Důchodový účet zůstane příští rok v plusu, pak ale začne klesat. Opozice vyzývá vládu k reformě

Nahrávám video
Důchodový účet zůstane příští rok v plusu
Zdroj: ČT24

Důchodový účet zůstane příští rok v plusu, i přes další rekordní zvýšení penzí. Při započítání výdajů na správu i výběr důchodů zůstane přebytek kolem čtyř miliard korun. Česká televize to zjistila z prvního návrhu rozpočtu na rok 2020. Za příznivými čísly je rekordně nízká nezaměstnanost a stále rostoucí platy.

„Rozdíl byl kladný, asi 10,5 miliardy. Od toho když odečteme částku, která jde na provoz, tak jsme na nějakých čtyřech miliardách,“ konstatuje vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Oproti letošku ale přebytek na důchodovém účtu příští rok podstatně klesne – zhruba o dvanáct miliard. 

Důchody by navíc příští rok měly stoupat. Marta Salcerová z domova pro seniory ve Velkém Březně pobírá nyní důchod 13 a půl tisíce. V příštím roce by jí penze měla vzrůst zhruba o devět stovek. Už teď přemýšlí, co si bude moci dopřát navíc. „Na ovoce, něco pro sebe si koupit. Tady zaplatím deset tisíc každý měsíc, tak moc mi nezbyde,“ říká důchodkyně Salcerová.

S podobným růstem penze jako letos pak počítá třeba i Jindra Kozáková z Pardubic. Část z peněz navíc plánuje utratit v oblíbené kavárně.

Výdaje na důchody budou i v příštím roce zdaleka nejvíc rostoucí položkou státního rozpočtu. Stát hodlá na penze poslat rekordních téměř 510 miliard, tedy o 37 miliard víc než letos. Penzijní účet tak skončí znovu v přebytku.

Růst důchodů
Zdroj: ČT24

Ministerstvo práce a sociálních věcí předpokládá, že český důchodový účet bude v mírném plusu až do roku 2025. Jenže Národní rozpočtová rada i ministerstvo financí varují, že po roce 2030 se začne situace rychle měnit. Do důchodu totiž začnou odcházet silné populační ročníky. „Rok 2030 bude zlomový a bude velmi zásadní. Apelujeme a tlačíme na to, aby došlo k zásadnímu posunu v důchodové reformě,“ říká Schillerová.

„Musíme hledat cesty, jakými zvýšíme příjmy důchodového systému, těch cest je tady mnoho,“ dodává vedoucí koncepčně analytického oddělení ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Šatava.

Ještě v roce 2017 byl penzijní systém v mírném mínusu. A třeba před pěti lety musel stát z jiných daní poslat na penze skoro 50 miliard. Při výraznějším zpomalení ekonomiky se tak může důchodový účet vrátit do hlubokého schodku.

Důchodový systém
Zdroj: ČT24

Opozice i proto vyzývá vládu, aby navrhla reformu, která připraví penzijní systém na horší časy. Se změnami má na podzim přijít speciální komise, zásadní reforma financování důchodů se však pořád nechystá.

„Důchodový systém je extrémně závislý na zdanění práce a ve chvíli, kdy přijde ekonomické zpomalení, se ocitne v obrovském deficitu,“ říká místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

„Zatím se žádná důchodová reforma bohužel nepřipravuje, současná vláda to sice má jako svoj prioritu číslo 1 v programovém prohlášení, ale skutečné kroky k tomu nedělá,“ konstatuje Markéta Pekarová Adamová za TOP09.

„V žádnou zásadní důchodovou reformu nevěřím. Jediné, co stávající vláda hnutí ANO a ČSSD dokázala udělat, bylo, že zrušila penzijní reformu,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

  • Výdaje na důchody jsou dlouhodobě největší položkou státního rozpočtu a navíc položkou, která významně roste. Zatímco ještě před pěti lety vláda na penze poslala 386 miliard, v příštím roce už to bude přes půl bilionu.
  • Průměrný důchod se za tu dobu zvedl z nějakých jedenácti tisíc na téměř třináct a půl tisíce korun.
  • Výdaje na penze v poměru k HDP v posledních letech mírně klesaly – z více než devíti na osm celých tři desetiny procenta, a to díky dobré výkonnosti ekonomiky. Letos už se ale křivka obrací a poměr výdajů na důchody vůči hrubému domácímu produktu začíná mírně růst.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) však budou návrhy reformy představeny na podzim. Důchodová komise, kde jsou zástupci všech sněmovních klubů, by se pak měla znovu sejít v září. Zatím jsou ale představy jednotlivých stran poměrně odlišné.

A co se týká zmíněného růstu důchodů, musí o něm znovu rozhodnout sněmovna. Senát jí zákon vrátil s úpravami. Podle šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) s největší pravděpodobností nebude ale třeba mimořádná schůze: s koncem září má být norma účinná, poslanci se poprvé po prázdninách sejdou desátého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 4 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 4 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 14 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...