! a dokázal, že se svým hlasem umí trhat střechy. Po profesní stránce nešlo jeho výkonu nic vytknout, koncertu ale zároveň chyběl výraznější moment.

Video Události v kultuře
video

Hozier: Pokud si někdo myslí, že hudba může změnit svět, měl by se nechat vyšetřit

Druhotina Wasteland, Baby! není vůbec špatná deska. Hozier má svůj rukopis, který mu sedne, a toho se drží. Posluchač přesně ví, co čekat, a to taky dostane. Tato přednost je však zároveň zpěvákovou slabinou, což se prokázalo i při pražské premiéře.

Po hudební stránce byl koncert povedený. O zvukovou rozmanitost se postaralo sedm hudebnic a hudebníků, kterými se Andrew Hozier-Byrne obklopil. Nástroje střídali jako cvičky – housle, akustické i elektrické kytary, klávesy, cokoliv jen chcete. Mezi ženskými a mužskými umělci výborně fungovala chemie a dívat se na jejich „souboje“ byla vážně radost.

Světelná show se řídila pravidlem „méně je někdy více“ a nestrhávala na sebe zbytečnou pozornost, protože to nejdůležitější si měli příchozí vychutnat z pódia. Hozierův mohutný hlas vibroval celým sálem a proplouval i balkony do těch nejzastrčenějších skulin. Jeho mixem indie rocku, soulu nebo blues se proplétají gospelové prvky, až se člověk mnohdy cítí jako při kázání v kostele.

Skladby jako Movement, Take Me To Church, Almost (Sweet Music) nebo Nina Cried Power musely potěšit každého fanouška. Set měl stejně kvalitní úroveň, žádné experimenty, žádné zaškobrtnutí, tím pádem však publikum přišlo o výraznější momenty a celý dojem se tak trochu sléval. Hozier je výborný muzikant a kruh se opět uzavírá – kdo věděl, pro co si jde, to přesně dostal. A právě na takovou předvídatelnost koncert doplatil.