Požár na Sokolovsku se zmenšuje, odhadovaná škoda je zhruba 45 milionů korun

Hasičům se daří stále zmenšovat plochu požáru skládky pražců a dalšího dřevěného odpadu poblíž hnědouhelné elektrárny Tisová na Sokolovsku. Na místě jsou pořád ale obrovské hromady žhavého materiálu. Zásah bude pokračovat i v následujících dnech, stále pomáhají posily z jiných krajů. Stupeň požárního poplachu byl v neděli snížen ze zvláštního na třetí. Příčinu zatím stále šetří vyšetřovatelé hasičů a policie, uvedl mluvčí krajských hasičů Martin Kasal. Podle prvotních odhadů majitele a vyšetřovatele je škoda kolem 45 milionů korun.

Požár vypukl v pátek večer a je jedním z nejzávažnějších za poslední dobu v Karlovarském kraji. „Teď je plocha (požáru) tak malá, že už ho pokryjeme vlastními monitory, co jsou jednoduše řečeno proudnice na stojanu. Předtím byl tak velký, že jsme tam nedosáhli,“ informoval ve večerních hodinách Kasal. Požární vodu dopravují hasiči cisternami a velkokapacitními čerpadly z blízkého odkaliště. Kouř už teď nestoupá, protože prší. V dalších dnech už lidé podle Kasala obrovské plameny a kouř neuvidí.

„Dnes dopoledne (v neděli, pozn. red.) se podařilo požár lokalizovat (zamezit dalšímu šíření). Práce na místě budou pokračovat až do úplné likvidace,“ uvedl Lukáš Černý z karlovarského hasičského sboru. Je nasazena speciální těžká technika, která postupně rozebírá materiál v požářišti tak, aby ho mohli hasiči prolít vodou a dohasit. Pro tuto činnost mají řidiči v kabině dýchací přístroj. 

Do této chvíle se podle Černého vystřídalo na místě 382 hasičů se 120 kusy techniky ze 65 jednotek z krajů Karlovarského, Ústeckého, Plzeňského, Středočeského a Libereckého, generálního ředitelství a záchranného útvaru HZS.

„Speciální je například mobilní monitor Ambassador, který má výkon až 22 tisíc litrů vody za minutu,“ přiblížil Černý. Kvůli potřebě velkého objemu vody jsou nasazené tři velkokapacitní čerpadla Somati, která od začátku zásahu dodala přes 22 milionů litrů vody. Celou sobotu pomáhaly hasit oheň dva vrtulníky, které provedly 200 shozů.

„Kvůli změně počasí je kouř cítit na velké části území Karlovarského kraje,“ řekl dále Kasal. Situaci stále monitoruje chemická laboratoř. „Koncentrace zplodin ve vzduchu není nebezpečná, je ale velmi obtěžující. Pokud někdo cítí dráždění kvůli kouři, doporučujeme omezit větrání,“ doplnil.

Místní upozorňují na zápach z kouře

Už v neděli dopoledne se zasažená plocha zmenšila na polovinu. Vysoký kouř byl vidět ještě brzy odpoledne, od sobotní noci lidé cítili silný zápach, na který si stěžovali na sociálních sítích. Situaci stále monitoruje chemická laboratoř. Koncentrace zplodin ve vzduchu není nebezpečná, doplnil Kasal.

Případ si v sobotu převzali kriminalisté a prošetřují možný přečin poškození cizí věci se škodou nad deset milionů korun. Informace o možné závadě na drtičce, kterou uvedla Česká televize, policie ani hasiči nepotvrdili.

Majitelem elektrárny i sousedních pozemků je Sokolovská uhelná, která elektrárnu v roce 2016 koupila od ČEZ. Skládka pražců leží sice na jejích pozemcích, ale ty má pronajaté firma Waste Solutions. Sokolovská uhelná poskytuje součinnost při likvidaci požáru, stejně jako Waste Solutions. Jednatel Waste Solutions Alexandr Bolcek uvedl, že pražce a další dřevěný odpad jako například palety a špulky na kabely, které firma štěpkuje na palivo pro teplárny a elektrárny, byly uloženy volně v kójích, nebyly pod střechou.

Sokolovská uhelná v neděli večer uvedla, že pozemek pronajala firmě, která je dlouholetým držitelem oprávnění k nakládání s nebezpečnými odpady a má pro danou lokalitu státními orgány schválenou provozovnu. Podle šéfa dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavla Tomka podléhá nájemce pozemku kontrole orgánů veřejné správy.

„Pracovníci naší firmy v areálu byli a máme přehled o tom, čím se nájemce zabývá. Jak ale došlo k požáru, je teď v šetření policie. V této fázi nechceme spekulovat o příčinách, ale máme za to, že je nepravděpodobné, aby došlo k samovolnému zahoření v důsledku zápary,“ okomentoval Tomek.

Podle Tomka Sokolovská uhelná dříve zvažovala, zda by materiál z rozdrcených pražců mohla pálit v elektrárně. Pod dohledem inspekce životního prostředí se uskutečnilo testování včetně měření zátěže ovzduší. „Nakonec jsme se ale rozhodli tento typ paliva vůbec nepoužívat, což stále platí,“ sdělil.