Ay, caramba! Žlutá rodina Simpsonových baví už třicet let

Populární animovaná rodinka Simpsonových se na televizních obrazovkách poprvé objevila přesně před třiceti lety. Tehdy ale ještě neměli svůj vlastní pořad. Homer, Marge, Bart, Líza a Maggie udělali první krok v Show Tracey Ullmanové. Teprve o dva roky později si vysloužili vlastní seriál, který dosud čítá už přes šest set epizod. Poslední sezony ale zaznamenávají úbytek zájmu diváků.

I když se první epizoda seriálu Simpsonovi datuje k sedmnáctému prosinci 1989, historie ústřední rodiny je delší. Původně vznikli pro sérii krátkých skečů v Show Tracey Ullmanové, zcela poprvé se tak na obrazovkách ukázali 19. dubna 1987. Jejich první vystoupení nese název „Dobrou noc“. Homer a Marge v něm ukládají ke spánku všechny tři děti, ale nejde to tak hladce, jak by chtěli, protože všechny děti skončí tak rozrušené, že nechtějí spát samy.

Animovaná podoba postav se tehdy lišila od jejich soudobé vizáže, většina základních rysů však dokázala přetrvat od samého začátku. Všem členům Simpsonovic rodiny byly od prvního momentu vlastní žlutá barva pokožky, čtyři prsty i netradiční účesy. Tvůrce Simpsonových kreslíř Matt Groening při vymýšlení sáhnul po inspiraci i z vlastní rodiny, a to když dával jednotlivým postavám jména.

Přestože uteklo třicet let, sami Simpsonovi téměř nestárnou. Výjimkou jsou chvíle, kdy se tvůrci pustili například do zkoumání jejich budoucnosti, a to pak třeba dovedou předpovědět i to, že se Donald Trump stane prezidentem.

Humor Simpsonových se tak nevyhýbá ani vysoké politice a běžné jsou vtipy vůči mateřské stanici FOX nebo jejímu vlastníkovi Rupertu Murdochovi. Jinak ale Simpsonovi zosobňují univerzální charaktery, díky čemuž se mohou satiricky strefovat do americké střední třídy a společenských nešvarů.  

Slavné tváře ve žlutém provedení

I když se Groening vždycky vzpouzel tomu, aby specifikoval, kde leží město Springfield, v němž Simpsonovi žijí a které za roky vysílání obydlel více či méně bizarními vedlejšími postavami, neexistuje zcela mimo reálný svět. Standardem se stalo, že se v příbězích objevují známé osobnosti, které skutečně dabují jejich předobrazy. Počítá se mezi ně Bono Vox, Paul McCartney, J. K. Rowlingová, Rolling Stones, Elton John, Britney Spearsová nebo tenisové duo sester Williamsových.

Zároveň seriál příspěl k tomu, že v jazyce zakořenily určité výrazy, například Bartovo zvolání „Ay caramba“, nebo Homerovo „D'Oh“, které se dostalo i do oxfordského slovníku.

Ne vždy a všude se ale jejich nadsázka setkala s pochopením. Tvůrci tak už museli řešit řadu sporů. Problémy nastaly v případě zpodobení Ria de Janeiro, když v jednom díle Homera unesl falešný taxikář a celou rodinu zmlátila na pláži Copacabana opice. Proti autorům se tehdy postavil i mluvčí brazilského prezidenta, vše se ale nakonec urovnalo.

Představení nekončí, Simpsonovy čekají minimálně další dva roky

Nyní jsou nejdéle vysílaným animovaným programem v historii televize. Momentálně se vysílá už 28. série, po jejímž skončení už budou mít na kontě 617 epizod. Kritici ale s přibývajícími díly tvrdí, že zlatá éra seriálu je pryč.

Vidět je to i na sledovanosti v Americe. Vysoká čísla mezi dvaceti a třiceti miliony diváků dělaly první řady a na přelomu tisíciletí se sledovanost pohybovala okolo deseti milionů, vyplývá ze souhrnných dat na Wikipedii. V posledních letech už hranici deseti milionů dokázal překročit vždy nanejvýš jeden díl série. V případě poslední se to zatím nepovedlo žádnému, přičemž úvodní epizodu sledovaly méně než čtyři miliony lidí.

Přesto se o ukončení fenoménu ještě nemluví. V listopadu loňského roku vedení rozhodlo, že seriál poběží ještě minimálně další dvě série, takže se dostane na kulatou třicítku. I díky tomu by měl zdolat další televizní rekord, a to jako televizní show se scénářem s největším počtem epizod. Premiantem byl dosud western Gunsmoke, který vstoupil na obrazovky v roce 1955 a během dvaceti let se dočkal 635 epizod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 4 mminutami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 mminutami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 1 hhodinou

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 4 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 11 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...