Nebeská tělesa navedla Mezinárodní Man Bookerovu cenu poprvé k ománskému románu

Mezinárodní Man Bookerovu cenu obdržela Jokha al-Harthiová (zdroj: ČT24)

Dospívání tří sester v postkoloniálním Ománu líčí román, který obdržel Mezinárodní Man Bookerovu cenu 2019. Prestižní ocenění se uděluje za nejlepší knihu přeloženou do angličtiny. Vítězné dílo Celestial Bodies (Nebeská tělesa) napsala ománská autorka Jokha al-Harthiová, přeložila Američanka Marilyn Boothová. Je prvním oceněným dílem v historii ceny ze zemí Perského zálivu.

Podle předsedkyně poroty, historičky a autorky Bettany Hughesové vítězný román stylem a obsahem odolává klišé o rase, otroctví a genderu. Dílo podle ní čtenáře umně vtahuje do barvitě vykreslené komunity a zabývá se „hlubokými otázkami času a smrtelnosti a znepokojivými aspekty naší společné historie“. „Je to kniha, která si získá mysl čtenáře, stejně jako srdce, vyplatí se dát si s ní načas,“ doporučila čtenářům. 

Celestial Bodies jsou třetím románem jednačtyřicetileté al-Harthiové. Je také autorkou dvou sbírek kratších děl a jedné knihy pro děti. Podle pořadatelů je al-Harthiová první ománskou spisovatelkou, jejíž dílo bylo přeloženo do angličtiny, a stala se prvním vítězem mezinárodní Man Bookerovy pocházejícím z jedné ze zemí Perského zálivu. 

Mezinárodní Man Bookerova cena se udílí od roku 2005, vznikla jako doplněk starší Man Bookerovy ceny určené pro díla psaná v angličtině. Je uznáním jak pro spisovatele, tak pro překladatele. Jokha al-Harthiová a Marilyn Boothová, která knihu přeložila z arabštiny, si rovným dílem rozdělily finanční odměnu ve výši padesát tisíc liber (zhruba milion a půl korun).

Přesila žen

Vítězný román vybrala pětičlenná porota ze šestice finalistů. Jediným mužem byl Kolumbijec Juan Gabriel Vásquez s románem The Shape Of The Ruins o konspiračních teoriích, vraždách a zvrácených posedlostech.

Konkurovaly mu knihy hned pěti žen. Například i loňské laureátky, polské spisovatelky Olgy Tokarczukové, která se tentokrát o cenu ucházela knihou Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Příběh z česko-polského pomezí vyšel i česky a před dvěma lety ho zfilmovala režisérka Agnieszka Hollandová. Do snímku obsadila mimo jiné i českého herce Miroslava Krobota.

Přes kosti mrtvých (2017, režie: Agnieszka Hollandová)
Zdroj: Robert Pałka/CinemArt

Dalšími kandidáty byly Francouzka Annie Ernauxová a její román The Years, Němka Marion Poschmannová s knihou Borovicové ostrovy a chilská autorka Alia Trabuccová s dílem nazvaným The Remainder, v němž píše o dopadech represí z éry diktátora Augusta Pinocheta na další generaci.