Češi začínají šetřit. Omezují nákupy, někteří zvažují půjčky i levnější bydlení

Nahrávám video

Každá čtvrtá domácnost v Česku zvažuje, že kvůli své současné ekonomické situaci začne šetřit. Většinou omezují to, co běžně nakupují. Deset procent rodin ale uvažuje i o tom, že si bude muset půjčit nebo si najít levnější bydlení, vyplývá z projektu Život během pandemie, který průběžně sleduje ekonomické dopady spojené s bojem proti koronaviru.

Omezovat výdaje už začalo patnáct procent rodin. Nejčastěji právě na spotřebních věcech a potravinách. Ještě v březnu přitom úspory zvažoval téměř dvojnásobný počet lidí. Zhruba šestnáct procent domácností si teď odpustí také návštěvy restaurací a kulturních akcí.

„Museli jsme zrušit plánovanou rekonstrukci na chalupě, to nebyla úplně nezbytná položka. A dovolenou jsme zrušili,“ konstatuje Jakub Charvát, který pracuje jako obchodní zástupce a dodává techniku do zdravotnických zařízení. Finanční situace jeho rodiny se v posledních měsících sice nezměnila, i tak se ale rozhodl šetřit.

„Peníze asi jsou, ale hodně hraje roli faktor strachu, takže pokud to není nezbytně nutná věc, tak si to člověk může odepřít,“ dodal.

Nejvíc šetří ti, kdo kvůli současné krizi přišli o práci a těch je podle průzkumu asi dvě stě tisíc. Zdaleka ne všichni se už přitom registrovali na úřadech práce.

„Zatím platí některá dočasná opatření jako například moratorium na odklad splátek, to ale vyprší v říjnu, koncem roku ochrana nájemného, takže tyhle věci se scházejí a budou situaci zhoršovat. Do toho pravděpodobně bude v příštích měsících docházet k růstu nezaměstnanosti a více lidí se ocitne bez příjmu, takže to hlavní nás asi ještě bohužel čeká,“ upozorňuje analytik společnosti Člověk v tísni David Borges.

Už teď se ale zájem o pomoc neziskových organizací zvyšuje. Třeba ve Člověku v tísni rozšířili služby dluhové help linky. Nově mohou lidé volat každý všední den.

Zásadní problémy má každý dvacátý

Zásadní finanční problémy má teď asi pět procent Čechů, čili asi čtyři sta tisíc lidí. Jde hlavně o dvě skupiny – zaměstnanci a podnikatelé z přímo zasažených odvětví jako je turistický ruch a ti, kdo měli finanční problémy už před epidemií.

Třeba Josef Pašek z Chebu měl tu smůlu, že spadá do obou zmíněných rizikových kategorií. Jako masér se živí už patnáct let. Kvůli zdravotním problémům se ale před rokem a půl ocitl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Už tak složitou situaci mu navíc zkomplikovaly ještě dluhy, o kterých původně ani nevěděl, šlo o inslolvenci jeho předchozí přítelkyně.

Po odečtení dluhů měsíčně dostával sedm tisíc korun. Z těch ale musel platit nájem i elektřinu. Na živobytí mu zbylo zhruba 750 korun měsíčně. Našetřeno v tu chvíli už neměl nic. Těsně před ukončením neschopnosti doufal, že se opět vrátí do práce. Právě v té době ale přišla pandemie.

Na příspěvek od státu neměl nárok a pomoci se nedočkal ani ze strany úřadů. Pomohli až přátelé a charita. „Pomohli i díky sbírce zaplatit dluh na nájmu, abych se nemusel vystěhovat,“ upřesnil Pešek, který věří, že se ke své práci opět brzy vrátí.

Potíže mají také lidé nad šedesát let a podnikatelé

Zvýšil se také ale počet těch, co obtížněji vycházejí s rodinným rozpočtem. Hlavně mezi lidmi nad šedesát let. U nich ale není na vině ekonomický propad, ale spíš rostoucí ceny potravin a obecně obavy z budoucnosti.

„Je zajímavé, že Češi zatím pesimističtí nejsou, není to pro nás úplně typické, že nepropadli depresi, že žijí pořád v očekávání, že to nejhorší máme za sebou, ale že důsledky nebudou tak zlé, jak ukazují makroekonomické scénáře,“ zamýšlí se ředitel služeb pro finanční sektor KPMG Česká republika Mojmír Hampl.

Potíže má ale řada podnikatelů a živnostníků. Například kvůli zavřeným restauracím se propadly tržby i jejich dodavatelům. Třeba obchod s italskými lahůdkami a s vlastní výrobou mozzarely kvůli pandemii coronaviru přišel hlavně o zakázky z restaurací; obrat se mu propadl asi o dvacet procent.

Na druhou stranu, v obchodě mu zavřené restaurace překvapivě spíš pomohly. „Lidé začali víc vařit doma. Na jedné straně ztrácíme, na druhé straně získáváme. To je život,“ vysvětluje spolumajitel firmy Mozzarellart Marco D´Amelj Melodia. „Koupíme trošičku míň, ale kupujeme pořád,“ říká jedna ze zákaznic.

Pro podobnou krizovou situaci měla navíc firma připravené úspory. Ani propad příjmů ji tak teď aktuálně neohrožuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 1 hhodinou

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 5 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 22 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.