Čtyřhodinový hovor. Havlíček se Zemanem jednali o rozšíření Dukovan

5 minut
Události: Havlíček jednal v Lánech hlavně o energetice
Zdroj: ČT24

Rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech bylo jedno z hlavních témat, o kterých jednal v sobotu v Lánech ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Na schůzce řešili také útlum těžby uhlí, koncepci obnovitelných zdrojů nebo investice.

Havlíček označil diskusi o „jízdním řádu výstavby pátého bloku“ za nejdůležitější část jednání s prezidentem, které trvalo přes čtyři hodiny. Jednání se mimo jiné zúčastnili také generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš nebo guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Havlíček Zemana ujistil, že platí plánované termíny v souvislosti se stavbou nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Zopakoval, že do konce tohoto roku by měla být vyřešena smlouva mezi vládou a ČEZ. Stavba bloku by podle ministra mohla začít zhruba v roce 2030, mezi lety 2035 až 2040 by mohl být postaven.

Nové jaderné bloky v jaderné elektrárně Dukovany získaly kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA). Vydalo ho ministerstvo životního prostředí (MŽP), které o tom informovalo koncem srpna. Stavba nového jaderného zdroje o výkonu do 2400 megawattů bude mít podle ministerstva přijatelné vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel. Záměr na stavbu jednoho až dvou nových bloků nechala úřadu posoudit firma ČEZ.

Nový zdroj bude postupnou náhradou nynějších čtyř bloků Dukovan. Většina dotčených obcí se záměrem výstavby souhlasí, uvedlo MŽP. Dukovanská elektrárna je v provozu od roku 1985, pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Česko je podle stanoviska ministerstva průmyslu o krok blíž k výstavbě nových jaderných zdrojů, přispějí k naplňování cílů nízkoemisní energetiky a zvýší energetickou bezpečnost i soběstačnost země.

Další témata schůzky

Při sobotní schůzce se mluvilo například také o prognózách dalšího vývoje automobilového průmyslu, roli elektromobility a vodíku. Diskuse se podle ministra věnovala i technickému vzdělání, které se hodně dotýká českého hospodářství, mistrovským zkouškám či nedávno zavedenému předmětu Technika. 

Ministerstvo školství chce do tvorby nového předmětu Technika v současnému školním roce zapojit i učitele a ředitele škol. Koncepce předmětu je sice připravená, ale jeho konečnou podobu chce úřad přizpůsobit podmínkám v praxi.

Do ověřování se od září zapojilo asi třicet škol, později jich má být ještě o čtyřicet víc. V ideálním případě by podle úřadu mohla být Technika povinná od roku 2022 ve všech ročnících druhého stupně základních škol, a to jednu hodinu týdně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 29 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...