Většina pracujících vězňů dostává od nového roku více peněz, a to o necelé dva tisíce korun. Ti zařazení v takzvané první pracovní skupině tak dostávají polovinu minimální mzdy, tedy 7300 korun. V případě, že mají platit výživné na dítě, strhává se jim na něj také víc peněz.
V tuzemských věznicích v současnosti pobývá kolem devatenácti tisíc odsouzených a těch, kteří jsou takzvaně zaměstnatelní, je zhruba patnáct tisíc. Pracuje z nich ale jen necelých šedesát procent, třebaže je podle státu žádoucí, aby nevypadávali z pracovního rytmu.
„Vězni by měli mít pracovní návyky, které si pokud možno uchovají i poté, co budou propuštění a budou schopni, pokud budou mít práci ve vězení, platit také své dluhy,“ vysvětluje náměstek ministryně spravedlnosti Jeroným Tejc.
Peníze inkasují lidé za mřížemi podle náročnosti vykonávané práce, kterou určují čtyři základní skupiny. Od nového roku jsou výdělky vězňů navázané na minimální mzdu. Drtivá většina je zařazená do první skupiny a dostává její polovinu, což v porovnání s loňskem znamená minimálně o osmnáct stovek víc.
„Máme mimořádně vysokou recidivu, což souvisí také s tím, že oni odchází úplně bez peněz a není to dobře,“ doplňuje předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS).
Místopředseda KSČM a místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Stanislav Grospič také připomíná, že většina odsouzených splácí nějakou škodu, pohledávky nebo musí plnit své povinnosti z hlediska výživného. A právě na ně jde po novém roce z vyšších odměn taky větší srážka.
„My se samozřejmě vězňe neptáme, jestli pošle alimenty či nikoli, my je z té jeho mzdy automaticky strhneme,“ konstatuje generální ředitel Vězeňské služby ČR Petr Dohnal. Do budoucna by se pak měl počet pracujících vězňů dál zvyšovat.
