Národní galerie vystavuje své francouzské mistry. Sbírka za 6 milionů by dnes stála 45 miliard

Národní galerie v Praze (NGP) zahájila podzimní sezonu a ve Veletržním paláci nabízí několik nových výstavních projektů najednou. Tím hlavním je výstava První republika, která ukazuje umělecký svět dvou dekád mladého Československa. Její součástí je i jedinečná sbírka francouzského umění s díly Paula Gauguina, Vincenta van Gogha nebo Pabla Picassa.

„Novou expozicí První republika si připomínáme nejen sto let od jejího založení, ale také její velkorysost. V roce 1923 uskutečnila pod záštitou prezidenta Masaryka nákup francouzského umění, který dodnes tvoří stěžejní část našich sbírek,“ uvedl ředitel galerie Jiří Fajt.

„Výstava ukazuje, jak dalece byla první republika a její vláda i prezident silně kulturně orientovaní. Expozice ukazuje zejména státní nákup, který je poprvé v historii prezentace francouzské sbírky vystaven v širším kontextu tvorby tehdejšího Československa,“ pokračuje Fajt.

Video Události v kultuře
video

Národní galerie v Praze zahájila podzimní sezonu

„Na základě státního nákupu francouzského umění 19. a 20. století získala NGP svůj zlatý poklad. Je to kolem 150 prací, které patří ke skvostům naší sbírky,“ upozorňuje. „Bez této sbírky by Národní galerie dneska byla asi zajímavou sbírkou starých mistrů, ale rozhodně by nebyla tím, čím je, tedy předním muzeem v regionu střední a východní Evropy.“

Francouzská sbírka zahrnuje díla nejslavnějších jmen moderního umění Clauda Moneta, Augusta Renoira, Paula Cézanna, Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, Pabla Picassa či Georgese Braqa.

Podle Fajta NGP zjišťovala, jaká by dnes mohla být cena sbírky. „Odborníci ze Sotheby's došli k číslu dvě miliardy dolarů (45 miliard korun), to je dnešní hodnota toho, co se tenkrát nakupovalo za šest milionů korun. I takto se dá zhodnocovat státní sbírka,“ uvedl.

Praha, Brno, Užhorod 

Nová expozice ukazuje také české moderní umění první poloviny dvacátého století. Její součástí jsou obrazy českých, slovenských a českoněmeckých umělců, jimiž byli Václav Špála, Josef Čapek, Jindřich Štyrský nebo Toyen.

Podle kurátorky Anny Pravdové expozice zároveň seznamuje návštěvníky s významnými kulturními centry, konkrétně Prahou, Brnem, Zlínem, Bratislavou, Košicemi a Užhorodem.

„Její součástí jsou také částečné rekonstrukce zásadních výstav, které se v nich tehdy konaly, například Poesie 1932, výstavy Tvrdošíjných nebo První výstava surrealistické skupiny,“ zve návštěvníky Pravdová. Koncept výstavy připravovali kurátoři dva roky. Zároveň zkoušejí, jakou podobu by mohly mít expozice po plánované rekonstrukci Veletržního paláce.