Důchodový účet zůstane příští rok v plusu, pak ale začne klesat. Opozice vyzývá vládu k reformě

5 minut
Důchodový účet zůstane příští rok v plusu
Zdroj: ČT24

Důchodový účet zůstane příští rok v plusu, i přes další rekordní zvýšení penzí. Při započítání výdajů na správu i výběr důchodů zůstane přebytek kolem čtyř miliard korun. Česká televize to zjistila z prvního návrhu rozpočtu na rok 2020. Za příznivými čísly je rekordně nízká nezaměstnanost a stále rostoucí platy.

„Rozdíl byl kladný, asi 10,5 miliardy. Od toho když odečteme částku, která jde na provoz, tak jsme na nějakých čtyřech miliardách,“ konstatuje vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Oproti letošku ale přebytek na důchodovém účtu příští rok podstatně klesne – zhruba o dvanáct miliard. 

Důchody by navíc příští rok měly stoupat. Marta Salcerová z domova pro seniory ve Velkém Březně pobírá nyní důchod 13 a půl tisíce. V příštím roce by jí penze měla vzrůst zhruba o devět stovek. Už teď přemýšlí, co si bude moci dopřát navíc. „Na ovoce, něco pro sebe si koupit. Tady zaplatím deset tisíc každý měsíc, tak moc mi nezbyde,“ říká důchodkyně Salcerová.

S podobným růstem penze jako letos pak počítá třeba i Jindra Kozáková z Pardubic. Část z peněz navíc plánuje utratit v oblíbené kavárně.

Výdaje na důchody budou i v příštím roce zdaleka nejvíc rostoucí položkou státního rozpočtu. Stát hodlá na penze poslat rekordních téměř 510 miliard, tedy o 37 miliard víc než letos. Penzijní účet tak skončí znovu v přebytku.

Růst důchodů
Zdroj: ČT24

Ministerstvo práce a sociálních věcí předpokládá, že český důchodový účet bude v mírném plusu až do roku 2025. Jenže Národní rozpočtová rada i ministerstvo financí varují, že po roce 2030 se začne situace rychle měnit. Do důchodu totiž začnou odcházet silné populační ročníky. „Rok 2030 bude zlomový a bude velmi zásadní. Apelujeme a tlačíme na to, aby došlo k zásadnímu posunu v důchodové reformě,“ říká Schillerová.

„Musíme hledat cesty, jakými zvýšíme příjmy důchodového systému, těch cest je tady mnoho,“ dodává vedoucí koncepčně analytického oddělení ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Šatava.

Ještě v roce 2017 byl penzijní systém v mírném mínusu. A třeba před pěti lety musel stát z jiných daní poslat na penze skoro 50 miliard. Při výraznějším zpomalení ekonomiky se tak může důchodový účet vrátit do hlubokého schodku.

Důchodový systém
Zdroj: ČT24

Opozice i proto vyzývá vládu, aby navrhla reformu, která připraví penzijní systém na horší časy. Se změnami má na podzim přijít speciální komise, zásadní reforma financování důchodů se však pořád nechystá.

„Důchodový systém je extrémně závislý na zdanění práce a ve chvíli, kdy přijde ekonomické zpomalení, se ocitne v obrovském deficitu,“ říká místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

„Zatím se žádná důchodová reforma bohužel nepřipravuje, současná vláda to sice má jako svoj prioritu číslo 1 v programovém prohlášení, ale skutečné kroky k tomu nedělá,“ konstatuje Markéta Pekarová Adamová za TOP09.

„V žádnou zásadní důchodovou reformu nevěřím. Jediné, co stávající vláda hnutí ANO a ČSSD dokázala udělat, bylo, že zrušila penzijní reformu,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

  • Výdaje na důchody jsou dlouhodobě největší položkou státního rozpočtu a navíc položkou, která významně roste. Zatímco ještě před pěti lety vláda na penze poslala 386 miliard, v příštím roce už to bude přes půl bilionu.
  • Průměrný důchod se za tu dobu zvedl z nějakých jedenácti tisíc na téměř třináct a půl tisíce korun.
  • Výdaje na penze v poměru k HDP v posledních letech mírně klesaly – z více než devíti na osm celých tři desetiny procenta, a to díky dobré výkonnosti ekonomiky. Letos už se ale křivka obrací a poměr výdajů na důchody vůči hrubému domácímu produktu začíná mírně růst.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) však budou návrhy reformy představeny na podzim. Důchodová komise, kde jsou zástupci všech sněmovních klubů, by se pak měla znovu sejít v září. Zatím jsou ale představy jednotlivých stran poměrně odlišné.

A co se týká zmíněného růstu důchodů, musí o něm znovu rozhodnout sněmovna. Senát jí zákon vrátil s úpravami. Podle šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) s největší pravděpodobností nebude ale třeba mimořádná schůze: s koncem září má být norma účinná, poslanci se poprvé po prázdninách sejdou desátého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 6 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025
Načítání...