Babiš lobboval v Drážďanech za pražské centrum excelence pro umělou inteligenci

3 minuty
Události: Andrej Babiš v Drážďanech
Zdroj: ČT24

V Ostravě vznikne pobočka prestižního výzkumného Fraunhoferova institutu, na Vysoké škole báňské se má věnovat zavádění umělé inteligence do materiálového inženýrství. Dohodl se na tom český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se saskými kolegy při návštěvě Drážďan. Vznikne také česko-saská inovační platforma.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v Drážďanech lobboval za to, aby v Praze vzniklo jedno z budoucích evropských center excelence pro umělou inteligenci. Tedy centrum spojující základní a aplikovaný výzkum a vytvářející špičkové technologie. 

Evropská komise plánuje na rozvoj technologií a průmyslu souvisejícího s umělou inteligencí v příštích deseti letech poskytnout asi 20 miliard eur (téměř 512 miliard korun).

„Jsme nejlepší kandidát z tohoto regionu,“ uvedl premiér. Česko podle něj má „velké šance“, aby se sídlem budoucího centra skutečně stalo, a to i díky množství vědců, kteří se na umělou inteligenci specializují. „Je to budoucnost naší ekonomiky, našeho průmyslu… a myslím si, že i tady jsme získali spojence,“ řekl později podle agentury ČTK Babiš českým novinářům. 

Podle saského premiéra Michaela Kretschmera, který Babiše ve svém proslovu na fóru označil za přítele, by nové impulzy pro řešení otázek budoucnosti měly přicházet „z východní části Evropy“. Podpořil proto další rozvoj výzkumné spolupráce mezi Saskem, Českem a Polskem.

Podle Havlíčka se hodlá Česko inspirovat v Sasku také v podpoře start-upů. Důraz přitom podle ministra nechce klást na jejich přímou finanční podporu, ale na budování jejich inkubátorů.

Inovace mají být tahounem hospodářského růstu Česka i Německa v příštích letech. Zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš však v této souvislosti připomíná také obavy Německa z konkurence Číny.  Zmiňuje například Hoppstädten-Weiersbach nedaleko Rýna, kde už čtvrtinu obyvatel tvoří Číňané – zaměstnanci a rodiny stovky čínských investorů. Celkem se má v bývalých kasárnách usadit na 800 firem z Říše středu. Číňané rovněž staví u Erfurtu největší evropskou továrnu na baterie pro elektromobily. 

Varování před Číňany

Znepokojeně zní také prezident Spolkového svazu malých a středních podnikatelů Mario Ohoven. „V klíčových odvětvích, jako je elektromobilita nebo rozpoznávání obličejů, mají čínské firmy dokonce celosvětový náskok. Investoři z Číny skupují německé firmy a chtějí si tak obstarat špičkovou techniku made in Germany.“

Ohoven zmiňuje i škody, které způsobuje německému hospodářství špionáž. Odhadují se v celkové výši na 55 miliard eur ročně, přitom zhruba 20 procent pachatelů pochází z Číny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...