Češi začínají šetřit. Omezují nákupy, někteří zvažují půjčky i levnější bydlení

Nahrávám video

Každá čtvrtá domácnost v Česku zvažuje, že kvůli své současné ekonomické situaci začne šetřit. Většinou omezují to, co běžně nakupují. Deset procent rodin ale uvažuje i o tom, že si bude muset půjčit nebo si najít levnější bydlení, vyplývá z projektu Život během pandemie, který průběžně sleduje ekonomické dopady spojené s bojem proti koronaviru.

Omezovat výdaje už začalo patnáct procent rodin. Nejčastěji právě na spotřebních věcech a potravinách. Ještě v březnu přitom úspory zvažoval téměř dvojnásobný počet lidí. Zhruba šestnáct procent domácností si teď odpustí také návštěvy restaurací a kulturních akcí.

„Museli jsme zrušit plánovanou rekonstrukci na chalupě, to nebyla úplně nezbytná položka. A dovolenou jsme zrušili,“ konstatuje Jakub Charvát, který pracuje jako obchodní zástupce a dodává techniku do zdravotnických zařízení. Finanční situace jeho rodiny se v posledních měsících sice nezměnila, i tak se ale rozhodl šetřit.

„Peníze asi jsou, ale hodně hraje roli faktor strachu, takže pokud to není nezbytně nutná věc, tak si to člověk může odepřít,“ dodal.

Nejvíc šetří ti, kdo kvůli současné krizi přišli o práci a těch je podle průzkumu asi dvě stě tisíc. Zdaleka ne všichni se už přitom registrovali na úřadech práce.

„Zatím platí některá dočasná opatření jako například moratorium na odklad splátek, to ale vyprší v říjnu, koncem roku ochrana nájemného, takže tyhle věci se scházejí a budou situaci zhoršovat. Do toho pravděpodobně bude v příštích měsících docházet k růstu nezaměstnanosti a více lidí se ocitne bez příjmu, takže to hlavní nás asi ještě bohužel čeká,“ upozorňuje analytik společnosti Člověk v tísni David Borges.

Už teď se ale zájem o pomoc neziskových organizací zvyšuje. Třeba ve Člověku v tísni rozšířili služby dluhové help linky. Nově mohou lidé volat každý všední den.

Zásadní problémy má každý dvacátý

Zásadní finanční problémy má teď asi pět procent Čechů, čili asi čtyři sta tisíc lidí. Jde hlavně o dvě skupiny – zaměstnanci a podnikatelé z přímo zasažených odvětví jako je turistický ruch a ti, kdo měli finanční problémy už před epidemií.

Třeba Josef Pašek z Chebu měl tu smůlu, že spadá do obou zmíněných rizikových kategorií. Jako masér se živí už patnáct let. Kvůli zdravotním problémům se ale před rokem a půl ocitl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Už tak složitou situaci mu navíc zkomplikovaly ještě dluhy, o kterých původně ani nevěděl, šlo o inslolvenci jeho předchozí přítelkyně.

Po odečtení dluhů měsíčně dostával sedm tisíc korun. Z těch ale musel platit nájem i elektřinu. Na živobytí mu zbylo zhruba 750 korun měsíčně. Našetřeno v tu chvíli už neměl nic. Těsně před ukončením neschopnosti doufal, že se opět vrátí do práce. Právě v té době ale přišla pandemie.

Na příspěvek od státu neměl nárok a pomoci se nedočkal ani ze strany úřadů. Pomohli až přátelé a charita. „Pomohli i díky sbírce zaplatit dluh na nájmu, abych se nemusel vystěhovat,“ upřesnil Pešek, který věří, že se ke své práci opět brzy vrátí.

Potíže mají také lidé nad šedesát let a podnikatelé

Zvýšil se také ale počet těch, co obtížněji vycházejí s rodinným rozpočtem. Hlavně mezi lidmi nad šedesát let. U nich ale není na vině ekonomický propad, ale spíš rostoucí ceny potravin a obecně obavy z budoucnosti.

„Je zajímavé, že Češi zatím pesimističtí nejsou, není to pro nás úplně typické, že nepropadli depresi, že žijí pořád v očekávání, že to nejhorší máme za sebou, ale že důsledky nebudou tak zlé, jak ukazují makroekonomické scénáře,“ zamýšlí se ředitel služeb pro finanční sektor KPMG Česká republika Mojmír Hampl.

Potíže má ale řada podnikatelů a živnostníků. Například kvůli zavřeným restauracím se propadly tržby i jejich dodavatelům. Třeba obchod s italskými lahůdkami a s vlastní výrobou mozzarely kvůli pandemii coronaviru přišel hlavně o zakázky z restaurací; obrat se mu propadl asi o dvacet procent.

Na druhou stranu, v obchodě mu zavřené restaurace překvapivě spíš pomohly. „Lidé začali víc vařit doma. Na jedné straně ztrácíme, na druhé straně získáváme. To je život,“ vysvětluje spolumajitel firmy Mozzarellart Marco D´Amelj Melodia. „Koupíme trošičku míň, ale kupujeme pořád,“ říká jedna ze zákaznic.

Pro podobnou krizovou situaci měla navíc firma připravené úspory. Ani propad příjmů ji tak teď aktuálně neohrožuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny energií stoupají. Lidé si připlatí za plyn, elektřinu i topné dřevo

Velkoobchodní cena zemního plynu se pohybuje kolem 95 eur za megawatthodinu (MWh), je tak nejvyšší od konce roku 2022. Na začátku letošního roku stála MWh plynu kolem 30 eur. Stoupá i velkoobchodní cena elektřiny. Dodavatelé na zdražování energií reagují a postupně upravují ceníky směrem nahoru, už i u nefixovaných produktů. Domácnosti tak znovu začínají šetřit, fixovat ceny a měnit dodavatele. Rostoucí ceny energií a pohonných hmot se propisují i do cen tuhých paliv – topné dřevo oproti loňsku zdražilo v průměru až o pětinu. Tuzemské zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze 76 procent. Ministerstvo průmyslu věří, že pro nadcházející topnou sezonu to bude stačit.
před 1 hhodinou

Schodek rozpočtu na konci října vzrostl na 230,9 miliardy korun

Stát ke konci října hospodařil s deficitem 230,9 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 194,5 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. Celoroční plán se schváleným schodkem 310 miliard je tak skoro ze tří čtvrtin vyčerpán. Letošní říjnový deficit je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka v roce 1993. Loni na konci října činil rozpočtový schodek 183,1 miliardy korun.
14:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřed 35 lety odstartovala registrace kuponových knížek

Přesně před pětatřiceti lety začala registrace kuponových knížek pro první vlnu velké privatizace. Předpokládalo se, že o kupony, za které bylo možné získat akcie tehdy státních podniků, bude mít zájem dva a půl milionu Čechoslováků. Nakonec se ale zapojilo o šest milionů lidí víc – i díky nástupu privatizačních fondů. Šanci zaregistrovat se dostali i obyvatelé menších obcí.
před 12 hhodinami

VideoPoptávkovou dopravu využívá stále více lidí, výhody přináší cestujícím i obcím

Zájem o hromadnou dopravu na objednání roste. V České republice funguje již v jednadvaceti oblastech a expandovat má i nadále. Například ve středních Čechách by mělo být do dvou let pokryto území celého kraje. Místo je v mikrobusech možné rezervovat v aplikaci nebo zavoláním. Služba, kterou nejčastěji využívají studenti a senioři, má u klientů pozitivní ohlasy.
před 14 hhodinami

Vláda hledá cesty na snížení schodku rozpočtu. Přišla s daní pro rafinerie

Daň pro rafinérie, seškrtání dávek pro ukrajinské uprchlíky, zvýšení mýta a daní z některých neřestí. Vláda skládá opatření, kterými chce v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu. Kabinetem schválený plán počítá s deficitem 386 miliard, nejvyšším od covidu. Kombinace úspor a nových příjmů by ho měla snížit o 20 miliard. Kabinet chce potřebné úpravy prosazovat postupně – na rozdíl od minulých volebních období tak nepůjde o jeden konsolidační balíček.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o změnách v definici závislé práce

Vládní návrh zákona o platformové práci vyvolává kritiku kvůli plánovaným změnám v definici závislé práce. Podle odborů, odborníků i části opozice by mohl vést k legalizaci 70 až 90 procent případů takzvaného švarcsystému, oslabit ochranu zaměstnanců a připravit stát o část příjmů. Ministerstvo práce kritiku odmítá. Poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, klub Pirátů) označila v Událostech, komentářích z ekonomiky návrh za největší zásah do pracovního práva za posledních třicet let. Směrnice měla podle ní zlepšit pracovní podmínky lidí pracujících pro digitální platformy, navrhované změny však mohou vést k jejich zhoršení. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza míní, že nejde o redefinici závislé práce, ale o zpřesnění jejích stávajících znaků. K tématu hovořil také analytik PAQ Research Jonas Kreisinger. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 13:39‌‌

VideoNové zakázky kolem Dukovan jsou šancí pro české firmy

Otevírají se nové zakázky spojené s rozšířením jaderné elektrárny Dukovany. Jednání se stavebním konsorciem korejská KHNP sice ukončila, spustila ale tendr na hybridní chladicí věže, které jsou klíčovou součástí elektrárny, jelikož odvádějí přebytečné teplo vznikající při výrobě elektřiny. Smlouvu s vítězem chtějí Jihokorejci uzavřít v první polovině příštího roku. Podle KHNP by se české firmy měly podílet zhruba na 60 procentech celého projektu Dukovan. V souvislosti s výstavbou má do lokality přijít až deset tisíc lidí.
včera v 06:30‌‌

VideoČeši dál preferují diesely, počet elektromobilů ale roste

Česko i podle nejnovějších evropských dat zůstává na prvním místě v celé Evropské unii v prodeji nových aut s naftovými motory. Diesely představují skoro osmnáct procent registrací, zatímco unijní průměr je sedm. I automobilky v Česku přitom vyrábějí čím dál víc elektromobilů. Stoupá ale i počet registrovaných nových elektrifikovaných vozidel. Přispívají k tomu i čínské značky – se zhruba dvojnásobným nárůstem. Některé sázejí hlavně na hybridní pohon.
včera v 06:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.