Malíře Vincenta van Gogha a Caravaggia nespojuje jen to, že byli a jsou zásadními osobnostmi výtvarného umění. Jak práce holandského mistra, tak díla italského umělce oživují aktuální výstavy prostřednictvím multimediálních instalací. Doslova se procházet jejich tvorbou mohou návštěvníci v Bruselu a Miláně.
Van Gogha přibližuje výstava v bruselské burze. V budově, kterou kdysi založil Napoleon a kde běžně obchodují bankéři s dluhopisy, přeměňuje speciální 3D technologie malířova díla do virtuální projekce. „Digitální média jsou formou umění. Neukazujeme jen obrazy, ale snažíme se každý z nich objevovat a animovat. Jít o krok dál a ukázat i souvislosti,“ vysvětluje umělecký ředitel projektu Mario Lacampo.
Animované obrazy a videa vytváří optické iluze, zvukové efekty pak podmalovávají atmosféru. Nejen slavné obrazy jako Slunečnice či Hvězdná se před návštěvníky hýbou a proměňují v další díla.
Olejomalby oblíbeného malíře se hýbaly v minulosti už několikrát. Třeba v interaktivní aplikaci Van Goghova muzea v Amsterdamu a nedávno i v biografickém filmovém dramatu S láskou Vincent. Slavný výtvarník jednou pronesl, že může komunikovat pouze skrze své malby. Jeho slova i po dvou stoletích v Bruselu naplňují ještě do 6. ledna.
Caravaggio nejen pro pár vyvolených
Za nezvyklým poznáním italského malíře Caravaggia se lidé musí vydat do milánského Musea della Permanente. V takzvané pohlcující výstavě není fyzicky přítomen jediný umělcův skutečný obraz, diváci jimi ale prostupují díky propracovaným videoprojekcím. „Chceme oslovit širokou veřejnost, která obvykle na výstavy nechodí. Třeba děti, které jsou dnes zvyklé učit se prostřednictvím čím dál sofistikovanějších nástrojů,“ podotýká kurátorka Rossella Vodretová.
Caravaggio se od svých současníků lišil bouřlivou povahou a také přístupem k zobrazovaným tématům. Jeho malby jsou dramatické, zároveň přinášejí skutečné nepřikrášlené emoce. Postavy – často malované podle živých modelů – působí realisticky a díky kontrastu světla a tmavého pozadí jako by vystupovaly z pláten.
Návštěvníci přitom mohou podle kurátorky zhlédnout i obrazy, k nimž by se nedostali: „Jsou tu malby, které na běžných výstavách neuvidíte. Mám na mysli kapli Cerasi a Contarelliho kapli a také strop alchymické experimentální místnosti kardinála del Monteho, kde Caravaggio namaloval sám sebe nahého pomocí zrcadla. Nalézá se v soukromé rezidenci, takže malbu vidělo jen pár vyvolených.“
Jedna z místností zavede zájemce také do římského podsvětí s jeho hospodami, prostitutkami a hazardem, i tam byl Caravaggio doma. Poslední část se věnuje malířovu útěku z Říma poté, co v potyčce zabil muže. Sám zemřel v pouhých osmatřiceti letech, jeho styl ale ovlivnil generace umělců a inspiroval barokní malířství. Návštěvníky milánského muzea inspiruje do 27. ledna.
