Babiš lobboval v Drážďanech za pražské centrum excelence pro umělou inteligenci

Nahrávám video

V Ostravě vznikne pobočka prestižního výzkumného Fraunhoferova institutu, na Vysoké škole báňské se má věnovat zavádění umělé inteligence do materiálového inženýrství. Dohodl se na tom český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se saskými kolegy při návštěvě Drážďan. Vznikne také česko-saská inovační platforma.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v Drážďanech lobboval za to, aby v Praze vzniklo jedno z budoucích evropských center excelence pro umělou inteligenci. Tedy centrum spojující základní a aplikovaný výzkum a vytvářející špičkové technologie. 

Evropská komise plánuje na rozvoj technologií a průmyslu souvisejícího s umělou inteligencí v příštích deseti letech poskytnout asi 20 miliard eur (téměř 512 miliard korun).

„Jsme nejlepší kandidát z tohoto regionu,“ uvedl premiér. Česko podle něj má „velké šance“, aby se sídlem budoucího centra skutečně stalo, a to i díky množství vědců, kteří se na umělou inteligenci specializují. „Je to budoucnost naší ekonomiky, našeho průmyslu… a myslím si, že i tady jsme získali spojence,“ řekl později podle agentury ČTK Babiš českým novinářům. 

Podle saského premiéra Michaela Kretschmera, který Babiše ve svém proslovu na fóru označil za přítele, by nové impulzy pro řešení otázek budoucnosti měly přicházet „z východní části Evropy“. Podpořil proto další rozvoj výzkumné spolupráce mezi Saskem, Českem a Polskem.

Podle Havlíčka se hodlá Česko inspirovat v Sasku také v podpoře start-upů. Důraz přitom podle ministra nechce klást na jejich přímou finanční podporu, ale na budování jejich inkubátorů.

Inovace mají být tahounem hospodářského růstu Česka i Německa v příštích letech. Zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš však v této souvislosti připomíná také obavy Německa z konkurence Číny.  Zmiňuje například Hoppstädten-Weiersbach nedaleko Rýna, kde už čtvrtinu obyvatel tvoří Číňané – zaměstnanci a rodiny stovky čínských investorů. Celkem se má v bývalých kasárnách usadit na 800 firem z Říše středu. Číňané rovněž staví u Erfurtu největší evropskou továrnu na baterie pro elektromobily. 

Varování před Číňany

Znepokojeně zní také prezident Spolkového svazu malých a středních podnikatelů Mario Ohoven. „V klíčových odvětvích, jako je elektromobilita nebo rozpoznávání obličejů, mají čínské firmy dokonce celosvětový náskok. Investoři z Číny skupují německé firmy a chtějí si tak obstarat špičkovou techniku made in Germany.“

Ohoven zmiňuje i škody, které způsobuje německému hospodářství špionáž. Odhadují se v celkové výši na 55 miliard eur ročně, přitom zhruba 20 procent pachatelů pochází z Číny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 19 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled