Závislost českých obchodníků na exportu do Německa je podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) snad až příliš silná. Zároveň ale věří, že se to nikdy neukáže jako závažný problém, protože německá ekonomika zatím ve zdraví přežila všechny problémy. Řekl to na tiskové konferenci svého úřadu, na které se zároveň vyjádřil i k exportu do Číny. Je podle něj příliš malý.
České firmy podle průzkumu, který ministerstvo průmyslu a obchodu představilo, čekají, že by letos mohl být za hranicemi menší zájem o jejich výrobky. Exportéři odhadují prodej zhruba za čtyři biliony korun oproti loňským 4,38 bilionu. Důvodem poklesu je především silná koruna a pomalejší růst německé ekonomiky.
Do Německa jde asi třetina českého exportu. „Na jednu stranu je skvělé, že jsme
vázáni na Německo (…), a je nesmírně dobré, že jedna z nejsilnějších světových ekonomik je i jedním z tahounů ČR. Na druhou stranu i ta silná vazba může být do budoucna určité ohrožení,“ poznamenal ministr Havlíček. Zároveň ale zdůraznil, že nebezpečí vnímá jen jako malé, protože Německo přežilo různé systémy a zachovalo si vždy výkonnost.
Do Německa a dalších států Evropské unie prodává zboží 97 procent obchodníků. Na druhém místě jsou státy bývalého Sovětského svazu a na třetím asijské země včetně Číny. Právě o exportu do Číny se ministr vyjádřil tvrdě.
„Buďmě v tomto otevření a objektivní. Mezi 50 a 60 miliardami exportu do Číny je hrozně málo. Když se podíváme na to, jak často se jezdí do Číny, jak se tam podporuje vzájemný obchod, kolik sem jezdí čínských delegací, je to jedna z nejaktivnějších zemí v České republice. Musíme zásadním způsobem zvednout náš byznys, náš export do Číny. Čína to snese, je teritoriem, které vstřebá výrazně víc, než jsme dnes schopni nabídnout,“ řekl Karel Havlíček.
Výzkum týkající se exportu připravilo Havlíčkovo ministerstvo spolu s vládní agenturou CzechTrade a Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. Oslovily čtyři stovky malých a středních podniků. Ty považují za největší problém českého exportu kurzy, kurzové riziko i rostoucí ceny dopravy. Jako problém pro vývoz vnímají i nedostatečné výrobní kapacity nebo nutnost sladit se s místními předpisy. Po státu požadují daňovou a administrativní podporu.
